Jak uvedl Jiří Rozum z odboru životního prostředí, v blízkosti ulic Buzulucká, Jaselská a Petrohradská se uskutečnila likvidace hnízdních zbytků z předcházející sezony. Celkem stromolezci odstranili kolem 30 kusů bývalých hnízd. Po únorovém odborném odstranění 30 hnízd kdosi pokračoval „partyzánsky“ v likvidaci dalších asi třiceti. „Nepovolenou likvidaci hnízd šetří v současné době odbor životního prostředí. Zatím se případem nezabývá ani obvodní oddělení, ani kriminální policie. Pokud však výsledky šetření prokáží, že šlo o trestný čin, pak případ přejde do naší kompetence,“ uvedl tiskový mluvčí táborské policie Miroslav Doubek. Město se ale už v únoru vyjádřilo, že pachatele zřejmě hledat nebude. Tehdy vedoucí odboru Jana Daňková uvedla:

„Odstranění hnízd proběhlo rovněž mimo hnízdní dobu, záležitost jsme konzultovali s Českou inspekcí životního prostředí a dospěli jsme k závěru, že porušení zákona není zřejmé a prokazatelné. Tento závěr se ukázal jako správný, neboť na hnízdní populaci zásah negativní vliv neměl, naopak došlo k výraznému zvýšení obsazenosti kolonie a nárůstu hnízdění v okolí.“

„Razantnější zásah do této kolonie by šel zcela proti smyslu dosud uplatňovaných opatření. Inicioval by založení nových kolonií a i vysoké riziko rozšíření hnízdění do mnoha dalších lokalit,“ říká Rozum. Jeho slova se naplňují. Už v březnu bylo ve Zborovské ulic 69 hnízd, čtyři nová hnízda se objevila na stromech přímo u školy a ještě cca 10 hnízd přibylo v okolních ulicích.

Kromě těchto aktivit jsou v plánu i další v tažení proti havranům. Radnice má v plánu zadat Státnímu zdravotnímu ústavu zpracování studie vlivu havraních projevů na psychiku a zdraví obyvatel. O tom už ale mluvila místostarostka Kateřina Bláhová, která již tři čtvrtě roku není na radnici. A protože dodací lhůta takové studie představuje tři roky, výsledky hned tak nebudou. Předskokanem studie bylo letošní květnové měření hluku, který havrani vydávají. „Výsledky by měly být známy v průběhu srpna a stanou se podkladem pro výše zmíněnou studii, ale také pro další postup naší práce,“ přibližuje Rozum. Měření a studie ovšem problém s havrany nevyřeší. Pokud se nestanou podkladem pro změnu legislativy, která nyní řadí havrana polního mezi chráněné druhy ptáků.

Se stejným problémem expanze havranů se potýkají třeba v Chrudimi. Tamní odbor životního prostředí povolil zlikvidovat 250 hnízd havranů, o čemž informoval internetový Ekolist. „Stromolezci mohli lni shazovat jen hnízda, která ptáci postavili v roce 2018 a byla ještě bez vajec, odstranili rovněž opuštěná hnízda z předchozího roku. Ptáci staví hnízda na větvení. Arboristé proto větve odřezávají, aby si tam havrani nemohli postavit hnízdo znovu,“ uvedl Ekolist. Odborníci také upozorňují na další okolnost rozvoje havraních kolonií. Lidé si zvykli vyhazovat spoustu jídla do kontejnerů, popelnic a odpadkových košů, což je údajně pro havrany snadný zdroj potravy a jejich počet pak roste. Uživí se prý víc mláďat. To ale na dřívější besedě v Táboře lidé popírali. Tvrdili, že nikdy neviděli havrany hledat potravu o popelnic.

Zaznamenali tedy lidé na Pražském sídlišti po letošním jarním úbytku zhruba 60 hnízd nějaké zlepšení? „Smiřujeme se, protože v Novinách táborské radnice psali, že se máme z havrany smířit,“ říká s ironií Bohuslav Šustr ze zdejšího desetipatrového domu. „Mám stromy s jejich hnízdy dvacet metrů od balkonu a řvát začínají od čtyř hodin ráno, pak odlétnou do polí. Začne to znovu kolem deváté večer, a to je koncert jen pro otrlé. U nás žádná hnízda neprořezávali, jen pár u školy. Zato se na jaře někdo pokoušel plašit je střelbou z nějakého poplašňáku, ale nic nepomáhá,“ pesimisticky dodává Bohuslav Šustr.

Plošnou likvidací havranů a jejich hnízd prošel před několika lety pouze areál táborské nemocnice. Tam to bylo ovšem výjimečně povoleno ne kvůli pacientům, ale vzhledem k bezpečnosti leteckého provozu.