Kde jste se narodil?
Narodil jsem se v písecké nemocnici, ale od narození bydlím s rodiči v Protivíně.
V kolika letech a kde jste s fotbalem začínal?
Začal jsem ve čtyřech letech, kdy jsem jenom trénoval s mým taťkou na protivínském hřišti. Ten mě také k fotbalu přivedl.
Maminka také sportuje?
Mamka ráda cvičí.
Máte sourozence?
Mám mladšího bráchu, je mu třináct let a chytá za Příbram. Taky jako já začal s taťkou na protivínském hřišti, ale odtud šel hned bez nějaké mezistanice do Příbrami.
Podporují vás rodiče ve vaší fotbalové kariéře?
Určitě mě podporují oba rodiče a toho si nejvíce vážím.
Zkoušel jste také jiný sport?
Jiný sport jsem nezkoušel, jen občas ve volném času si zajdu zarybařit, zahraju si stolní tenis a rád jezdím na kole.
V kterých klubech jste doposud hrál?
I když jsem začal trénovat v Protivíně s taťkou, za Protivín jsem nikdy nehrál a v šesti nebo sedmi letech už jsem hrál v Písku. Tam jsem byl dva roky a odtud jsem šel do českobudějovického Dynama, kde tehdy ještě nebyla fotbalová akademie. Ta ale byla v Příbrami, kde si mě vyhlédli a fotbalově jsem se stěhoval z jižních do středních Čech. To už mě asi pět let sledovala Sparta, kam mě chtěli, už když mi bylo dvanáct. Jenže to bychom museli jít do Prahy bydlet i s rodiči, a to táta zavrhl. Takže jsem šel do Sparty až po ukončení základní školy před třemi léty.
Utkvěl vám v paměti některý z trenérů?
V paměti mi utkvěl trenér z Příbrami Jan Prokeš, který mě trénoval, když jsem byl malý a dále mi v paměti utkvěl trenér Sparty Petr Havlíček, který už bohužel netrénuje na Spartě a nyní trénuje mládežnickou reprezentaci.
Co vám do vašeho dalšího růstu dali?
Trenér z Příbrami Jan Prokeš mi dal fotbalové základy a trenér Petr Havlíček mi předal něco z jeho mnoha zkušeností.
Kdy jste odešel do Sparty a jak se to seběhlo?
Do Sparty jsem odešel před třemi lety, kdy nás oslovila FC Viktoria Plzeň a AC Sparta Praha a já si vybral Spartu.
Kde v Praze bydlíte?
Bydlím v domově mládeže, který mi zajistil klub.
Co studujete?
Studuji Anglo-německou Obchodní akademii v Praze 6 a po prázdninách nastoupím do čtvrtého ročníku.
Myslíte, že to ve Spartě mají kluci, kteří tam vyrostli, jednodušší, než přespolní?
Myslím, že ne. Všichni to mají stejné, protože je to tým, kde je jedna z největších konkurencí v celé České republice.
Táta hraje fotbal za Milenovice, chodíte někdy na jeho zápasy a co říkáte jeho výkonům?
Snažím se chodit co nejvíce na jeho zápasy a samozřejmě mu fandím. Je mu třicet osm let a na jeho věk zvládá svůj post útočníka velmi dobře.
Chtěl byste si s ním někdy třeba při nějakém pouťáku zahrát v jednom mančaftu?
Určitě bych si jednou chtěl zahrát se svým taťkou v útoku.
Jak jste se udržoval v kondici v době koronavirové karantény, která je na ústupu a pomalu se začíná trénovat?
Udržoval jsem se na hřišti v Milenovicích, kde jsem plnil svůj individuální plán a trávil zde hodně času právě s taťkou. Kondiční trenér Sparty mi každou neděli posílal tréninkový plán a já jsem další neděli posílal zpět jeho plnění.
Jakou soutěž jste se Spartou hrál a jak jste dopadli v předčasně ukončené sezoně?
Tuhle sezonu jsem nastupoval v České lize dorostu za U18, a v 1. České lize dorostu za U19. V U18 jsme skončili šestí a v U19 nám v nedokončené sezoně patřilo čelo tabulky.
V kádru Sparty U18 jste vedený jako útočník. Vždycky jste hrál na tomto postu, nebo jste se tam postupem doby propracoval?
Od mala jsem vždy hrál na postu útočníka a střílel góly.
Máte nějaký fotbalový vzor? Co se vám na něm líbí?
Můj fotbalový vzor byl vždy Lionel Messi a David Lafata. Sice tihle dva hráči jsou svým stylem hry velmi odlišní, ale na každém se mi libí něco.
Od útočníka se žádají góly, jak jste na tom v tomto směru?
Ve Spartě jsem první sezonu v U16 dal 42 gólů, druhý rok v U17 jsem dal 25 gólů a v polovině této nedohrané sezony jsem měl na kontě 13 branek v šestnácti zápasech.
Máte nějaké slabé stránky, na kterých musíte ještě tvrdě pracovat?
Myslím, že bych měl víc zapracovat na síle, která je potřebná a důležitá v osobních soubojích. A protože jsem pravák, tak musím pořád zlepšovat levou nohu, což je dlouhodobý a trvalý úkol. Také musím zapracovat na hře hlavou. Měřím 183 centimetrů, tak doufám, že ještě o pár centimetrů povyrostu.
Naopak, co jsou vaše fotbalové přednosti?
Myslím, že je to rychlost, technika a zakončení. S tím souvisí výběr místa při zakončení a čich na góly.
Ve Spartě je s vámi Písečák Vojtěch Gornický. Kamarádíte spolu?
S Vojtou se bavíme hodně. Vycházíme spolu velmi dobře.
Čeho byste chtěl ve fotbale dosáhnout, máte nějaký sen?
Můj největší sen je být hráčem týmu FC Barcelona, ale můj nejbližší sen je, stát se hráčem A týmu AC Sparta Praha.
Kdyby čistě náhodou nevyšel fotbalový sen, už víte, čím byste se chtěl živit?
V rámci školy studujeme i trenérskou licenci. Po maturitě budu tedy držitelem nejnižší licence skupiny C. Postupem doby bych si chtěl tuto kvalifikaci zvýšit a dělat trenéra, případně agenta, prostě něco kolem fotbalu. Druhou variantou je, že bych chtěl dělat s taťkou ve firmě. Má realitní kancelář, do které bych měl po maturitě na obchodní akademii potřebnou kvalifikaci. Takže by se ze mě mohl stát realitní makléř ve firmě Schánělec a syn.