Žďákovský most nechvalně proslul už v 90. letech, kdy právě z něj házeli orličtí vrazi své oběti v sudech do Orlíku. Kromě toho tu ale skokem do Vltavy ukončily život i desítky nešťastných lidí. Jen za poslední rok jich bylo nejméně pět. „Není čas, aby na Žďákovském mostu přibyly zábrany, které by jim jejich úmysl znesnadnily?“ ptá se stále víc lidí.

Vlastník mostu, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ale nic podobného nechystá. „V současné době se o zabezpečení mostu proti potenciálním skokanům neuvažuje,“ potvrdil mluvčí ŘSD Adam Koloušek s tím, že instalace ochranných prvků by nebyla úplně jednoduchá záležitost. „Provádění stavebních úprav není pouze záležitostí ŘSD. Vzhledem k tomu, že se jedná o památkově chráněný objekt nemohou se zde jednoduše provádět úpravy, které by změnily vzhled mostu a pohled na mostní konstrukci. Technicky proveditelné by ale úpravy samozřejmě být mohly,“ sdělil Adam Koloušek.

A zábrany na mostě nepřibudou zřejmě ani v budoucnu. „Vzhledem k tomu, že se v současné době o žádných úpravách neuvažuje, je těžké říct, co přesně by se muselo stát, aby se situace změnila. Každý zbytečně ztracený život je samozřejmě neštěstí. Musíme si nicméně uvědomit, že samotný most za ztráty na životech v těchto případech vinu nenese,“ odpověděl mluvčí na dotaz redakce, co by se muselo stát, aby svůj postoj ŘSD změnilo.

Sebevrazi volí dostupnější způsob sebevraždy

Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a současně psycholožky Zuzany Fajtlové by ale zábrany na Žďákovském mostě smysl měly. „Čím dostupnější způsob sebevraždy je, tím více ji tito jedinci využívají. Dokladem toho je například fakt, že v USA je 60 procent sebevražd spácháno střelnou zbraní, na rozdíl od České republiky, kde jsou to tři procenta. Důvodem je snadnější obstarání střelné zbraně,“ říká Zuzana Fajtlová.

„Navíc zohledníme-li fakt, že pouze čtyři sebevraždy ze sta jsou takzvaně bilanční, tedy promyšlené a naplánované a zbytek se jeví jako impulzivní čin, obecně se dá říci, že pokud bychom snížili dostupnost prostředků a sebevraždou ohrožený jedinec by musel překonávat překážky, mohlo by to do jisté míry mít pozitivní vliv. Vždycky říkáme, že i kdyby dané opatření, nejen v kontextu sebevražd, pomohlo zachránit i jeden lidský život, má smysl o něm uvažovat,“ podotýká Zuzana Fajtlová.

Odborníci rozlišují několik druhů sebevražedného jednání. „Právě bilanční sebevražda se vyznačuje plánovitostí, rozvahou, hledáním nejlepšího možného způsobu a promyšlením okolností za jakých dotyčný čin spáchá, kdy a kde. Pak jsou tady sebevraždy impulzivní, kde tato rozvaha chybí a právě tito lidé by od sebevraždy mohli být odklonitelní. U demonstrativní sebevraždy není primárně snaha zemřít. I ta se bohužel může vymknout kontrole a člověk se usmrtí, ačkoliv dokonaný pokus nezamýšlel. Ale demonstrativní sebevraždy nelze podceňovat, protože i takový jedinec se může rozhodnout, že už ne demonstrace, ale radikální definitivní řešení,“ říká Zuzana Fajtlová.

Žďákovskému mostu dělají reklamu média

Lidé, kteří skočili ze Žďákovského mostu mnohdy nepocházeli z Jihočeského kraje. Zuzana Fajtlová upozorňuje, že jedním z důvodů, proč určitá lokalita láká sebevrahy z různých koutů republiky je medializace těchto činů. „Média  těmto místům dělají de facto reklamu. U sebevražd víme, že dochází k nápodobě a je potvrzené, že pokud je sebevražda medializována, s velkou pravděpodobností během zhruba tří dnů podobný čin zopakuje, či se o něj pokusí někdo klidně z druhého konce republiky,“ tvrdí psycholožka a současně dodává, že medializace má vliv i na způsob sebevraždy a zřejmě i na její počty. „Tento fenomén má dokonce svůj název, Wertherův efekt podle knihy Utrpění mladého Werthera od J.W.Goetheho a zároveň jeho protipól Papagenův efekt, Mozartova Kouzelná flétna, který naopak popisuje potenciál médií pomoci v prevenci sebevražd,“ vysvětluje Zuzana Fajtlová.

Na jihu Čech spáchalo v minulém týdnu sebevraždu pět lidí

V poslední době se hodně mluví o narůstajícím počtu sebevražd. I tento smutný trend psycholožka potvrzuje. „Bohužel se také snižuje věk, ve kterém dochází k prvním sebevražedným pokusům. Smutná realita je taková, že už dávno neplatí heslo, že děti se nedokáží zabít. Minulý rok se nám vzrůstající tendence zastavila, ale stále platí, že vlastní rukou zemře v České republice okolo 1500 lidí, celosvětově máme vypočítané, že každých 40 sekund na světě zemře sebevraždou jeden člověk. A to se tady bavíme o jasně prokázaných sebevraždách, ta čísla budou pravděpodobně vyšší, ale v některých případech je těžké určit, zda šlo o nehodu či úmysl. A aby té statistiky nebylo málo, sebevražedných pokusů evidujeme deset až dvacetkrát více,“ upozorňuje Zuzana Fajtlová.

Alarmující jsou i čísla přímo v Jihočeském kraji, kde jen v minulém týdnu záchranáři vyjížděli k pěti dokonaným sebevraždám. „Více pokusů přísluší ženám, ale více sebevražd dokonají muži, ten poměr se udává zhruba 1300 ku 300. Důvodem je fakt, že ženy častěji volí takzvané měkké metody, třeba intoxikace léky. Muži sahají po metodách takzvaných tvrdých, mezi které patří skok z výšky, pod vlak, střelné poranění a další. Nutno ovšem podotknout, že to neznamená, že se žena neumí oběsit či skočit z výšky, bohužel umí. Statisticky vzato, nejčastějším způsobem sebevraždy napříč pohlavím je oběšení,“ uzavírá Zuzana Fajtlová.