„Jsme moc rádi, že se k nám hrkání vrátilo, protože nám loni moc chybělo. Má velkou sílu a dává Velkému pátku duchovní rozměr. Díky tomu máme svátky mnohem působivější než v jiných městech,“ řekli manželé Navrátilovi, kteří byli rádi, že odpoledne ustal déšť a mohli si od půl třetí lidé projít křížovou cestu s biskupem Vlastimilem Kročilem. Nešetřili chválou na divadelníka Víti Marčíka, který výjimečnou tradici založil a letos se jí opět účastnil – starosti s organizací této výpravné akce už však převzali jeho potomci a přátelé.

Průvody černě oděných dobrovolníků, v nichž chodí i bubeníci a mnoho dalších zájemců, vycházejí z Piaristického náměstí a po čtyřech trasách jdou na náměstí Přemysla Otakara II. Chodí od čtvrtečního večera v pravidelných intervalech – v sobotu půjdou v 8 a ve 12 hodin, součástí akce je i další tematický program. V neděli už se nehrká, ovšem v poledne na Piaristickém náměstí dojde k obnově manželských slibů a poté vyrazí do města svatební průvod za doprovodu kapel.

Velkopáteční nitky pro štěstí a ochranu

Mnoho lidí, hlavně rodin s dětmi, se v pátek vypravilo také do Jihočeského muzea, které mívá vždy bohatý velikonoční program. Originální je předení velkopátečních nitek, které na kolovrátcích vytvářejí po celý den členky Národopisného sdružení při Jihočeském muzeu a lidé si je mohou zdarma brát.

Mnozí pro nitky přicházejí každý rok, aby je pak rozdávali blízkým a přátelům po celé republice, kde tento obyčej nemají. Nitky jsou totiž prověřené historií a traduje se, že mají kouzelnou moc: ochraňují a nosí štěstí po celý rok. Výtvarnice Dana Vařilová s předením začínala asi před 30 lety a ráda tuto tradici zachová, chtěla by ji někomu předat i pro příští generace. „Čas rychle běží a zdá se mi, že roky jsou čím dál kratší. Ale tyto nitky vytváříme stále stejně dlouhé, aby dostatečně chránily všechny, kteří věří v jejich moc,“ říká přadlena, která tuto akci bere i za příležitost vždy po roce potkávat lidi, kteří si váží historie a řemesel. Součástí dnešního programu bylo i pletení pomlázek a pečení velikonočního pečiva.

Výstava nazvaná Přišlo jaro do vsi zavede návštěvníky do světa zvyků spojených s přelomem zimy a jara a ukazuje, jak církevní a pohanské rituály splývaly. Vystaveny jsou exponáty historických zemědělských nástrojů, ale také předměty z vrbového proutí, orobince a slámy, které měly nejen praktické, ale i magické využití.

Lidé se dozvědí, jaký význam měla vrba jako symbol jara a jak se vyráběly pomlázky, píšťalky nebo berani. Seznámí se i s tím, jak široké využití měla sláma nejen jako podestýlka a krmivo, ale také při výrobě nástrojů do hospodářství a domácnosti, předmětů osobní povahy a jako důležitá součást různých rituálů. Nechybí ani připomenutí tradic spjatých s velikonočními svátky, jako je Květná neděle, Zelený čtvrtek či Velký pátek, a jejich propojení se zemědělským rokem. V sále se návštěvníci seznámí také s historií včelaření, a to od brtnictví přes slaměné košnice až k úlům s pohyblivými rámky, a zjistí, jak lidé využívali med a vosk během církevních i magických obřadů.

Po velikonočních svátcích budou v tomto výstavním sále následovat i další ukázky, a to po několik úterků: 22. dubna bude na programu výšivka rybí šupinou s Ludmilou Dominovou, poté 13. května ukáže David Blažek šití a vyšívání jihočeských krojů, 27. května bude Anna Bednářová učit zájemce navlékat hřebíčkové korále, v úterý 10. června představí Miroslav Stecher dudy a jejich výrobu a 24. června vysvětlí Pavel Sarauer, jak se vyrábí šumavské holubičky.

-alb-