Redakce udělala namátkovou anketu mezi zaměstnavateli na Strakonicku a Táborsku. Ve strakonické anketě osm z devíti oslovených firem shledávalo na starších zaměstnancích jen pozitiva – jsou spolehliví, zodpovědní, loajální k firmě. Nehrozí, že odejdou na mateřskou, ani na ošetřování dětí při distanční školní výuce. Pouze jeden zaměstnavatel sdělil, že má zájem spíš o mladé lidi, kteří si nepřinášejí návyky z předchozích zaměstnání a může si je ve firmě vychovat podle své potřeby. Další ale konstatoval, že nejhorší zkušenosti má s muži do 40 let, podle něj chtějí hned vysoké ohodnocení, ale výkony tomu neodpovídají. Stejnou sondu jako na Strakonicku redakce udělala i mezi zaměstnavateli na Táborsku. A zde je výsledek.

Zaměstnavatelé: Lidé 55+ jsou vítaní

Společnost REJ Food v Plané nad Lužnicí

Zabývá se ruční výrobou perníku. Vyrábí například plněný a zdobený perník, sušenky, sladké pečivo, snídaňové cereálie. „Při výběru pracovníků u nás věk uchazeče o zaměstnání nehraje žádnou roli. Záleží na každém člověku, když si práci vyzkouší, zda se cítí na to, že ji zvládne. Zjistí, zda je pro něj vhodná či ne. Práce je u nás trochu specifická, stojí se při ní a je potřeba i určitá zručnost. Zaměstnáváme ve společnosti převážně ženy. A máme je v celé věkové škále od absolventek školy přes matky samoživitelky, ženy 55+ a také u nás pracují ženy v důchodovém věku,“ říká jednatelka společnosti Lenka Vyhlídová.

Firma Banes v Soběslavi

Dodává přesné soustružené díly pro automobilový, zdravotnický, elektrotechnický, zbrojní, spotřební průmysl, díly pro hydrauliku, sensory, elektrické ruční nářadí i nábytek. Je velice dobře vybavená novým technologiemi, špičkovými CNC soustružnickými stroji. Aktuálně do firmy hledají jednu nebo dvě pracovnice pro dokončování dílců ve dvousměnném provozu, ideálně s praxí ve strojírenském oboru. „Já se pracovníků nad 55+ nezříkám, mají spoustu předností. Oproti mladším třeba lepší vztah k práci. Dodržují pracovní dobu. Mladí řeknou: já jsem zaspal. To od starších neslyším. Ovšem máme u nás technologické vybavení na velmi vysoké úrovni, neustále sledujeme vývoj v oboru a vybavujeme se novinkami na trhu. Máme robotizaci výroby, všechno řídí počítače, je to přes displeye. A starší lidé se toho trochu bojí, aby něco nepokazili. Už si na to tak nezvyknou jako mladší. Sám na sobě vidím, že když mám problém s počítačem, jdu za synem. Ti mladí vyrůstají s počítači od mala a je to na nich znát. U nás starší lidi zaměstnáváme spíše ve skladu,“ uvedl majitel společnosti Banes Pavel Baloun.

Štičí líheň – Esox Tábor

Jde o rodinnou rybářskou společnost se širokým obchodním a výrobním programem. Hospodaří na rybnících se Středočeském a Jihočeském kraji. Čerstvé ryby dodává i na své podnikové prodejny. „U nás ve společnosti máme zaměstnance nad 55 let a jsou naprosto plnohodnotnými pracovníky. A i když je u nás práce dost fyzicky náročná, tito starší lidé pracovním nasazením mnohdy předčí mnohem mladší kolegy. Když to shrnu, lidé 55 plus jsou velice platnými členy našeho pracovního kolektivu,“ sdělil Oldřich Pecha, majitel společnosti Štičí líheň – Esox.

Jednota Tábor

Řetězec COOP se svými prodejnami patří na Táborsku pod Jednotu, obchodní družstvo Tábor. Nabízí široký sortiment zboží nejen ve větších městech okresu , ale má velmi dobře zásobené prodejny také v menších obcích v regionu. Lahůdky vyrábí družstvo ve vlastní provozovně ve Slapech. „U nás nemáme se zaměstnáváním lidí nad 55 let vůbec žádný problém, pracuje jich zde spousta a jsme za ně rádi. Procento vám z hlavy neřeknu. Jsou to zkušení lidé, rozumí potravinám, sortimentu, který prodávají. Také je určitě dobře, že se často osobně znají se zákazníky a mají vztah k regionu,“ řekl vedoucí obchodně-provozního odboru družstva Jednota Pavel Primus.

Technické služby Tábor

Mají celkem 110 zaměstnanců. „My rádi zaměstnáváme lidi 55 plus i nad 60. Vždyť muži jdou dnes do důchodu téměř v 64 letech. Již loni jsme se jako člen Jihočeské hospodářské komory zúčastnili setkání, která se týkalo zaměstnávání lidí nad 55 let. Tam se také probíralo, jak zaměstnavatele motivovat k zaměstnávání lidí nad 55 let. Získali jsme diplom, že naše organizace je k lidem 55 plus přátelská. My zaměstnávání lidí nad 55 let a starších dokonce preferujeme, jsou super. Přizpůsobujeme jim i pracovní vytížení. Domluvíme se například na kratším úvazku. Například na skládce, na správě hřbitova nebo ve skladu máme zaměstnance, kteří mají úvazek šest hodin. Delší dobu tam člověk z našeho pohledu být ani nemusí a dotyčný si může zorganizovat svůj volný čas. Bereme i ohled na zdravotní stav, případné zdravotní znevýhodnění. Pokud to na dané pozici jde, rádi lidi se zdravotním znevýhodněním zaměstnáváme. Důležité jsou pro nás zkušenosti těchto lidí. Jako příklad bych uvedl třeba správce hřbitova. Člověk s životními zkušenostmi přece jen dovede lépe komunikovat s lidmi, kteří přicházejí řešit třeba uložení urny nebo pronájem hrobového místa. Dovede se lépe vžít do jejich situace a pocitů v tak citlivé oblasti, protože si většinou něčím podobným již také sám prošel. Zkrátka člověk během svého života zraje. V 55 letech a výše jsou v podstatě lidé pořád perspektivní, vždyť mají ještě řadu pracovních let před sebou. Pokud mají zájem, vyplatí se do nich investovat i z hlediska různých školení a rekvalifikací,“ přiblížil přístup společnosti jednatel Technických služeb Michal Polanecký.

Společnost Efko Veselí nad Lužnicí

Je součástí nadnárodního potravinářského koncernu. Ve Veselí nad Lužnicí vyrábí sterilovanou zeleninu. Mezi její produkty patří především nakládané okurky v různě ochucených nálevech, dále papriky, feferony a další delikatesy a speciality. „U nás zaměstnáváme dost lidí ve věku 55+. Jsou to lidé, kteří mají praxi. Ve výrobě a u počítače je to možná už trošku horší, ale nikoho se kvůli věku nezbavujeme. Většinou jsou lidé v tomto věku i loajální k firmě. U mladých se často děje, že za chvíli odejdou jinam. A mně je také 55 let,“ odpověděla Eva Čížková z personálního oddělení.

Úřad práce: Při stejné kvalitě dostává přednost mladší člověk. Víc se vyplatí do něj investovat

Z pohledu zaměstavatelů to s pracovníky 55+ vypadalo jako idylka. Ovšem pohled do statistik úřadu práce naznačuje něco jiného. Ředitel táborského úřadu práce Pavel Kaczor říká: „Objektivním faktem je, že kategorie 50+ tvoří v tuto chvíli 38,1 % všech evidovaných nezaměstnaných. A tohle číslo bohužel neustále roste. Ještě před deseti lety byl jejich podíl cca 25 %, a před 20 lety v roce 2000 to dokonce bylo jen 13,6 %. Někde tedy problém být musí. Dílem hraje roli demografie, protože obyvatelstvo ČR bohužel kvůli nízké porodnost stárne, a tak jsou logicky starší kategorie produktivního věku na trhu práce více zastoupeny. Na druhou stranu jejich podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu neroste až takovým tempem jako výše zmíněné zastoupení této skupiny v evidenci úřadu práce. Demografie tedy bude jen dílčím vlivem.“

Ředitel Kaczor si ale současně všímá, že ochota zaměstnavatelů přijímat starší pracovníky také v čase roste. „Dílem i proto, že skupina 50+ bude brzy díky nepříznivé demografii na trhu práce dominovat. Jinými slovy – opovrhovat skupinou, která je na jakémkoliv trhu významně zastoupena, prostě ani nejde. Zaměstnavatelé vám vždy řeknou – a v zásadě nelžou, že rádi zaměstnají i osobu 50+ nebo 55+, ale vždy záleží na tom, jaká je na ten který post konkurence zájemců. Když se bude hlásit jen člověk 55+, tak ho vezmou, ale když tam bude i stejně kvalitní uchazeč mladšího věku, v 90 procentech mu dají přednost,“ přidává ředitel úřadu práce poznatek z praxe.

Uvádí rozdíly u tří typů pracovních pozic:

1) Nekvalifikovaná místa, na kterých skoro nikdo nechce pracovat (třeba nepřetržitý provoz na tři směny u pásu za 15 000 Kč hrubého). Zde ochotně přijmou kohokoliv, protože konkurence tady vesměs není a pracovní síla chybí. Jenže 55+ mají v řadě případů kumulaci různých hendikepů, včetně zdravotních, a nelze se jim příliš divit, že se na tyto posty nehrnou.

2) Místa, kde již je vyžadována nějaká kvalifikace, jsou lépe ohodnocená a vesměs jde o práci pouze na jednu směnu (po té je největší poptávka): Tady už bývá ve výběrových řízeních větší konkurence zájemců, a bohužel platí, že i když zaměstnavatel nad kategorií 50+ či 55+ nezlomil hůl, tak dá ve finále zpravidla přednost při stejné kvalitě uchazeče mladšímu zájemci. Představme si třeba pozici účetní. Budete mít ve výběrovém řízení 60 letou zkušenou účetní a 45 letou účetní, která má odrostlé děti. Zaměstnavatel navíc ví, že v téhle agendě jsou četná školení, do kterých bude muset investovat. Každá investice se vrací i v závislosti na době využitelnosti. Je tedy pochopitelné, že bude raději investovat do člověka, který pro něj má delší horizont využitelnosti. Takový zaměstnavatel tedy sice 50+ nediskriminuje (tj. striktně je neodmítá), ale bohužel u něj mívají menší šanci na úspěch, je-li více zájemců v širším věkovém spektru.

3) Místa, u kterých je potřeba určitá životní moudrost a zkušenost – třeba pozice redakčního editora. Tady zaměstnavatelé dokonce cíleně vyhledávají skupinu věkově starších uchazečů. Jenže takových míst je na trhu bohužel relativně málo.

Pavel Kaczor má určité pochybnosti i o průzkumech na toto téma. „Bývají bohužel často zkreslené, a to dokonce i v anonymní podobě. Respondenti mají často tendenci odpovídat tak, aby „vypadali dobře.“ Dokonce jsem nedávno četl jednu zajímavou studii na toto téma. Zkrátka málokdo se přizná, že „trhá mouchám křidýlka,“ a to i v situaci, kde se může domnívat, že jde o dotazník zcela anonymní. Je to logické. Image každé firmy by uškodilo, kdyby se vědělo, že nějakou skupinu uchazečů diskriminuje nebo jen nepreferuje,“ upozorňuje ředitel.

Podle Pavla Kaczora je téma zaměstnávání 55+ důležité a má smysl se jím zabývat. Existuje totiž řada nástrojů a způsobů, které by mohly zaměstnatelnost i zaměstnanost této věkové skupiny výrazně zvýšit. Kupříkladu částečné úvazky – v jejich nabídce je Česká republika na nejspodnějších příčkách v EU, sdílené úvazky (tj. na půl úvazku chodí maminka po rodičovské dovolené a na půl úvazku třeba právě pracovník 55+, pro kterého by to bylo na plný úvazek problematické – třeba zdravotně. Pokud by tedy zaměstnavatelé podobnými nástroji více vyšli vstříc této skupině, jistě by se procento její nezaměstnanosti snížilo.

„Jiným problémem je například to, že tato věková skupina si příliš nevěří, a to ji ve výběrových řízeních znevýhodňuje oproti mladším „mistrům světa,“ kteří prodají i to, co neumějí. Rovněž je v této kategorii velmi nízká ochota vzdělávat se. Míváme problémy přemluvit nezaměstnaného ve věku 55+, aby si ještě udělal nějaký rekvalifikační kurz. Čili existuje řada cest, které by mohly této skupině pomoci. A statistika mluví jasně. Opravdu jich mezi nezaměstnanými bude brzy polovina a potenciálu této věkové skupiny je prostě škoda. Tím spíše, že díky demografii za chvíli nebude kde brát,“ přidává Pavel Kaczor další postřehy a téma uzavírá: „Ve světě se využívají i jiné nástroje, ve kterých máme v ČR rezervy. V některých zemích třeba zaměstnavatelé platí za pracovníky 50+ nižší odvody. Nebo existují i různé certifikáty deklarující vstřícný přístup firmy k této skupině, které si pak zaměstnavatelé hrdě vystavují ve firmě nebo na webu. Jsou samozřejmě jasně nastavená pravidla, kdy a kdo na tento certifikát dosáhne, a zpravidla ho uděluje instituce analogická našemu ministerstvu práce a sociálních věcí. Třeba na Islandu mají dokonce kvóty na zaměstnávání 50+. Pokud je firma nenaplní, platí cosi jako příspěvek do fondu, jehož prostředky jdou právě na aktivity související se zaměstnáváním 50+.“