Proti válce

Iniciativa Českoslovenští vojáci v záloze za mír vznikla letos na jaře jako pokračovatel iniciativy Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO, kterou založil Ondřej Hrčiak ze severních Čech s cílem sdružit podobně smýšlející české a slovenské vojáky v záloze nebo ve výslužbě. Oslovil podplukovníka ve výslužbě lékaře Marka Obrtela, který byl na několika zahraničních misích a loni na podzim vzbudil pozornost, když se rozhodl vrátit ministru obrany Martinu Stropnickému udělená vyznamenání. V otevřeném dopise označil NATO za zločineckou organizaci a Spojené státy americké za bezohledné strůjce válečných konfliktů po celém světě, jejichž zájmům odmítá nadále sloužit. Okamžitě následoval proti Obrtelovi výpad, jestli také vrátil peníze z misí. 

K iniciativě se brzy nato přidal i bývalý důstojník z útvarů ve Vimperku a Strakonicích Martin Holkup z Písku: „Ideály, které tato inciativa propaguje, mi už delší dobu nebyly cizí. Byl to jeden z důvodů, proč jsem odešel z armády. Další důvod byly peníze, šel jsem pracovat do Německa, ale rychle jsem se vrátil domů. Zjistil jsem, že peníze opravdu nejsou všechno, takže jsem šel do Písku jezdit autobusem. V té době jsem narazil na vyjádření Marka Obrtela. Mě jeho gesto zaujalo, takže jsem v lednu udělal to samé a poslal jsem svoje vyznamenání zpátky na ministerstvo obrany. Byly to pamětní medaile ministra obrany za vynikající výkon služby I. A II. stupně, pamětní medaile NATO za misi v bývalé Jugoslávii, za misi v Kosovu, celkem jich bylo osm. Bohužel jsem udělal chybu. Měl jsem napsat, že se jich vzdávám, ale já jsem žádal, aby mi je odebrali. Dostal jsem odpověď, že neexistuje zákonný rámec, podle kterého by mi mohli vyznamenání odebrat. Žádal jsem zároveň, abych byl vyňat z branné povinnosti dle článku 5 Washingtonské smlouvy a nemusel jsem se podílet na operacích NATO jako voják v záloze, kdyby mne povolali. My jako členové naší iniciativy deklarujeme, že se rozhodně hodláme podílet na obraně naší země, ale ne pod NATO,“ pokračuje Martin Holkup. „Když mi medaile vrátili, už jsem je znovu nikam neposílal, leží mi doma,“ dodal.

 Členy iniciativy, kteří se dnes už počítají na stovky, spojuje myšlenka míru. „Je to protiválečná iniciativa,“ zdůrazňuje Marek Obrtel, „prapůvodním smyslem je, abychom se vyvázali z nesmyslné povinnosti sloužit cizím zájmům mimo území naší republiky. Nechceme nastupovat jako vojáci v záloze za cizí zájmy v útočných válkách.“ „Druhou myšlenkou je ochrana vlastních rodin a vlastních dětí. Když se naše iniciativa rodila, byl na stole první návrh novely branného zákona, který počítal s plošným náborem žen i mužů, našich 18 letých dětí. Politická garnitura se svou orientací netají, takže šlo o to lidem vysvětlit, že jestli mají 18 letého potomka, tak jim ho někdo může zrekvírovat a za pár měsíců bude na ruské frontě. Zájem, aby tady vznikl plošný kontingent pro výpady na východ, byl nabíledni. Nikdo ale asi neplánoval, že na Ukrajině to dopadne tak, jak to dopadlo, to se jim úplně nepovedlo,“ pokračuje Obrtel.

„My nepopíráme, že by mladým mužům intenzivní půlroční vojenská služba jedině prospěla, aby pochopili, že mamahotel není to, co můžou doživotně provozovat,“ říká Marek Obrtel a doplňuje ho další Jihočech v řadách iniciativy Vladimír Votřel z Doubleb na Budějovicku: „Potřebovali by se seznámit s branností, protože to dnes chlapům do 38 let tvrdě chybí. Chybí tu i základní vlastenecká výchova, aby lidé chápali, že mají odpovědnost za vývoj ve vlastní zemi. Maximálně jdou jednou za čtyři roky volit a tím veškerá odpovědnost končí. „Vlastenectví se dnes projevuje maximálně na fotbalu nebo na hokeji,“ vkládá se do debaty Marek Obrtel a Vladimír Votřel dodává: „To je ale jen náhražka skutečného vlastenectví.“

 Chystají transformaci na oficiální spolek

O minulém víkendu se velitelé jednotlivých krajských uskupení sešli na celostátní poradě. Na místě byl i Marek Obrtel. „Generál Miroslav Vacek, který patří k našim sympatizantům a je pro nás vojáky velkým pojmem, mi vždycky říká, abychom se neprezentovali vojenskými hodnostmi nebo si způsobíme problémy,“ směje se lékař, který je přesto velitelem 1. československého praporu vojáků v záloze. Prapor má několik rot v Čechách, na Moravě a na Slovensku, Martin Holkup je velitelem roty pro jižní Čechy a část Vysočiny. Doposud šlo o volné neregistrované zájmové uskupení, nyní ale jeho členové zvažují, že požádají o oficiální registraci jako občanský spolek. Bude zajímavé sledovat, jak se k této žádosti ministerstvo vnitra postaví. Zatím oficiální struktury spíš naznačují, že může jít o činnost na hraně nebo za hranicí zákona. „Podle toho se k nám chovají i mainstreamová média hlavního proudu, naopak alternativní média se o nás zajímají a píší objektivně,“ konstatuje Marek Obrtel. Vinu za odstrašující reportáž České televize, ve které členové iniciativy působili jak banda ozbrojených vyvrhelů, bere víceméně na sebe: „Někteří členové mě varovali, že z reportáže stejně vznikne to, co bude televize potřebovat. Já jsem naivně věřil, že když s reportérem budeme otevřeně mluvit a jednat, vznikne neutrální dokument, z něhož si budou moci lidé udělat svůj vlastní názor. To jsem se skutečně zmýlil.“

Členové iniciativy podstupují dobrovolně výcvik, řada z nich má legálně držené zbraně a trénuje s nimi na veřejných střelnicích. Nedávno oficiálně nabídli prezidentu republiky Miloši Zemanovi své síly pro ostrahu hranic v případě ohrožení uprchlickou krizí. „Stejně tak jsme připraveni nabídnout pomoc obcím,“ říká Martin Holkup.

Otázkou je, co by se dělo, kdyby členská základna iniciativy převýšila početní stav oficiální armády. „Jsou tu určité signály, že oficiální struktury cítí neklid. Já jsem například dostal krátce po odvysílání televizní reportáže dopis, že se zahajuje správní řízení o odebrání mého osvědčení o způsobilosti pro styk s utajovanými informacemi, které jsem měl jako aktivní voják. Přitom nemám dnes k ničemu přístup a na nic ho nepotřebuji. Někdo se najednou probudil,“ poznamenal Martin Holkup.

 Dobrovolnický systém v jiných zemích funguje

Respekt těchto vojáků v záloze budí například armády neutrálních zemí jako je Švýcarsko či Rakousko. „Neutralita vyžaduje velkou a dobře vycvičenou armádu,“ říká Holkup. „A hlavně efektivní, jde o kvalitu. Umět na sebe v krátké době nabalit velké množství dobrovolníků,“ dodává Marek Obrtel. „Například švýcarský systém je úžasný, chlap uslyší befel v rádiu, přiletí domů, hodí na sebe maskáče, popadne zbraň a ví, kam je zařazen a co má dělat. Zatímco my máme armádu v minimálním počtu uspanou v kasárnách a nefunkční,“ myslí si Martin Holkup.

Marek Obrtel je přesvědčený, že Evropa se má o svou bezpečnost postarat sama. „Zkazky o tom, jak nás NATO zachrání, jsou nesmysl. A ta ochrana se teď zdá aktuálnější než kdy dřív. Bude nás snad teď bránit a chránit ten, kdo zavinil příliv uprchlíků, kterého jsme svědky? Ano, bude to řešit za předpokladu, že mu to něco vynese. Před tři čtvrtě rokem to znělo absurdně, když jsem odpovídal Martinu Veselovskému v televizi, že by se Evropa měla starat o svou bezpečnost včetně Ruska. Protože komu bude vadit, když se tady na našem kontinentu potřetí v historii odehraje globální konflikt? To nebudou Spojené státy. Bude to vadit Rusku, budou umírat jejich lidi, jako vždycky, a bude to problém Evropy a přilehlé Asie. V zámoří sice ve své doktríně slibují, že to formou omezené jaderné války nějak vyřeší. Ale dnes vidíme, kdo za nás bojuje v Sýrii, kdo je tou nadějí, že se tam situace stabilizuje,“ říká Marek Obrtel.

 Koho podpoří?

Marek Obrtel vyvrací, že by členové iniciativy měli politické ambice. „To je vyloučené, my jsme vojáci a vojáci nemají v politice co dělat. My maximálně někoho podpoříme,“ ujišťuje. Nadějí podle něj může být zcela nový politický subjekt. „Tady už totiž zradili svůj program i komunisti, už nejsou klasickou opoziční stranou. Já ale napříč politickým spektrem nemám problém komunikovat s nikým, kdo má zájem, aby bezpečnost a stabilita této země byla zachovaná, to se nedá omezit na strany. To je lidech. Na komunistech mi vadí, že oni už dnes prakticky nevyjadřují názor, oni se maximálně zdrží hlasování.“ „To je jen placená opozice,“ hodnotí to ještě radikálněji Martin Holkup. A Vladimír Votřel se přidává: „My jsme stát, který nemá suverenitu, tahle země je protektorát. A nesuverénní stát nedovolí, aby takový subjekt vyplul na povrch.“

Marek Obrtel tak velký pesimista není. Naznačil, že nový subjekt se může zrodit mezi neparlamentními stranami. Nedávno vyjádřil své sympatie například politické iniciativě Nová republika, v níž se angažuje někdejší kandidátka na ostravskou primátorku Nela Lisková. Rozhodně prý si nejsou blízcí s novým Úsvitem, přestože ho teď vede válečný veterán Miroslav Lidinský.

Nehrozí při větším přílivu členů a sympatizantů splývání s různými extremistickými a nacisticky laděnými skupinami? Marek Obrtel říká, že ty pokusy už má iniciativa vojáků v záloze za sebou a umí se s nimi vypořádat. 

Iniciativa Českoslovenští vojáci v záloze za mír podle Obrtela v sobě nese vojenský prvek, který představuje první československý prapor vojáků v záloze. Nemá nic společného s aktivními zálohami, které se snaží nabírat Armáda ČR. Pak existuje aktivní skupina sympatizantů s touto iniciativou, kteří pomáhají, a pak jsou i lidé, kteří mají stejné názory, iniciativě fandí a případně jsou ochotni vyjádřit svůj postoj účastí na demonstraci. Na nejbližší se členové iniciativy chystají 17. listopadu do Prahy, kde se mají sejít i další mírové organizace.