Formu svozu komunálního odpadu změnilo město Vyšší Brod na začátku loňského roku. Obyvatelé lepším tříděním zaplatí méně za jeho svoz a šetří tím životní prostředí. „Je výrazně znát, že občané si uvědomili potřebu více třídit a tím prospívat okolí. Pozitivních výsledků jsme dosáhli zejména v ukazateli využitelného odpadu oproti nevyužitelnému odpadu,“ uvedl místostarosta Vyššího Brodu Jaroslav Marek, který má toto klíčové téma ve městě na starosti a celou transformaci řídil.

Místní samospráva nevybírá paušální poplatek na osobu, vedení města přešlo na systém placení za každé vyvezené kilo směsného odpadu. „Ustoupili jsme od poplatku na osobu ve výši 550 korun a přešli na systém placení za každé vyvezené kilo směsného odpadu z nemovité věci ve výši čtyři koruny za kilogram,“ popisuje místostarosta Marek. 

V reálu to znamená, že svozové auto váží u každého domu, v každé popelnici či kontejneru přesné množství vyváženého směsného, komunálního odpadu. Podle starosty Jindřicha Hanzlíčka je důležité to, že v roce 2024 došlo ke snížení objemu směsného komunálního odpadu, procentuálnímu navýšení podílu míry separace,   z 33 procent na téměř 62 procent využitelný odpad. Po roce fungování se tak jasně ukázalo, že je systém efektivní a šetří místním peníze.

Zavádění nového systému přitom na začátku občany města rozdělilo na dva tábory. Část lidí krok vítala s tím, že již delší dobu třídí, jsou spokojeni a promítne se jim to do snížené ceny za domovní odpad. Další se ale nového systému báli. „Hlavně jeho zneužívání, jako je odkládání odpadu do cizích nádob, černé skládky a podobně,“ uvedl Hanzlíček s tím, že občané budou spokojeni při vyúčtování a sami pochopí, že se jim třídění vyplatilo. „Je vidět, že se zvedlo množství vytříděného, využitelného odpadu o 29 procent, s čímž jsme v prvním roce zavedení tohoto systému nepočítali a předčilo to naše očekávání,“ dodal Hanzlíček.

Pohled do statistik Vyššího Brodu nabízí zajímavá data a meziroční srovnání. Zatímco v roce 2023 vytřídili obyvatelé 24 tun, o rok později je to díky novému systému téměř 80 tun. Skla skončilo v kontejnerech v roce 2023 téměř 22 tun, loni to bylo zhruba 50 tun. Vytřídilo se také trojnásobné množství textilu. Loni lidé do specializovaných kontejnerů vyhodili více než 15 tun textilu a v roce 2023 to bylo něco málo přes pět tun. Další pozitivní věc je, že nebude město platit sankci za nedodržení limitu v třídění odpadu, která může dosáhnout výše až 200 000 korun.

Inovativní a především spravedlivý systém využívá v Jihočeském kraji 12 obcí na Třeboňsku a čtyři na Jindřichohradecku. „Oslovila jsem zástupce jednotlivých obcích s rozšířenou působností (ORP) v Jihočeském kraji, kteří mi sdělili, že se zatím svoz komunálního odpadu pomocí čipů nikde jinde neprovádí. Aktuálně se připravuje Velešín a výhledově o tom začíná uvažovat Český Krumlov,“ uvádí Hana Pacáková vedoucí oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady z odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje.

V Třeboni a v Táboře sváží pomocí čipů bioodpad, Vimperk má umístěny čipy ve zvonech na bílé a barevné sklo v osadách Lipka, Klášterec, Michlova Huť, Sudslavice, Křesánov, Pravětín, Výškovice, Hrabice, Boubská, Korkusova Huť, Bořanovice, Skláře. Společnost Rumpold 01 Vodňany provádí svoz vozidlem s čipy rovněž jen na bioodpad. 

V tomto roce mají ve Vyšším Brodě v plánu postavit velkoobjemové podzemní kontejnery, které se budou nacházet ve čtyřech lokalitách na území města. „Chceme se znovu a snad ještě více zaměřit a motivovat občany k třídění. Všichni věříme, že i v roce 2025 budeme stejně úspěšní jako v roce 2024, ne-li úspěšnější,“ uzavírá místostarosta Jaroslav Marek.