Věra Pichová z milevského Atelieru Radost předváděla práci na hrnčířském kruhu, řezbář Václav Křížek, jehož domovem jsou Křepenice u Sedlčan, měl už odpoledne téměř hotovou čertici, která se stane družkou čertíka, kterého už doma má. Václav Křížek prozradil, že je původně vyučený opravářem zemědělských strojů a jeho rodiče by nikdy nedopustili, aby se živil něčím jiným než prací v zemědělství. „Hospodařil jsem pak na svém, chovali jsme i ovce, ale cena vlny šla pak natolik dolů, že se tím už nešlo uživit,“ zmínil Václav Křížek, který dnes jako umělecký řezbář pracuje a dodává na zakázku dřevěné sochy. 

Blanka Veselá z Dobevi na jarmarku paličkovala. Do Dobevi se přestěhovali s manželem z Písku, když jim děti odrostly. „Když už nemáme děti, které potřebují chodit do kroužků, rozhodovali jsme se, jestli si pořizovat nový byt v Písku a zjistili jsme, že můžeme žít spokojeně na vesnici,“ zmínila. A v Dobevi se také začala naplno věnovat svému koníčku. Paličkování se kdysi učila podle časopisu Dorka a pak v kurzech. Pozvání dostává Blanka Veselá na řadu akcí, ale prý je věrná už jen Milevskému muzeu. 

Eva Janoušková ze Zahořan přivezla své figurky. Objednávají si je u ní k různým oslavám hasiči, myslivci, dnes skoro vyprodala řezníky a novinkou je vodník a instalatér. Toho vypracovala i se záchodovou mísou. A spokojená byla i Marie Nováková z Oseku, která plete z papíru krabičky a košíčky – na pečivo, na příbory, na ubrousky. Šly dnes dobře na odbyt. 

Řemeslých ukázek bylo ještě mnohem víc a muzeem se také nesl zvuk flašinetu, který už k milevským jarmarkům neodmyslitelně patří. Atmosféra v muzeu naznačovala návrat do starých časů, k milým akcím, které tu byly před covidem.