Jasně, že tu druhou. Na konci jsme měli v nohách 11 km a promočené boty, protože jít stezku po vydatných deštích není zrovna dobrý nápad. Ale začneme od začátku. Ten je na náměstí v Chýnově.

Před místní základní školou si zaparkujte auto. Tady stezka začíná a najdete tady první z 10 zastávek. Stezka je totiž dílem žáků této školy a byla „otevřena“ v roce 2010.

Jednosměrná trasa je dobře značena symbolem naučné stezky. Informační panely seznamují s historií města, jeho nejvýznamnějšími pamětihodnostmi a okolní přírodou.

Hned druhá zastávka se týká významného rodáka, sochaře Františka Bílka. Najdete ji u hřbitova. Zajděte se tam podívat a obdivovat jeho dílo. Pak se vraťte na trasu, zavede vás až pod viadukt na Močítkách. Je 27 metrů vysoký a má devět oblouků. V 19. století ho z neopracovaného kamene z nedalekého lomu postavil italský inženýr Giacomo Ceconi.

Další zastávky jsou ryze přírodní. Seznámíte se s lučními rostlinami, lesy, potokem, mraveništi. V lese potkáte také turistický přístřešek, kde si můžete odpočinout a nasvačit se.

Po této zastávce se dostane lesní cestou až na turistickou křižovatku. Nyní se vydáte doprava k Chýnovské jeskyni, až ale půjdete zpátky, dáte se po cestě, kterou máte nyní po levé ruce – zpět do Chýnova.

Vyjdete ven z lesa na louku. Zde si dávejte pozor, abyste nepřešli odbočku, kudy stezka pokračuje. Je nenápadná. Budete ji mít po své levé ruce a povede vás do kopce až k dřevěným úlům.

Od nich pokračujte stále do kopce a vyjdete přímo u zázemí Chýnovské jeskyně. První české jeskyně, která byla zpřístupněna turistům a za jejíž objevení může spadlé kladívko. Nenechte si ujít její prohlídku, ale pozor. Od listopadu do března je jeskyně uzavřena.

U jeskyně stezka nekončí, pokračuje až do lomu Pacova hora, kde je desáté zastavení. My jsme se ovšem od jeskyně vrátili zpět do Chýnova.

Trasu zvládly děti 5 a 9 let. Pro kočárky ovšem moc vhodná není.
Oficiální informace uvádějí, že je stezka dlouhá 4,5 km v jednom směru.