Co pro vás znamená ocenění Nejlepší hráč sezony, které jste obdržel?
Jsem za něj rád, ale více mě těší to, jak jsme se celou sezonu prezentovali jako tým. Ocenění vnímám také jako závazek do další práce a zároveň velkou motivaci.

Letos asi byla konkurence v této oddílové anketě vzhledem k dosaženému druhému místu v kraji a postupu do divize velká. Je pro vás prvenství o to cennější? A kdo byl pro vás osobně v minulém ročníku z týmu nejlepší, komu byste cenu dal vy?
Troufnu si říct, že náš tým je kvalitou dost vyrovnaný, proto pro mě má ocenění velkou váhu. Jak už jsem zmínil, celý tým si držel téměř celý uplynulý ročník vysoký standard, ale pokud bych měl vyzdvihnout jednotlivce, tak bych vybral našeho brankáře Tomáše Švehlu. Působí v Katovicích řadu let, je to přirozený lídr a osobnost v kabině a především pomohl na hřišti v podobě, tuším, deseti odchytaných nul v sezoně.

Tomáš Švehla skončil třetí. Co byste řekl na adresu druhého Alexandra Kahuje?
Saša šel podle mého názoru výkonnostně nahoru a je pouze na něm, jestli bude mít chuť se nadále zlepšovat. Myslím, že má velký potenciál. V divizní soutěži nejen na něj, ale na nás všechny čeká velká zkouška ohněm.

Objevil jste se také mezi desítkou nejlepších fotbalistů Strakonicka za rok 2018 v tradiční anketě, kterou vyhlašuje Týdeník Strakonicko. Jak jste vnímal toto ocenění?
Vnímám ho jako odměnu pro celý klub – jak vystupuje na veřejnosti a jak reprezentuje strakonický okres. Místo mě tam mohl být kdokoliv z našeho týmu.

Jaká byla uplynulá sezona pro vás osobně a jaká celkově z pohledu mužstva? Jak jste ji prožíval?
Pro mě osobně to byla vydařená sezona, zdraví drželo a odehrál jsem maximální počet minut. Za to jsem velmi rád vzhledem k tomu, že jsem toho předtím za dva roky v Čížové moc neodehrál. Sezona z pohledu týmu musí být hodnocena kladně, skončili jsme na pěkném druhém místě za suverénním Olešníkem, který krajský přebor ovládl s velkým náskokem, avšak nakonec odmítl postup do divize. Podzim jsme začali dvěma prohrami s Olešníkem a Roudným, ale poté jsme se chytili vítězstvím v Čimelicích a natáhli dlouhou šňůru výher. Podařilo se nám porazit Český Krumlov, Lom a také Jankov. Během podzimu jsme byli často limitováni zraněními a červenými kartami, a tak podle mě, pokud bychom v tomto měli více štěstí, nemusela být po první polovině soutěže ztráta na vedoucí Olešník tak velká.

Jarní část jsme neodstartovali moc dobře, po pár kolech trenéři trochu zamíchali sestavou a přišla, pokud si dobře vzpomínám, osmizápasová vítězná série. Třešničkou na dortu bylo domácí utkání s Olešníkem, na které dorazilo více než 700 diváků. Duel jsme zvládli 1:0, navíc se formou dražby dresu Davida Lafaty dokázala vybrat slušná částka na dětské centrum ve Strakonicích. Velká zásluha patří katovickým funkcionářům, kteří tuto akci zorganizovali.

V Katovicích jste odehrál první sezonu. Bylo pro vás loni v létě rozhodující, když jste měnil dres, že mají Katovice nejvyšší, postupové ambice? Co tenkrát rozhodlo, že jste přestoupil z třetiligové Čížové?
Předseda katovického oddílu Tomáš Hajdušek mě oslovil již před třetiligovou sezonou v Čížové, tenkrát jsem odmítl, protože jsem si chtěl vyzkoušet ČFL. Před minulým ročníkem jsme se sešli a pan Hajdušek mi nastínil jasné plány a cíle, čeho chce v Katovicích dosáhnout. Chtěl sjednotit nás Strakonické do jednoho týmu a zkusit vykopat divizi, což se nakonec povedlo. Z Čížové jsem rád odešel, protože jsem nechtěl pouze vysedávat na lavičce. Je tam specifická parta hráčů, mladí to tam nemají příliš jednoduché. S partou v Katovicích se to nedá srovnat.

Takže co můžete říci o mužstvu za ten rok, jak jste ho poznal a jehož jste se stal nedílnou součástí?
Jsme super parta, jak na hřišti, tak i mimo něj. To je alfa a omega fotbalu. Jsem osobně rád, že mě kluci přijali a vzali mezi sebe.

Na co byste měli spoléhat i ve vyšší soutěži, co je hlavní zbraní Katovic? Naopak čeho především se musíte vyvarovat?
Myslím, že naší předností je kombinační hra od zadních řad a celkem slušná efektivita na útočné polovině. V počtu vstřelených branek nás předčil akorát Olešník a v obranné činnosti jsme patřili v kraji ke špičce. V divizní soutěži se dají očekávat mnohem vyspělejší týmy co se týče taktiky či individualit. Myslím, že v některých zápasech budeme muset hrát více účelněji a méně na krásu, protože mužstva, která se moc snaží hrát fotbal, na to častokrát doplácejí.

Jaké naděje si dáváte v divizi, kam byste mohli patřit? Nebo myslíte hlavně na záchranu a vše ostatní bude jen příjemná nadstavba?
V divizi chceme hrát důstojnou roli, kvalitou na to mančaft máme. Jen je potřeba to ukázat na hřišti. Bylo by příjemné se pohybovat ve středu tabulky a dělat radost našim fanouškům, kteří s námi jezdili celou sezonu a doufám, že v tom budou pokračovat i v té nadcházející.

Co především z vašeho pohledu přinesou posily Lukáš Bálek a Daniel Pavlovič? Budou to hlavně zkušenosti z divizí, nebo obecně fotbalovost?
Oba jsou kvalitními posilami, vedení o ně stálo již delší dobu, a tak jsem rád, že se jejich příchod nakonec povedlo realizovat. Minulou sezonu strávili v Klatovech, kde hráli špičku divize, znají tedy kvalitu a atmosféru soutěže a věřím, že nám dost pomohou. Oba si rozumí s balonem, dokáží se gólově prosadit či na branku přihrát. Zvlášť za příchod „Baliho“ jsem velmi rád, jsme velcí kamarádi a odehráli jsme spolu většinu dosavadní kariéry.