Základních škol, které se cíleně zabývají i rozvojem mimořádně nadaných dětí, je jako šafránu. V Jihočeském kraji jsou dvě. Jedna v Jindřichově Hradci a druhou je ZŠ Zborovská v Táboře. U sousedů to není o moc jiné. V západních Čechách jsou tyto školy také dvě – jedna v Plzni a druhá v Karlových Varech.

Základní škola Zborovská na rozvoji takzvaných MiND (mimořádně nadaných) žáků spolupracuje s organizací Qiido. „Máme skupinku deseti dětí momentálně ve druhé třídě. Vytipovali jsme si je mezi prvňáčky a otestovali. Na testování se vyškolila naše školní psycholožka,“ popisuje ředitel školy Petr Vašíček. U dětí se zjištovalo mimořádné inteligenční nadání zaměřené na logiku a matematiku. „Organizace Qiido podporuje i jiná nadání, například výtvarné, ale tím směrem jsme se nevydali,“ říká ředitel Vašíček. Děti mají tři hodiny týdně matematiku samostatně, po zbytek výuky jsou ve svých kmenových třídách. „Nepovažujeme za dobré je úplně oddělovat od kamarádů, které znají třeba už od školky,“ dodal ředitel.

K zařazení do skupiny musela škola získat souhlas rodičů. Dvoje rodiče odmítli, jinak by dětí bylo dvanáct. V letošních prvních třídách už byla vytipována další skupina, která má samostatné tři hodiny matematiky od druhého pololetí. „Měli jsme štěstí i na aprobovanou paní učitelku matematiky, kterou to baví. Poslali jsme ji na školení a tyto skupiny nejen učí, ale stala se ve škole i koordinátorkou mimořádného nadání. Chceme být i na druhém stupni připraveni, až tam přijdou současní druháci,“ uvedl Petr Vašíček. Ředitel by rád měl ve škole skupiny nadaných dětí až do devátého ročníku, ale realita je taková, že nejlepší žáci obvykle odcházejí na víceletá gymnázia.

Zkušenost už mají s angličtinou

Škola už před oficiálním zařazením do systému MiND škol pracovala podobně při výuce anglického jazyka. „Do páté třídy se děti učí angličtinu společně, v šesté třídě pak uděláme rozřazovací testy a ze dvou tříd vytvoříme tři skupiny, z toho jednu pro jazykově nadané žáky. Měli jsme tu donedávna i rodilého mluvčího, ale bohužel si našel místo v Písku, kde bydlí, takže se musíme bez něj obejít,“ konstatuje Vašíček. Podle něj se výsledky dostavují, škola má úspěchy v žákovských soutěžích v anglickém jazyce. „Je třeba přiznat, že máme výhodu. U nás je ve třídách kolem dvaceti dětí, takže nám to umožňuje víc individuální práce s žáky,“ podotkl ředitel. Zmínil ale také, že Česká školní inspekce je proti tomuto vyčleňování dětí. „My jsme například v páté třídě rozdělili děti při tělocviku na zdatné a méně zdatné. Bylo nám jasné, že méně zdatné děti si například při společných hrách nezahrají, zatímco ve své odpovídající skupině si to užijí. A bylo nám řečeno, že to je špatně,“ podivuje se ředitel.

Přitom i samotná škola se snaží, aby nevytvářela dojem nějaké exkluzivity a ve třídách nevznikaly hierarchie a třenice. „Skupinkám prvňáčků a druháků říkáme, že mají rozšířenou matematiku, nic víc,“ zmínil Vašíček. Rodiče těchto dětí jsou podle ředitele spokojení. Systém nezavdává nějakou práci s dětmi navíc doma. Vše se zvládne ve škole. Metodickou podporu ale rodiče dostávají.

A jak k práci s mimořádně nadanými dětmi přistupují učitelé? „Učitele jsme si na to vytipovali. Vybrali jsme ty, kteří to dělat chtějí, protože to je dost náročné na přípravu. Byli i na stážích v Jindřichově Hradci a v Pardubicích, kde MiND skupiny mají už delší dobu,“ vysvětlil Petr Vašíček.

Řeč přišla i na nové trendy ve vzdělávání. „Nadbytečný dril je špatný a žádný dril je taky špatný. Škola by měla dát dětem nejen základní vzdělání, ale naučit je i překonávat nějaké překážky, protože určitě nebudou celý život šťastné. Žádné překážky a žádné povinnosti, o tom život není,“ uzavřel ředitel ZŠ Zborovská. Tato škola má nejen psycholožku na celý úvazek, ale také sociální pedagožku a dvě speciální pedagogy. „Inkluze nás postavila před úkol začlenit děti s poruchami učení a podpůrnými opatřeními. A my jsme si řekli, že nechceme zanedbávat ani ty z opačného spektra,“ uzavřel ředitel.