Předsedkyní místního sdružení ODS v Táboře je Irena Ravandi a místopředsedou Milan Hulan, oba krajští zastupitelé. Začaly se objevovat signály, že na řadu věcí mají jiné názory než vládnoucí koalice, jíž je ODS v Táboře oficiálně součástí. V čem jsou názorové rozdíly? Kudy by se ubírala táborská politika, pokud by výrazně uspěli v příštích volbách v Táboře tito zástupci ODS? Na to jsme se Ireny Ravandi a Milana Hulana ptali.

Opravdu máte jiný názor na směr, kterým se Tábor se současným vedením města ubírá?

IR: Ano. Máme jiný názor než vládnoucí koalice.

MH: Určitě máme na dopravu jiný názor, než kolega Horecký, také na senior domy stejně jako na řešení bezpečnosti.

Město Tábor jde hodně cestou architektonických soutěží a studií, zřídilo na radnici odbor Kancelář architekta města. Před nedávnem se soutěžilo o návrh na využití bývalé pošty na Žižkově náměstí pro kanceláře městského úřadu. Pokud byste příště vládli vy, realizovali byste vítězný návrh?

IR: S kolegy o tom diskutujeme. Podle našeho názoru by hlavní historické náměstí neměl zabírat majoritně městský úřad, což by se tímto stalo. Vítězný soutěžní návrh je velmi hezký, v pořádku, ale já si myslím, že městský úřad pro lidi má být v místech, kde je k dispozici parkování a kam vede městská hromadná doprava. Tu pro mě neřeší malý autobus, který na Žižkovo náměstí zajíždí. Nemyslím, že by úřad měl zabírat další budovu na historickém náměstí, obzvlášť, pokud někdo koketuje s myšlenkou uzavírat na část roku spodní část náměstí a dělat tam na sezonu pěší zónu.

Co jiného by mělo v bývalé poště být, když už si budovu město koupilo?

IR: Samozřejmě, když řeknete A, musíte říct i B. Ano, přemýšlíme o tom, ale nechceme odkrývat karty dopředu.

Veřejnosti by ten dům sloužit měl?

IR: To určitě ano, koupě toho domu byl dobrý krok. A pokud se mohu obecně dotknout pošt, tak hodnotím kriticky, že město dopustilo uzavření pošty na sídlišti Nad Lužnicí. Nepochopím, že to si municipalita dovolí, když bylo v návrhu i to, že by tam byla Pošta Partner a město by na ni platilo příspěvek. Připravit deset tisíc lidí o poštu je neuvěřitelné.

MH: Pošta chybí i na Žižkově náměstí. Na poště u nádraží teď jsou fronty, ať tam jdete ráno, v poledne nebo odpoledne. Pošta Partner na Žižkově náměstí klidně mohla mít přepážku třeba v infocentru v režii města. A pokud jde o využití bývalé pošty pro městský úřad, tak naší filozofií je, aby úředníků ubývalo a ne přibývalo. Proto uvažujeme o jiném využití budovy bývalé pošty.

Jak se díváte na vývoj kolem plánované čtvrti Dvorce?

MH: Ten prostor je určitě ideální pro výstavbu nových bytových domů. S tím souhlasíme.

IR: Stávající projekt ale za dobrý nepovažuji. Chybí tam příjezdová infrastruktura a chybí tam parkovací místa, to vytýkáme koalici téměř u každého projektu. Využití této plochy nepovažuji za rentabilní, pokud jsou tam navrženy jen třípatrové domy s provozovnami drobných živnostníků v přízemí. To mi přijde jako totální utopie. Pokud chceme stavět bytovou čtvrť, měli bychom mít ujasněno, pro koho ji stavíme. Navíc na zamýšlený seniorský dům je tam vymezená malá plocha.

Při prezentacích studie Dvorců zaznívalo, že v přízemí budou třeba obchody, pekařství, opravna jízdních kol, kanceláře. Je to reálné?

IR: To vypadá krásně na papíře. Můžeme uvažovat o pekařství, ale ono všude kolem zaniklo. Drobní živnostníci vedou boj, aby vůbec přežili. Město se hlavně musí dívat, aby lidé měli kudy do té čtvrti přijet a kudy odjet, Kyjevská ulice to nemůže pojmout. Lidé budou pořád používat auta. Nápady jako sdílená auta nevidím reálně. Musíme řešit občanskou vybavenost, školy, školky. Na veřejném projednávání studie zaznělo, že výhoda Dvorců bude spočívat v tom, že obyvatelé mají dochozí vzdálenost k radnici 15 minut. V době, kdy řešíme, aby se co nejvíc věci řešily online, bych zrovna tenhle argument za výhodu rozhodně nepovažovala.

Jste pro nynější filozofii, že město budoucí čtvrť rozdělí, aby jednotlivé části podle představy architektů postavili privátní investoři? Nebo by město mělo byty stavět samo?

MH: Já bych byl pro, aby město stavělo samo.

IR: Diskutujeme o tom, já bych se trochu obávala, že jakmile něco bude stavět město, bude to mnohem dražší.

Myslíte si, že se má prostor bývalých kasáren využít výstavbu bytů na prodej nebo pro nájemní byty? Ty se zvažovaly pouze v takzvaném deskovém domě mezi parkem a zimním stadionem, který je ale u ledu kvůli neshodám v samotné koalici…

IR: Tak je potřeba také zvážit, jestli ve chvíli, kdy tu vzniká realitní projekt pana Gyürkeho a dalších investorů, bude potřeba bytů na prodej při dokončení Dvorců stále aktuální.  

MH: Navíc tu bude pořád velká skupina lidí, kteří na hypotéku a koupi bytu za pět milionů nedosáhnou. 

IR: Proto si musíme říct, pro koho se ty byty ve Dvorcích staví? Od vedení města slyšíme, že tam budou bydlet lékaři, učitelé, ale město tvoří taky prodavačky, soustružníci a další profese. Většinu města tvoří úplně obyčejní lidé a ti taky potřebují někde bydlet. A jestliže prostor Dvorců využijeme na domy jen o třech patrech, tím se pak dostaneme na tak vysoké ceny bytů.

Čili podle vás by se měl předělat celý ideový záměr Dvorců?

IR: Ano. Tento záměr není podle mne životaschopný. Stejně jako je nesmyslné budovat v této čtvrti park s jezírkem, když vedle v sousedství je park s jezírkem. Využití toho prostoru by mělo být jiné.

Jaké připomínky máte k seniorskému domu ve Dvorcích, o jehož vybudování má údajně zájem hned několik potenciálních investorů?

MH: Je to situované moc blízko k bytovým domům Náchodského sídliště.

IR: Ano, tamní lidé nás už oslovili, že mají mít vedle seniorský dům, za dalšími humny druhou ledovou plochu a nikde není řešen dostatek parkování.

Takže by pro Dvorce měl vzniknout parkovací dům?

MH: My jsme se byli s kolegy z ODS podívat v Rakousku, jak tam se staví byty. Tam nejsou parkovací domy. Postaví třeba blok pěti domů, s uzavřeným dvorem a parkování se řeší tři patra do země. Rovnou z garáže vyjedete výtahem až do patra ke svému bytu. Ale v našem případě si myslím, že parkovací dům by měl u nové ledové plochy vzniknout, protože potřeba parkování tam bude. Stejně jako se parkovací dům plánuje v Kvapilově ulici, to je určitě v pořádku, protože na sportoviště tam jezdí hodně lidí. To je velice rozumné.

Jaký je váš názor na pěší zónu ve spodní části Žižkova náměstí?

IR: Mně by během letní sezony ani nevadila, pokud by bylo vyřešeno parkování. Určitě by ze Žižkova náměstí musela zmizet všechna místa vyhrazená pro radnici a ta místa bych dala k dispozici návštěvníkům města a městského úřadu. Současná podoba pěší zóny se mi ale nelíbila. Byly tam obsluhované restaurační předzahrádky a vedle nich takový divný prostor. Jak výkřik do tmy. Pokud by se ten prostor lépe vyřešil, tak bych proti pěší zóně na dobu turistické sezony nebyla.

Jak byste řešili aktuální nedostatek parkovacích míst?

MH: Když byl Jirka Fišer starostou, mluvilo se o výstavbě parkovacích domů ve městě. Tím se má podle mne začít. Postavit ve městě takové tři, čtyři parkovací domy. Nejdřív se má lidem sdělit, kde mají parkovat a teprve pak je trestat, pokud parkují někde jinde. Nákupem skenovacího auta to město otočilo, to se podle mne uchvátalo. A ještě si odsouhlasit minimální výši pokuty, to mi přijde nefér. Represe by měla přicházet až poté, co lidem nabídnu řešení. Nemůžu přece zabrat část parkovacích míst na náměstí pro městský úřad a městskou policii a svatebčani aby pomalu chodili na matriku pěšky. Je třeba dělat něco pro lidi.

IR: Tady jsou vůči řidičům jen represe – zdražení parkování, skenovací auto. Už jsem slyšela z úst současné koalice a úředníků několikrát, že auta v budoucnu nebudou, že se budou prodávat elektroauta a lidi na ně stejně nebudou mít peníze. Pokud by to měla být realita, tak bych šla cestou velkého posilování městské hromadné dopravy. Ale takové kroky taky nevidíme. Musíte lidem nabídnout řešení. Jestliže říkám, že parkování zdražuji a nechci, aby návštěvníci zajížděli do města, tak jim musím nabídnout odstavné parkoviště, ze kterého bude jezdit kyvadlová doprava do centra a její cenu můžeme regulovat. Jako první krok bych si udělala pasport pozemků a podívala bych se, kde se dají parkovací domy postavit. Také zavedením jednosměrek by se rozšířily možnosti parkování na jedné straně ulic a město by bylo mnohem propustnější a otevřenější. Jenže být otevřený dopravě, to není filozofie tohoto vedení města. Jejich filozofií je vytěsňování aut. To opakovali několikrát, že represí se sníží dopravní zátěž. Nesouhlasím. Já myslím, že pro každou čtvrť by se mělo hledat řešení.

MH: Mně osobně by se líbilo, kdyby se předělalo náměstí TGM, které se moc nepovedlo. Pod ním by mohlo vzniknout parkování. Nahoře by mohl být park, lavičky, kytky, aby to mělo nějaký smysl a nebyla to v létě jen rozpálená plocha.  

Pojďme ještě k sídlišti Nad Lužnicí. Jak se vám líbí projekt bývalé školy Osmička, na který je vyhlášena další architektonická soutěž? Tedy vyhrazení bývalé školy pro neziskové organizace a spolky?

IR: Jsme absolutně proti.

MH: Já říkám dlouhodobě, že v Táboře chybí jesle. Je tu jen 16 míst na Pražském sídlišti v Rodinném centru Radost a pár míst v soukromém Mufíku. Je tu ale mnohem víc maminek, které by rády začaly pracovat a na soukromé chůvy nemají peníze. Já bych v bývalé škole řešil jesličky.

IR: Souhlasíme se současnou opozicí, že by tam měly být sociální služby, nějaký další seniorský dům a pak, co se k tomu vejde, například Rolnička.

To ale říkáte, že téměř všechno, co radnice architektonicky soutěží a projektuje, by se po vašem případném nástupu na radnici shodilo ze stolu…

IR: Já si myslím, že vláda města by měla uvažovat prakticky a projektovat to, co stihne ve svém volebním období aspoň začít stavět. Nezatěžovat budoucí vlády tím, že jim předá projekty, se kterými následovníci nemusí souhlasit. Velké stavby se mají rozjíždět na začátku volebního období, pracovat rychle, jinak je to jen vyhazování peněz. Jasně, že vznikají potřeby i v průběhu volebního období, ale například potřeba dalšího seniorského domu je tady jasná a zřetelná celou dobu.

Má být podle vás krajský nebo soukromý?

IR: Klidně může jít o soukromou investici, pokud zařízení bude zapojené do krajské sítě a tím budou lidem jeho služby finančně dostupné. Pokud někdo další vybuduje soukromé zařízení, za soukromé poplatky, určitě mu v tom nikdo nebude bránit, ale to je služba jen pro omezenou vrstvu obyvatel. A my potřebujeme především dům napojený do krajské sítě. Ten by podle nás měl být v bývalé 8. základní škole. A ať klidně vyroste i privátní zařízení ve Dvorcích. Potřeba seniorských zařízení bude pořád narůstat.

Jak se vám líbí návrh na parkovou úpravou plácku u žabek před Integrem, kde by měla vzniknout i sdílená zóna pro chodce a auta v místě nájezdu ze třídy 9. května na Budějovickou. Nebude tam vznikat fronta aut, která budou muset dávat přednost chodcům?

IR: Takzvaný plácek u žabek je klasické mnoho povyku pro nic. Určitě to nakonec bude na pohled moc hezké, přidá to zeleň. Našla jsem si i ostatní návrhy na webu města a já bych vybrala jiný. Ale to je pořád stejný problém – z frekventované křižovatky chtějí dělat místo pro setkávání. Nesmysl. Není to celé dobře dopravně řešeno a kdo by tam ještě vysedával? Vždyť jde o nejfrekventovanější místo v centru! Tam je potřeba bezpečně přejít, přejet a být pryč. Pokud někdo dokáže odvést dopravu z centra, pak tam dělejme místo pro setkávání. Takhle to má být funkční křižovatka, klidně i hezká, a hlavně už to dávno mělo být – přesadit pár stromů, umýt ulici a hotovo.

Jak byste si představovali komunikaci s občany? Vedení města zvýšilo frekvenci besed s veřejností. Byli byste pro častější ankety nebo dokonce referenda o sporných záležitostech?

MH: Besedy jsou určitě dobré, tam jste tváří v tvář občanům. Jen bych ale nechodil představovat hotová řešení. Přicházel bych s námětem a poslouchal, co si o tom lidé myslí, než se pustím do realizace.

IR: Asi to nejde u všeho, ale taky bych diskutovala dopředu a ne stylem – tady máme hotovou věc a tu vám předkládáme. Lidé někdy přijdou s úžasnými nápady, které člověka třeba kvůli provozní slepotě nenapadnou. 

Co podle vás městu chybí?

MH: Já jsem strašně rád za druhou ledovou plochu. Tu jsme měli jako ODS v programu, jsem moc rád, že se staví a že pro krasobruslaře, mladé hokejisty a veřejné bruslení bude víc prostoru. Jsem rád za pomoc kraje a Martina Kuby. A pak tady ještě chybí rekreační aquapark, abychom nemuseli jezdit do Gmündu.

To je ale třetí etapa rekonstrukce plaveckého stadionu, kterou má město v plánu…

IR: Dosavadní úpravy bazén vylepšily, ale pořád tam můžete jen plavat sem a tam v chladnější vodě, ta zábavná, rekreační část chybí. Ta etapizace trvá hrozně dlouho, potřeby lidí se mění a trendem jsou zážitky a rekreační vyžití.

Firma C-Energy uvažuje o bazénu v Plané nad Lužnicí. Mělo by se město Tábor snažit s ní plány koordinovat?

IR: Určitě, pokud v Plané vznikne sportovní zařízení, město by mělo řešit zařízení pro většinu – tedy rekreační, zážitkové.

Komunikuje podle vás radnice s podnikateli?

MH: S těmi velkými asi komunikuje, ale střední a drobní podnikatelé určitě tu komunikaci postrádají. A když třeba město chystá nějaké stavební úpravy, uzavírky, tak bych považoval za slušnost oslovit podnikatele, upozornit je, a ne je odkazovat, že si měli včas číst úřední desku.