Nemáte dojem, že město spěje k závislosti na kanonii premonstrátů? Jsou aktuální kroky s lesy, muzeem nebo chystanou obřadní síní výhodné i pro město?

Já vztah s premonstráty považuii za přátelský a korektní. V otázce cen pronájmů nebo prodejů pozemků postupujeme podle znaleckých posudků. Spolupracujeme v kultuře a připravujeme s premonstráty rozsáhlou směnu pozemků.

Nebyly by lepší dva znalecké posudky pro srovnání?
Za prvé to něco stojí, za druhé – jak bychom postupovali, podle levnějšího? Byl by levnější? Já už jsem to zažil, když jsme museli vystěhovat Reichnerák, osmnáct bytů, a pak přijeli právníci, kteří se snažili ten dům prodat a přivezli si odhad na 50 milionů. Dva odhady jsme udělali jednou jedinkrát, když jsme chtěli vykoupit alej u bývalého Jitexu. Tam si manželé Polákovi přivezli odhad na deset milionů a pak nám to odhadl znalec Jirka Cihlář pětkrát níž. Já se tedy spoléhám na znalosti místní znalkyně paní Hrochové.

Jak byste tedy reagoval na obavy některých Milevšťanů, že ve středověku už město v područí kláštera bylo?
Co bylo ve středověku, bylo. Musím brát, co je teď. Premonstráti mají nějaký majetek a za to, že nám ho poskytují, něco chtějí. Těch věřících oveček ubývá a my i oni se chováme jako majitelé pozemků a nemovitostí. To je celé. Klášter je poměrně unikátní, děláme ve spolupráci řadu akcí, pořádáme v bazilice koncerty, teď se konal společný svatomartinský průvod. Můžeme se spolupráci vyhýbat, ale nemáme k tomu důvod.

Čeho by se měla týkat rozsáhlá směna pozemků, kterou zmiňujete?
Premonstráti neradi prodávají, proto jde spíš o směny. Tak třeba čistička v zatáčce u můstku u kláštera je premonstrátů a nachází se na našem pozemku, to není v pořádku. U kurtů v Bažantnici zase máme my čističku na jejich pozemku. To je třeba narovnat. Pak premonstráti mají poměrně atraktivní pozemky, na kterých by se dalo stavět. Třeba za domy, které v Sokolovské ulici stavěl pan Polata. O tyto pozemky bychom měli zájem, premonstráti zase shánějí zemědělskou půdu, kterou my pronajímáme za 3000 ročně za hektar, to není žádná pecka. Takže se musíme dohodnout a připravit pro zastupitele materiál, aby se rozhodli.

Jak je ve smlouvě o pachtu lesů nakonec nastaven poměr zisku mezi městem a Klášterními lesy Strahov? Může hrozit, že se teď městské lesy rychleji vykácí?
Klášterní lesy Strahov spravují naše lesy od září a plní to, co jsme požadovali. Žádná těžba tam neprobíhá. Existuje těžební plán na každý rok, ten je schválený krajem a nemůže se jen tak porušovat. Je stanoven na 930 kubíků ročně, víc těžit nemůžeme, ani nechceme. Není tam kůrovec, není proč těžit. Už máme i moderní aplikaci, která slouží ke kontrole lesů. Na odboru životního prostředí vidí doslova každý strom, vyhledá to i suché stromy. Výše pachtu je od začátku návrhu stejná – 77 procent pro město a 23 procent pro Klášterní lesy Strahov. Vyúčtování se provádí vždy po skončení kalendářního roku.

Je pravda, že Strahov žádá navýšení nájmu v budově muzea?
Tam je také zpracovaný odhad obvyklého nájemného. Letošní nájem je 41,60 za metr čtvereční, pro příští rok činí odhad 43 a pro ten další 45 korun za metr, takže už teď bychom měli příští rok platit 400 tisíc, ale my do konce příštího roku stále budeme platit cca 230 tisíc korun. Od roku 2026 už to bude 400 tisíc. Majitelé budovy chtějí jen to, co říká odhad.

Zohledňuje se, že tady město před lety investovalo do muzea v budově prelatury a pak se na přání premonstrátů muselo přestěhovat, což taky znamenalo náklady?
Ne. U toho už nikdo z nás nebyl, ani já, ani současní představitelé premonstrátů. To je otázka, jak daleko půjdeme do historie. V současné budově premonstráti instalovali vitríny za dva a půl milionu, ty používáme, neřeší se to. Kdybychom se chtěli stěhovat, nemáme vybavení. Tak se musí opatrně.

Máte odhad, jaké náklady by představovalo potenciální přestěhování muzea?
Radši ne. V první řadě musíte mít kam.

Nepřipadá v úvahu budova bývalé pošty?
Tak v první řadě by zastupitelé museli říct, jestli chceme muzeum této velikosti. Muzeum navíc využívá i jednu budovu ve školce Kytička, tam má depozitář, a nejtěžší věci máme uskladněné v budově konventu kláštera proti muzeu. Za to se nájem vůbec neřeší. Do pošty se stěhovat nelze. Jde o velikost objektu, je tam dispozice na byty a taky by větší zátěž neunesly podlahy. Rekonstrukce na muzeum by stála desítky milionů. Já jsem bývalou budovu pošty vyřadil z našeho inventáře, protože my ji neumíme využít. To by ještě tak nevadilo, ale my se o ni nestaráme už takových 30 let. Takže když se někdo zeptá, co byste navrhoval prodat, tak za mě klidně poštu a ještě je tu otázka budovy s Lidovkou. Rád bych na ni nechal udělat odhad, jestli by nebylo dobré, aby to někdo koupil a investoval do rekonstrukce. Za peníze, co utržíme, můžeme postavit něco jiného. Já o tom ale nerozhoduji, já jen navrhuji.

Co když tam pak nebude jídelna Lidovka?
Ale to může koupit i pan Pejša nebo někdo, kdo tam jídelnu ponechá v nájmu.

Jestli nevidíte bývalou poštu vhodnou pro muzeum, proč ji nezrekonstruujete na byty? Kdekoliv byty v Milevsku u privátních investorů vznikly, brzy byly obsazené, navíc stát teď bytovou výstavbu začíná podporovat…
Podle úřadu vhodná dotace zatím není a my peníze z prodeje majetku můžeme použít na zainvestování lokality pro rodinné domy. Máme přes 300 bytů, některé jsou ve slušné, některé v bídné kondici. Ale my pořád kumulujeme majetek a není z toho východisko. Průmyslový park nás sice nestál moc peněz, ale majetek se nám zvýšil o 30 milionů. Není možné, aby nám majetek bobtnal a neměli jsme na údržbu. Někdy si taky musíme říct, co je zbytné a z čeho by třeba někdo jiný udělal něco dobrého. Zmíním tepelné hospodářství, tam by bylo třeba hodně, ale hodně peněz, abychom opravili to, co má fungovat. Proto jsou tu vytipované nemovitosti, které pokud neumíme dlouhodobě využít, tak bych navrhoval prodej. A co s penězi uděláme, to rozhodnou zastupitelé.

Jak to vypadá se smuteční síní?
My nemáme žádnou. Teď dokonce ke 30. září doběhla smlouva, kterou mají premonstráti s Pohřební službou Novotných. Takže jsme teď úplně bez smlouvy na pořádání smutečních obřadů. Pohřební služba měla letitou smlouvu na využívání kostela Jiljí a teď baziliky. Premonstráti nás zachránili, že můžeme dělat pohřby v bazilice za podmínek, kdy tam nemusí být vyloženě mše a farář. A tato smlouva skončila. Za využití baziliky platí Pohřební služba nájem, mezi námi velmi nízký, a to je v nákladech pohřbu. Naštěstí už Novotným volala právnička Strahova, že chtějí smlouvu na využívání baziliky prodloužit. Ta smlouva by měla být spíš s městem. Ale uděláme to tak, že se prodlouží smlouva s Pohřební službou Novotných do té doby, než se nějaká obřadní síň vymyslí.

Myslíte kostel svatého Jiljí?
Ano, ty obřady tam byly 40 let. Jde o odsvěcený kostel, teď krásně zrekonstruovaný. Domlouváme se, že do doby, než si třeba postavíme vlastní smuteční síň, tak bychom mohli kostel využívat, aby pohřby byly na nějaké úrovni. Pokud si kostel svatého Jiljí na smuteční síň pronajmeme, mají premonstráti jedinou podmínku – vzhledem k nálezu vzácného hřebu by tam chtěli občas exkurze. Naše architektky navrhují mobiliář, vybavení, i premonstráti mají své konzultanty. Dáváme dohromady, co by tam mělo být a kdo by to měl platit. Jsem rád za dohodu, že tam nebudou kostelní lavice. Dají se tam židle, které se dají instalovat podle počtu smutečních hostů. Pan opat sám vyslovil otázku hudby. Nemají problém, aby se tam pouštělo cokoliv. To je velký pokrok. V bazilice si můžete taky zahrát jakýkoliv žánr, ale platí podmínka, že to musí být živá hudba. Bavíme se o tom, jak situovat obřad, jestli proti oltáři, spíš se přikláníme k tomu, aby byl oltář z boku, jak to bývalo. A jestli něco budeme kupovat, tak kdybychom se někam stěhovali, tak si to vezmeme s sebou.

A proč vnitřní podobu navrhují i premonstráti, když smuteční síň bude užívat město?
Protože většinu z toho budou platit. My zatím plánujeme úhradu židlí, počítače, řešíme, kdo pořídí katafalk, protože oni tam pohřby dělat nebudou. Špatné to nebude, minimálně do doby, než budeme mít něco svého.

Skutečně uvažujete i o výstavbě vlastní smuteční síně? Třeba v budově Pohřební služby u hřbitova?
Ano, ta budova je naše a stejně nás tam čekají práce, takže už jsme objednali studii i se zadáním, aby se tam počítalo s rezervou na případnou smuteční síň. Mluvil jsem se starostou Vodňan, kde smuteční síň stavěli, sranda to nebyla s rekonstrukcí ani tam. Nová smuteční síň pod 20 milionů stát nebude.

Od kdy by měly začít v kostele svatého Jiljí pohřby a kolik bude stát nájem?
O nájemném jsme zatím nemluvili. Premonstráti uvažovali o zahájení od července, já bych rád od druhého čtvrtletí, ale většina výrobků kromě židlí se dělá na míru, tak uvidíme, jestli by se to stihlo.

Po městě se také říká, že premonstráti nabízejí městu kostel svatého Bartoloměje, který potřebuje opravy. A ty že si vyžádají pokácení okolních kaštanů. Co je na tom pravdy?
Město nemá zájem kostel využívat a ani mu nebyl nabídnutý. Majitel kostela zde především musí vybudovat dešťovou kanalizaci a město musí opravit chodníky. Tomu některé stromy brání a měly by se odstranit. Zatím je ale vše ve stádiu příprav. Ten kostel nikdy neměl být přerostlý stromy, to platí nejen o církevním majetku. Je tam dendrologický posudek, došlo by jen k omezení zeleně, některé kaštany bychom rádi zachovali, ty před kostelem a nad kostelem.

Jak daleko je rozšíření skládky a je pravda, že město zvažuje zřízení samostatné společnosti pro její správu? Mluví se o tom v souvislosti, že by tak vznikla „trafika“ pro nezvolené politiky…
Rozšíření skládky probíhá podle plánu, firma Aquasys ze Žďáru nad Sázavou pracuje velmi dobře. Od 1. ledna dochází k obnovení možnosti skládkování i pro firmy, doufáme, že se nám jich co nejvíc vrátí. K úplnému dokončení díla dojde na jaře příštího roku. Je pravda, že jsem konzultoval se starosty jiných měst a zvažovalo se, jestli by třeba skládku neměl provozovat Rumpold. Ale padlo rozhodnutí, že si provozování skládky necháme. O městské společnosti pro skládku neuvažujeme a poznámka o trafice mě pobavila. Za deset let mého starostování nikdo žádnou trafiku nedostal. I když paní místostarostka Honzíková nedávno říkala, že až odejde z radnice, půjde na nový popelářský vůz do Služeb, protože prý je parádní. Ale jestli je zrovna tohle trafika, to nevím. Ale vážně – tohle se tady dít nebude.

Teď k chodníku v Gagarinově ulici. Je to chodník nebo místo pro parkování? A proč tam nevznikla kdysi plánovaná šikmá stání pro víc aut?
Fakt je, že ve špičce kolem obědů v Lidovce je všude v okolí auty přeplněno. I před sokolovnou je stále parkoviště plné. V Gagarinově ulici byl tedy zrekonstruovaný chodník, ovšem s bytelnější konstrukcí, aby se na něm mohlo i parkovat. Původně byly tři varianty, ale šikmá stání nepřipadají v úvahu. Jednak by se musel zbourat taras kolem zahrady sokolovny, to by stálo plno peněz a sokolové by asi nesouhlasili. Navíc by se ulice musela zjednosměrnit a to nechceme. Současný model dopravní policie schválila už před lety. Teď čekáme na osazení značky.

Kdy budou představeny zastavovací studie lokalit pro novou výstavbu?
Je to na dobré cestě. Jakmile budou studie dokončeny a zpracována pravidla, představíme je veřejnosti. Musíme se ještě setkat s Bytovým družstvem, které má pozemky u Václava nad tratí. Přišli už před lety, jestli by tam město neudělalo komunikaci. Jenže už tenkrát se to spočítalo asi na 15 milionů a to město nemohlo. Jednáme i s majitelkou části pozemků na Cukavě, kde by mohly být také parcely. Mimochodem je to dcera pana Černého, bývalého správce městských lesů. Jednání bylo velmi korektní a jsme domluveni, že při tvorbě stavební lokality budeme počítat i s jejími pozemky. Měla by výhodu, že by se její parcely zhodnotily, když tam bude dotažená infrastruktura, a ona by nám zas poskytla kus jejího pozemku pro cestu. Domluvili jsme se, že do toho půjdeme společně.

Takže tyto signály přilákaly potomky radních, aby písemně dali najevo zájem o parcely?
To jsou jen dopisy, to nejsou žádosti. Vymyslel jsem to já, protože jsem řekl, že my fakt nemáme 15 milionů na infrastrukturu, máme tady jiné, důležitější investice. Tak co kdyby se ti potenciální zájemci na budování sítí finančně podíleli předem. A do toho se ozvali manželé Homolovi, lékaři, že by uvažovali o přestěhování do Milevska, kdyby tu byl nějaký pozemek, tak jsem jim řekl – napište radě, ať zkusíme, kdo by byl ochoten dopředu dát investici předem…

A to bude součástí pravidel pro zájemce?
Ale to já nevím, teď jsme brali na vědomí další čtyři dopisy zájemců. Už tu máme minimálně od šesti rodin žádost, že by rády v Milevsku postavily. To je dobré vědět, protože by bylo hloupé a drahé, kdybychom postavili parcely, komunikace a pak tu stály bez zájmu.

Velkým tématem asi bude budoucnost tepla v Milevsku…
To je největší téma. Nás zajímá, co bude dál se zdrojem tepla v ZVVZ, který zásobuje i město. S uhlím tam musí v budoucnu skončit, ale teď už víme, že pojedou na uhlí, dokud to půjde. Nechceme ztratit čas, že by pak řekli – končíme s vámi, uděláme si zdroj jen pro fabriku. Tak tomu nic nenasvědčuje. ZVVZ si nechaly zpracovat velkou studii, která má přinést odpověď na otázku, jaký zdroj používat. Už víme, že to bude vícezdrojové teplo, ale podrobnosti zatím firma říkat nechce, tak ani my je nebudeme zveřejňovat. Příští rok chtějí projektovat, výměna zdroje má nastat v roce 2027. My tu máme svoje rozvody, některé jsou staré přes 60 let, nejstarší kolem Sažinovy ulice. Máme na jejich rekonstrukci plán ve třech etapách – první etapa kolem Sažinovy ulice, druhá etapa Písecké předměstí a třetí Nádražní ulice a okolí.

Na to počítáte v rozpočtovém výhledu s penězi?
Ne, to bude na úvěr. Máme v současnosti tři úvěry – doplatíme teď po deseti letech úvěr na Švermovu ulici, zbyde ještě úvěr na sportovní halu a na domov pro seniory. Přes 30 milionů ještě dlužíme, ale to už je dobré. Proto ale v návrhu rozpočtu nenaleznete některé ulice, které bychom rádi udělali, jenže teplovod je priorita.

Co se rýsuje jako priority rozpočtu na příští rok?
Hlavními investicemi budou rekonstrukce domu kultury a dokončení a profinancování skládky.

Vzhledem k letošním úvahám, jestli se nechystáte kandidovat do kraje za ODS, se nabízí poslední otázka. Nemáte dojem, že jste se za deset let ve funkci politicky posunul? I dnes byste stál za pamětní medailí města pro bývalého předsedu národního výboru z doby socialismu Václava Voříška?
Panu Voříškovi bych dal medaili znovu.