Zpravodaje samospráv se nesmí využívat k předvolební kampani. Milevsko za to dostalo pokutu

Z článku Práva s názvem Pokuty strany nebolí, ta nejvyšší činila 50 tisíc, vyplývá, že stát stranám a hnutím rozdá na příspěvcích ročně víc než půl miliardy korun. Úřad, který zřídil pro jejich kontrolu, ale za prohřešky dává jen velmi nízké pokuty. Petr Vymětal z dohledového úřadu v článku uvedl, že vysoké pokuty by pro celou řadu malých stran a hnutí, kterých je v České republice skoro 200, byly likvidační. Strany by se raději zrušily, než by pokutu zaplatily – a to podle jeho slov postrádá smysl. Aby úřad více pokutoval velké strany a méně malé, to by pro nerovnost neobstálo u soudu. Celkem za loňský rok nabyly v České republice právní moci pokuty ve výši 739 tisíc korun.
V legislativním běhu je nyní návrh nového zákona o volebních kampaních, který má zakotvit zcela nový přestupek. Kdo zveřejní během volební kampaně vůči straně nebo jejímu kandidátovi urážky nebo zjevné nepravdy, bude moci dostat pokutu až dva miliony korun. Návrh zákona předložilo ministerstvo vnitra, v Poslanecké sněmovně už prošel prvním čtením. Postihy má řešit opět Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Účinnost zákona se předpokládá od roku 2026. Nemá se však týkat voleb do obecních zastupitelstev. Odborníci upozorňují, že ve správním řízení u Úřadu pro dohled půjde v těchto případech o velmi složité prokazování.
Nový zákon – i když je veden snahou o zlepšení etiky a slušného chování v kampaních – tak nakonec může být podobně málo efektivní, jako dodržování zákazu politické inzerce v obecních, městských a krajských zpravodajích nebo v případě velmi nízkých pokut pro politické strany, které hospodaří s desetimilionovými rozpočty. Samotný úřad připouští, že není v jeho silách zkontrolovat všechny obecní tiskoviny. Na nedodržení zákona ale mohou upozornit občané, a to až do tří let od spáchání deliktu.
Pokuty po letošních krajských a senátních volbách
Na dotaz Jihočeských týdeníků uvedl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, že v souvislosti s letošními krajskými volbami v roce 2024 Úřad obdržel celkem šest podnětů (z toho dva se týkaly též senátních voleb) a sám úřad zahájil řízení vůči sedmi subjektům. Z toho v pěti případech bylo řízení vedeno též v souvislosti se senátními volbami.
V souvislosti s využitím komunikačního média obce k volební kampani dostalo město Milevsko pokutu 25 000 korun a za totéž také hnutí ANO a Jihočeši 2012 po 25 tisících korunách, Stačilo! obdrželo pokutu 40 000 korun a STAN 35 000 korun, přičemž proti této poslední pokutě byl v době vyjádření Úřadu podán odpor a dořešení se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2025. Vedoucí oddělení kontroly a správního řízení Ivo Kousal uvedl, že výše pokut se stanovuje i s ohledem na další nebo dřívější delikty. Vysvětlil tím, proč nejvyšší pokutu dostal zadavatel Stačilo! Dodal také, že na zveřejnění předvolební inzerce v obecních zpravodajích mohou přijít ještě i další podněty, neboť promlčecí lhůta je tříletá.
Proč Milevsko nedodrželo zákon?
Tajemnice Městského úřadu v Milevsku Hana Jánová k deliktu města Milevska na vysvětlenou uvedla: „Situace ohledně inzerce ve Zpravodaji se týká jak města, tak i politických stran, které si inzerci objednaly. Náš statut, který jsme zdědili, tuto možnost obsahoval. Bohužel jsme na vyhodnocení a případné změně statutu začali pracovat, to však už bylo pozdě a Úřad obdržel podnět a konal. Město Milevsko obdrželo pokutu ve výši 25 tisíc Kč, kterou v požadovaném termínu zaplatilo.“
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí na svém webu uvádí i metodickou pomoc, jak se problémům vyhnout, a to v záložce Průvodce pravidly.
Jak publikovat v médiu samosprávy, aby to nebyla kampaň?
Volební zákon zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Je však přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti. Publikovat mohou i zastupitelé, radní, starostové (primátoři) či hejtmani, kteří reprezentují kandidující politický subjekt nebo jsou sami kandidáty. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga politické strany u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidujícího politického subjektu a jedná se již o volební kampaň.
Diskuse k článku