Věřím, že se situace v obci zklidnila. Jsou před námi důležité projekty, říká starosta Záhoří Martin Formánek

ZÁHOŘÍ – Půl roku je starostou Záhoří Marin Formánek, který usedl do čela obce v napjaté atmosféře po odvolání tehdejšího starosty Petr Kápla. Jak se obměněné vedení zapracovalo a která témata Záhoří aktuálně nejvíc pálí? Právě na to odpovídal starosta Martin Formánek v rozhovoru.
Když jste nastupoval do funkce, nálada v obci byla napjatá. Máte pocit, že se od té doby situace zklidnila?
Udělal jsem za tím tlustou čáru a dívám se dopředu. Podle rozhovorů s občany mám pocit, že se nálada zlepšila. Komunikace je teď na lepší úrovni a snažíme se ji dál zkvalitňovat. Chtěl bych poděkovat občanům, kteří k tomu přispívají.
Co byl první úkol, který jste museli řešit hned po nástupu?
Nejdřív bylo potřeba se rozhlédnout, zjistit, co a jak. Ale první velké téma, které nás trápí dodnes, byla rekonstrukce vodárny. Už tehdy byly problémy, takže jsme do toho skočili rovnýma nohama. Největší problém byl, že se plánovala rekonstrukce vodárny, ale zapomnělo se na vodojem a armaturní komoru vedle, které jsou s ní propojené a byly ve špatném stavu. Takže naším prvním úkolem bylo zajistit dostatek pitné vody.
V jaké fázi je rekonstrukce teď?
Momentálně probíhá asanace armaturní komory i samotného vodojemu. Měli jsme brigádu, kam jsme pozvali občany a musím říct, že jsem byl mile překvapen, kolik lidí přišlo – asi 30. Velkou pomoc odvedli hasiči.
Předtím jste působil jako místostarosta. Byla to pro vás výhoda? Měl jste přehled o tom, co je třeba hned dělat?
Částečně, ale přiznám se, že jsem byl překvapen, jak je to náročné. Na začátku jsem si musel s mnoha věcmi poradit sám. O investičních akcích jsem měl přehled, ale každodenní agenda je něco jiného. Teď se třeba snažíme dotáhnout bezbariérový přístup do obecního úřadu – pro maminky s kočárky, seniory a osoby s hendikepem a řešíme rozšíření křižovatky u školky.
Co dalšího vás trápí nebo na čem pracujete?
Musíme udělat nový vodovod v Kašině Hoře a v Jamným. Projekční kancelář na něj už dělá projekt. Dále pracujeme na sběrném dvoře, protože cena za odpady stále roste. Už jsme vykoupili pozemky a zadali změnu územního plánu. Projekt se také vytváří. Hodně pomáhá místostarosta David Malát, Ladislav Pípal se věnuje čističce odpadních vod a Zdeňka Velková, druhá místostarostka, pomáhá s dalšími věcmi.
Vzhledem k tomu, že vám mandát končí za zhruba dva roky, plánujete i tak projekty, které možná nestihnete dokončit?
Ano, počítáme s tím. Ty projekty jsou na delší trať, ale ať tady bude kdokoliv, jsou to věci, které by měl dělat každý dobrý starosta. My je chceme připravit tak, aby v nich další vedení mohlo pokračovat, ať už to bude kdokoliv.
Na ustavující schůzi se mluvilo i o počtu místostarostů. Vy máte dva, což není v obci jako Záhoří běžné. Osvědčilo se vám to?
Jednoznačně. Úloha obou místostarostů se ukazuje jako opodstatněná a přínosná. Někdo může namítat, že na velikost obce to není běžné, ale díky rozsáhlým investičním akcím to dává smysl. Třeba opravu vodárny má na starosti David Malát a plně se tomu věnuje.
Říkali jste, že chcete zlepšit informovanost občanů. Jak to zatím funguje? Zapadá do tohoto plánu i to, že jste začali vydávat obecní zpravodaj?
Zpravodaj vnímám pozitivně. Hlavní zásluhu na něm má místostarostka Zdeňka Velková a Jan Volf, předseda kulturního výboru. Snažíme se do každého čísla dát rozhovor se zajímavou osobností ze Záhoří – teď tam je například rozhovor s panem farářem Holým. Chceme ho vydávat pravidelně, je plný informací a myslím, že se povedl. Stejně tak informujeme na našich webových a facebookových stránkách. Těší mě i nabídka kulturních akcí – měli jsme retro kabaret, setkání důchodců, oslavu MDŽ s Magdou Malou. Teď se připravuje sběr železného šrotu, který organizují hasiči, chovatelsko-pěstitelská prodejní akce v nové hale chovatelů a čarodějnice. Proběhl také zápis do první třídy, přišlo jedenáct dětí. Kromě toho běží každodenní agenda obce.
Jaké jsou teď hlavní úkoly?
Dokončit rekonstrukci vodárny, řešit sběrný dvůr a odpadové hospodářství. Máme problém s výpadkem dvou pracovníků, takže hledáme zástup. Řešili jsme také školu – paní ředitelka podala výpověď, proběhlo výběrové řízení a byla vybrána Petra Kajtman. Věříme, že škola se bude rozvíjet.
Kdy by mohl sběrný dvůr reálně vzniknout?
Nechci slibovat něco, co bych nemohl splnit, ale až bude hotový projekt, budeme se snažit využít dotace. Pokud je získáme, nebo i bez nich, bychom se do toho chtěli pustit co nejdříve. Situace s odpady je špatná. V Písku sice vzniká projekt ZEVO, ale i tak u nás kontejnery vyvážíme klidně co dva dny. Jsou otevřené, takže lidé z okolí tady často jen přibrzdí, hodí pytel a neřeší třídění. Teď nám navíc dočasně vypadli dva zaměstnanci, takže každé pondělí a pátek buď já, nebo místostarosta objíždíme
naše odpadová hnízda. Sami vidíme, že toho odpadu je opravdu hodně a jak jsem zmiňoval, třídění je velký problém. To je u nás opravdu jedna z priorit.
Jak se vyvíjejí debaty kolem využití stavby motorestu?
Stojí tu už přes 35 let a pořád se s ním nic neděje. Zjišťujeme teď možnosti, co s ním. Jestli ho zbourat, nebo opravit. Ale je to zatím v začátcích. A samozřejmě, jako všude, je problém s financemi. Před zhruba třemi nebo čtyřmi lety se dělaly průzkumy, zjišťoval se skutečný stav budovy. Bylo to spíš informativní, nebylo tehdy rozhodnuto, jestli bourat nebo opravovat. Z konstrukčního hlediska ta stavba není ve špatném stavu, ale problém je například elektroinstalace – normy se změnily, muselo by se dělat všechno znovu. Další problém je velikost. Když se to stavělo, dělalo se to ve velkém. Dnes už je to nadbytečné. Přemýšlíme o rozdělení prostoru – menší hospoda, možná knihovna, případně nějaké sklady pro obecní úřad. Ale pořád je to ve fázi úvah. Pokud bychom šli do rekonstrukce, odhaduji to na nižší desítky milionů – možná 20 nebo 30 milionů. Nejsem stavař, ale bez dotací nebo pomoci kraje by to obec nezvládla.
Co říci závěrem?
Určitě bych rád poděkoval všem našim spolkům. Jsou skutečně srdcem obce. Máme jich tu dost – chovatelský spolek, hasiči, fotbalisté. Ti se teď na jaře opravdu rozjeli, byť na podzim to výsledkově nebylo nic moc. Máme áčko, béčko i dětské týmy, všechno se rozvíjí. Také tu jsou myslivci – každý pátek pořádají ve škole kroužky pro děti. Takže ten společenský život tady opravdu je a my se ho snažíme maximálně podporovat. Velké téma byla škola. Jak jsem říkal, máme novou ředitelku, takže věřím, že škola bude vzkvétat. Práce máme hodně, času málo, ale zvolili jsme projekty, které vnímáme jako nezbytné pro spokojený život občanů. Ať tu budeme my, nebo někdo jiný, bude je potřeba dokončit.
Diskuse k článku