Vstupoval jste do uplynulé sezony s vědomím, že bude u sedlického kormidla tou poslední, nebo rozhodnutí skončit uzrálo až v jejím průběhu?

V pozici hrajícího trenéra jsem byl čtyři a půl roku. Bylo to celkem náročné, a tak jsem už během sezony přemýšlel, že musím trochu ubrat. Otázka byla, jestli s hraním, nebo s trénováním…

Sedlice má za sebou velmi povedenou sezonu, když získala parádních 62 bodů. To by v některých skupinách I. B třídy stačilo i na první místo. Ani to vás nezviklalo, abyste ve funkci trenéra pokračoval?

Líbí se mi myšlenka, že končit se má na vrcholu. Sezona byla hodně povedená a spousta věcí funguje dobře. Myslím, že příští rok navážeme a budeme hrát zase nahoře. 

Takže teď už budete jen hrát, nebo přemýšlíte i o tom, že byste pověsil kopačky na hřebík?

Bylo to tak, že jedno musí z kola ven. Kopačky zatím drží, tak ještě jednu nebo dvě sezony odehraji. Tělo už moc nechce, tak budu muset přidat v tréninku.

Je už známý váš nástupce, nebo je zatím všechno v jednání?

Hlavní slovo v samotném zápase bude mít Jirka Slabý a Jarda Novák. Já bych jim měl připravit co nejlepší servis kolem týmu. Měl bych se trochu stáhnout do pozadí a soustředit se jen na hru.

Jak vůbec svoji první trenérskou štaci hodnotíte? Byla to pro vás dobrá zkušenost?

Zkušenost naprosto výborná. Člověk si teprve uvědomí, co funkce obnáší. Byl jsem zodpovědný za celý tým, výsledky a další věci. Díky výborné kabině to ale dobře fungovalo. První tři roky u kormidla byly nekompletní. Minulou sezonu třetí místo a teď druhé. Zapracovali jsme mladé hráče. Za mě tedy absolutní spokojenost.

Povedlo se tedy vše, s čím jste do toho šel? Neměl jste ambice dostat Sedlici o patro výše do I. A třídy?

Věci dozrávaly postupně. Některé jsme pozměnit museli. To, co jsem chtěl, se ale povedlo. Kluky jsem dost točil a nikdo si nemůže stěžovat, že neměl prostor se ukázat. Kádr je dostatečně široký a má i budoucnost.

Na který ze zápasů pod vaším vedením budete nejraději vzpomínat a který se naopak moc nepovedl?

Povedených zápasu bylo celkem dost. Za poslední sezony jsme mockrát neprohráli. Minulý rok jsme vyhráli ve Lhenicích, které byly první a postoupily. Nejlepší ale bylo, když jsme asi v roce 2020 vyhráli v devíti lidech ve Vacově. A Vacov byl i u naší nejhorší porážky v tomto roce. Prohráli jsme u nich 0:5. Celé jsme to prospali. Na druhou stranu, byl to ale jediný letošní zápas, ve kterém jsme vyhořeli.

V jednom z předchozích rozhovorů jste říkal, že v Sedlici musí přidat především mladí hráči, aby dostali starší spoluhráče ze sestavy. Daří se jim to? Byl jste v tomhle ohledu spokojený?

Pomalu se to daří, ale musí dál makat a sbírat zkušenosti. A hlavně být pořád nohama na zemi. Bohužel někteří z naší staré party jsou nenahraditelní, ale čas zastavit nejde. Od zimy nehrál ani minutu Martin Běloušek a Vláďa Klíma mladší. Pepa Němec odehrál jen tři utkání. Z tohoto pohledu je vidět, že mladší hráči pomalu přebírají otěže.  

Kdybychom měli začít hodnotit uplynulý ročník, tak čemu vděčíte za to, že byl tak povedený?

Letos se sešel dobrý mix. Mladí (rychlost a dravost) i staří (chytrost a zkušenost) hráči tomu něco dali a dohromady to fungovalo. Nicméně není to nic úplně nového. I předchozí sezony byly dobré. 

Na druhou stranu. Mohlo být i na to, abyste potrápili suveréna ze Sousedovic, o jehož postupu snad ani nikdo nepochyboval?

Sousedovice byly hodně suverénní a blahopřeji jim k vítězství. Těžko se někdo nahání, když absolutně neztrácí body. Nicméně oba zápasy s nimi byly hodně vyrovnané. Doma jsme vyrovnali v nastavení regulérním gólem, který nám nebyl uznán, a venku jsme neproměnili několik šancí. Dostali jsme branku z rohu (prohra 0:1), ale celkově jsme určitě nebyli horším týmem, ba naopak.

Jsou nějaké ztráty, které vás mrzí? Přišli jste někdy o body zbytečně?

Dvě remízy s Bělčicemi a Volyní na jejich stadionech mají svoji váhu. Sousedovice už jsem tak nějak popsal. A poslední dvě prohry? Ve Vacově jsme zaslouženě dostali a doma to byl docela zvláštní zápas. Za stavu 2:2 jsme hostům vrátili opakovanou penaltu. Oni pak v závěru rozhodli o svém vítězství. Fair-play se nám ale vrátilo. Nakonec jsme skončili druzí.

Co vidíte jako největší pozitivum? V čem byla vaše největší síla?

Výborná parta a široký kvalitní kádr. Každý zápas jsem měnil tři až pět postů a hráči to respektovali. Nikdo výrazně nezklamal.

A naopak – co je třeba ještě zlepšit?

Mladí musí hrát tak, aby nás – poslední mohykány – konečně vystrnadili ze sestavy. Už nás tam je méně, ale pořád tam jsme.

Zůstane sedlické mužstvo pohromadě, nebo přijdou nějaké změny?

Změna je zatím jen jedna. Štěpán Brynda si nejspíš na půl roku odskočí do Rakouska. V Sedlici se zapsal velice slušně a v zimě ho rádi přivítáme zpět. Jinak další odchody hlášené nemám.

Bude podle vás Sedlice v nové sezoně patřit k hlavním aspirantům na zisk prvenství?

Bylo by hezké hrát opět do třetího místa. Bude to ale velice těžké. Nevím ještě složení naší skupiny, ale budou tam silné týmy, které budou chtít vyhrávat. Vacov, Bělčice, Lhenice, možná Volyně a třeba někdo další.

A poslední otázka. Co byste popřál svému nástupci?

Ať máme v Sedlici radost z fotbalu a že vítězství je fajn, ale ne to nejdůležitější.