„Naší snahou při rekonstrukci ulic a při budování nových povrchů je zachytávat a odvádět srážky do zelených pásů, kde dojde k jejich vsaku. Pokud je to technicky možné, snažíme se s projektanty najít kompromis a tato opatření aplikovat v co největší možné míře. Hlavním důvodem pro použití těchto opatření je změna klimatu a nedostatek vody. Přínosem je, že dochází ke zvýšené zálivce, popřípadě i zatopení zeleného pásu. K tomu je nutné přizpůsobit i druhovou skladbu vegetace zelených pásů, která bude dobře reagovat na rozdílnou hladinu vody a částečné zatopení. Dalším významným benefitem je pak odlehčení městské kanalizace v době intenzivních dešťů,“ vysvětlili.

Inspirovali se ve švédském městě Malmö, kde tyto metody praktikují již řadu let. Ve Strakonicích byly prozatím použity základní principy pro hospodaření s dešťovou vodou v prostorách autobusového terminálu. Ve spolupráci s architektem zde bylo parkoviště navrženo tak, že je vyspádováno k obrubníkům u zelených pásů, mezi obrubníky jsou ponechány rozestupy a dešťová voda tak odtéká přímo k vysázeným stromům. Podobný přístup byl zvolen i na novém parkovišti na Beranově dvoře.

„Sofistikovanější přístup se pak zabývá jednotlivými vrstvami terénu, které jsou tvořeny kamenivem, biouhlím, specifickou strukturou zeminy a dalšími komponenty, včetně technických rozvodů vody s přepadem do kanalizace, které umožňují daleko lepší využití srážkových vod,“ konstatuje Ondřej Kofroň a Jaroslav Brůžek dodává: „Tento přístup bychom rádi v budoucnu vyzkoušeli i ve Strakonicích, jelikož ze švédského příkladu je zřejmé, že takto upravené veřejné prostory dovedou udržet vodu poměrně dlouhou dobu a hospodařit s ní i v období jejího nedostatku, což dokazuje kondice vegetace zeleného pásu. Věříme, že budeme mít v této věci podporu u projektantů a investorů dopravních staveb a správců inženýrských sítí, které tímto chceme oslovit ke společné spolupráci, protože se jedná o jeden ze způsobů, jak v zadlážděných ulicích města zajistit prosperitu vzrostlé zeleni.“