Na jednom ze zasedání krajských zastupitelů opozice kritizovala, že kraj má obrovskou finanční rezervu a bylo by lépe za ty peníze něco udělat. Jak velká je tato rezerva?
Kolem dvou miliard korun, ale denně se mění takzvanou převoditelností – jsou to například peníze na nezrealizované projekty, které se převádějí do nového roku, ale jsou už pod smlouvou, čili ty peníze musíme mít připravené. Myslím, že investujeme dost. Loni to bylo za 3,5 miliardy korun, letos se plánují investice za 4,5 miliardy a počítá se s tím, že do rezervy se sáhne pro půl miliardy korun.

Co se za 4,5 miliardy má letos postavit?
Tato částka obsahuje dokončení jihočeského letiště v Plané u Českých Budějovic, přestavby nemocnic, největší částka půjde do psychiatrického oddělení v Táboře. Dále je to škola ve Velešíně, domov pro seniory v Horní Stropnici, další pavilony domova pro seniory v Chýnově, rekonstrukce ulic Lidická – Větrná v Českých Budějovicích, stavba Jihočeské vědecké knihovny, napojení na dálnici D3, v Táboře propojovací komunikace Chýnovská – Vožická. A samozřejmě spousta menších akcí.

Zeptám se za obyvatele táborských Měšic. Proč se propojovací komunikace Chýnovská – Vožická povede za jejich zahradami a nemůže být zahloubena do tunelu tak, jako jste vyšli vstříc nespokojeným obyvatelům Srubce u Budějovic?
Já do určité míry chápu, že si nikdo nepřeje bydlet u frekventované komunikace. Chýnovská – Vožická je ale již řadu let připravena, prošla souhlasem obce jako součást územního plánu a po dohodě kraje s městem by se měla začít co nejdříve realizovat. Je zde platné stavební povolení a kraj má podanou žádost do IROP. Vnímám aktivity sdružení Jinudy, ale tahle snaha měla přijít možná před osmi lety, kdy se vše začalo připravovat. Jde taky o dlouhodobě vyjednané dohody s Táborem, že město Tábor opraví za své peníze Budějovickou ulici a kraj udělá tuto propojku. Se Srubcem se to ale srovnávat nedá, protože tam jde o přípojku na dálnici D3 a je to o úplně o jiných počtech aut. I tam to byla dlouhá diskuse a tunel stojí obrovské peníze. V Táboře už ale brzy skončí stavební povolení na propojení Chýnovská – Vožická, takže se letos začít musí.

Vraťme se ke stavbám domovů pro seniory. Proč v některých městech financuje jejich stavby kraj a jinde si je mají města stavět za své? Mám na mysli Tábor, který stojí před touto obrovskou investicí, nebo Třeboň, kde se zrovna rozhodli od ní ustoupit s tím, že rozvoj sítě seniorských domů náleží kraji…
Tak zrovna v táborském okrese budeme rozšiřovat domov pro seniory v Chýnově, postavili jsme nový domov důchodců v Bechyni. Tábor si postavil před lety svůj domov důchodců a teď ho chce rozšiřovat. Táborsko je tedy sanované. Vytvořené rezervy kraje jsou určeny na kofinancování dotačních akcí, míra dofinancovávání se zvyšuje a my nevíme, jak to dopadne s prostředky od státu na komunikace. Nevíme ani to, jak dopadneme s prostředky na komunikace z IROP, byly tam podány projekty, které převyšují naše alokované peníze. Takže nadbytečně peníze kraj určitě nemá.

Podle čeho probíhá rozhodování, že Tábor postaví za své peníze a Bechyni postaví domov důchodců kraj?
To vzniklo historicky. Když zanikaly okresní úřady, v každém okrese taková zařízení byla a přecházela na kraj. Pouze Strakonice a Netolice si je vzaly pod sebe. Kraj domovy důchodců převzal a nebudu snad ani popisovat, v jakém byly stavu. Teď tedy kraj tato zařízení rekonstruuje a rozšiřuje, ale drží se zpravidla těch lokalit, kde ta zařízení byla a investuje do svého majetku.

Podobná otázka se nabízí se základními uměleckými školami. Velešínu ji staví kraj, Třeboň si ji buduje za své… Proč?
To je podobné. Investujeme do těch zušek, které vlastníme, někde si je zřizovaly obce samy. Svá zařízení se snažíme modernizovat. Stejný problém je s domy dětí a mládeže. Otázka je, jestli tohle vůbec patří kraji a jestli by taková zařízení neměla patřit samotným obcím.

Nejdou spíš peníze tam, kde jsou blízké politické kontakty na vedení kraje?
To určitě ne. Ve Velešíně měla základní umělecká škola nevyhovující podmínky a náš odbor školství připravil velmi velkorysý projekt stavby základní umělecké školy ve spojení se základní školou. I v Písku byly v historickém objektu města nevyhovující podmínky, tak jsme řešili úpravu vlastní budovy, kam se základní umělecká škola přestěhovala. Nejde to ale všechno najednou. A to z loňských investic kraje ve výši 3,5 miliardy šly dvě miliardy do školství.

Jestli to ale částečně není zbytečné. Proč kraj provozuje tolik středních škol, když celé roky měl pro 5500 vycházejících žáků nadbytečnou kapacitu 9000 míst na středních školách?
Optimalizace je strašně bolestivá věc. Nemyslím si ale, že bychom v ní nic nedělali, v řadě míst se přistoupilo ke spojování škol a ta disproporce čísel, kterou zmiňujete, už není taková.

Zůstaňme ještě chvíli u vzdělání a jeho kvality. Jste zastánkyní iniciativy Asociace krajů, aby byla stanovena nepodkročitelná hranice u přijímacích zkoušek na maturitní obory a ředitelé nemohli přijímat děti, které by u přijímaček měly bodové ohodnocení pod touto hranicí?
Na Asociaci krajů jsme diskutovali, že výsledky státních maturit jsou rok od roku horší. Hledali jsme příčiny a také způsob, jak tento negativní trend obrátit. Existuje samozřejmě jednoduchá cesta – opět snížit laťku nároků u maturit, ale vzhledem k tomu, jak se Česká republika propadá v mezinárodním měření znalostí žáků, hlavně v matematice a v porozumění textu, tak snížení nároků asi dobrá cesta nebude. Asociace krajů tedy navrhla ministerstvu zavést nepodkročitelnou hranici u centrálně jednotné přijímací zkoušky na střední školy s maturitou. Jedině to má smysl, protože tím se nebudou na střední škole čtyři roky udržovat děti, které pak maturitu vůbec neudělají. Ministr školství Plaga je ale proti, odbory také. Argumentují, že to je pro některé děti diskriminující. Já si myslím, že to je politikum a nikdo nechce tak nepopulární krok udělat.

Oponenti namítají, že dítě může být zrovna v den přijímaček indisponované…
Vy i já jsme před lety přijímačky absolvovaly, pak jsme bez psychické újmy zvládly maturitu, přijímací zkoušky na vysokou školu… Ale vážně – dítě, kterému se nepovedou jedny přijímačky má přece další šanci. Zůstávají tam dva pokusy na dvě školy. A indispozice se může negativně projevit i tehdy, když žádný bodový limit nastavený není. Trvám na tom, že si politici nechtějí rozházet potenciální voliče. Je to ale cesta do pekel. Školství jsme úplně zničili, je nemocné.

Myslíte, že zvýšení mezd učitelům ho uzdraví?
Ne. Ale myslíte, že to je problém učitelů? Ti dobře vidí, kde je problém. Máme dvojnásobné kapacity středních škol, než je potřeba. Pereme se o děti, nadbíháme jim. Nemáme odvahu říct dětem ani rodičům, že vzdělání taky někdy bolí. Rozbily se jednotné školní osnovy a umožnili jsme, aby se hledala ta nejsnazší cesta. Obtížnou látku vypouštíme, ve školách žijeme z tvorby projektů a z exkurzí. A pak sčítáme u maturity škody. Učitelé to vědí, ale nemají mnoho možností, jak to změnit, protože ten, kdo je náročný a chce naučit, tak se pro svou školu sám stává problémem.

Zřizovatelem středních škol je přece kraj, tak co s tím budete dělat?
Já jsem si nechala zjistit výsledky maturit u všech našich středních škol a uložila jsem odboru školství, aby ředitelé škol, které nedopadly dobře, vypracovali návrh opatření, která povedou k lepší úspěšnosti u maturit. Určitě tím ale nemyslím to, co jsem už zachytila jako návrh řešení – že studentky zdravotnické školy by mohly mít víc hodin češtiny na úkor odborných předmětů. Myslím, že jako pacientka bych spíš uvítala, aby sestřička uměla píchnout injekci. Přidáním hodin českého jazyka proto, aby zvládla maturitu, cesta nevede.

Vidíte tedy, že výsledkem zřejmě budou návrhy, které těžko říznou do živého. Co vlastně čekáte?
Zatím čekám. Zároveň jsem představila program motivačních prvků pro školy s dobrými výsledky u maturit.

O jakou motivaci jde?
Samozřejmě o peníze. A myslím, že pomoci v řešení tohoto problému by měl i nový způsob financování škol, který už nebude jen na hlavu, tedy na počet žáků ve škole. Měl začít od ledna, ale bohužel se to odložilo.

Pojďme se podívat na zdravotnictví. Začněme v krajské nemocnici. Kdy zcela opustí svůj dolní areál v Českých Budějovicích a co s ním kraj zamýšlí?
Čekali jsme, že to půjde rychleji. Opuštění dolního areálu teď předpokládáme v roce 2021 a na koncepci jeho využití, vznikla pracovní skupina. Posuzovala možnost vybudovat tam lékařskou fakultu. Ukázalo se ale, že by to byl úkol tak na patnáct let. Největším problémem jsou chybějící odborní učitelé, kteří jsou soustředěni ve městech se stávajícími lékařskými fakultami. V této věci je tedy výstupem, že vhodnější bude nabízet u nás jiným lékařským fakultám možnost praxe. To už i děláme. Další myšlenkou je vybudovat v dolním areálu rozsáhlý rehabilitační komplex, nabízí se i sociální využití a na stole je také možnost využití pro leteckou školu, což by mělo návaznost na letiště. Zatím piloty učí dvě školy – v Benešově a v Karlových Varech. To je výuka pro dospělé, ale my bychom chtěli, aby tam byla návaznost na vyšší formu vzdělávání, ve spolupráci s vysokými školami, například ČVUT. Aby to byl ale studijní obor, to je hudba budoucnosti.

V kraji velmi citelně schází zubaři i praktičtí lékaři. Myšlenka, že by je sem vlastní jihočeská lékařská fakulta přilákala, asi cílila správně. Ale co teď?
Vidím to docela černě. Lékaři a zubaři v terénu budou stále větším problémem. Na zdravotní komisi jsme o tom diskutovali a tam vyšlo jasně najevo kouzlo průměru. Dozvěděli jsme se, že lékařů je početně dost. Ano, ale ve velkých městech. Zdravotní pojišťovny, které jsou odpovědné za zajištění zdravotní péče, už dnes bonifikují venkovské lékaře, ministerstvo zdravotnictví dává granty na pořízení ordinace na venkově, obce dělají, co můžou – poskytují bezplatné pronájmy prostor, parcely pro stavby domů. Správným krokem je navýšení kapacity lékařských fakult a taky je to otázka platů, protože ve městě si lékař vydělá daleko víc. A nepotřebuje mít ani smlouvu se zdravotní pojišťovnou, najde si tam klientelu za hotové.

Jestliže studenti vysokých škol neplatí školné, proč jim stát nestanoví povinnost odpracovat určité roky na umístěnky, jako to bylo kdysi?
To je hodně citlivá otázka, stejně jako stanovit lékařům povinnost sloužit na pohotovosti. Ano, stát by měl najít nástroj, kterým dostane lidi, kteří vystudovali bez školného, do našich ordinací.

Proč už se to nestalo?
Na to nemá nikdo politickou odvahu.

Protože vysokoškoláci jsou zhusta děti politiků a často pak míří do světa?
Nejen to. Je tu i strašně silná lobby.

Na venkově lidem nechybí jen lékaři, mnohdy tam nemají ani prodejnu. Před časem se mluvilo o tom, že venkovské prodejny bude kraj podporovat jako sociální službu. Proč na to nedošlo?
My venkovské prodejny podporujeme Programem obnovy venkova. Do toho dáváme nejvyšší částku ze všech krajů, rozděluje se 100 milionů korun.

Obce ale mohou žádat o prostředky na energie pouze v těch prodejnách, které jsou v jejich vlastnictví. Nemohou tedy podpořit soukromníka nebo Jednotu, pokud nesídlí v objektu obce. Proč?
Narážíme s těmito snahami na nedovolenou veřejnou podporu a narušování tržního prostředí. My jsme se v naší republice natolik byrokraticky svázali předpisy a pravidly, že pak ani nedokážeme podpořit dobré věci.

Jak to vypadá s leteckou záchrannou službou? Chvíli se uvažovalo o státním podniku, před pár dny bylo zveřejněno, že v Jihočeském kraji se do budoucna nepočítá s armádou pro zajištění letecké záchranky. Takže se základna opět postěhuje z Bechyně do Českých Budějovic?
Dřívější rozhodnutí vlády, že skončí základna v Českých Budějovicích a provozování se přesune za armádou, považuji za velmi nešťastné. Obzvláště přesun do Bechyně. To vychýlilo tuto službu ze středu kraje, víc se soustředilo na jeho severní část a střední Čechy. Nepopírám ale, že služba je armádou poskytována perfektně. Staronový způsob provozování, tedy návrat k zajištění letecké záchranné služby privátními firmami, vychází z evropské směrnice. Ta jasně říká, že to je ekonomická činnost pro privátní sektor. Model tedy má být od roku 2021 stejný jako býval – vrtulníky má zajišťovat soukromá společnost, posádky kraj.

Nedojde ke zhoršení služby, když do armádního vrtulníku Sokol se vejde i víc pacientů najednou?
Všude ve světě létají jako letecká záchranka malé vrtulníky. Těch případů, kdy je třeba přepravit víc pacientů naráz, je skutečné minimum.

V armádním Sokolu také posádka může na rozdíl od malého vrtulníku na palubě během cesty pracovat. Ani to není dostatečný argument?
Úkolem letecké záchranky je rychle pacienta přepravit na specializované pracoviště.

Armáda zavedla lety i noci. Můžete garantovat, že o tuto službu Jihočeši nepřijdou?
To je otázka. My bychom rádi, aby se dál létalo i v noci, technické zázemí našeho letiště v Plané to umožní.

Jste si tedy jistá, že se tato služba po odchodu armády pro pacienty nezhorší?
My chceme, aby se nezhoršila. Ale důležité jsou i peníze.

Ty přece musí logicky vycházet lépe u armády, jejíž piloti se létáním k zásahům udržují ve cviku, protože jinak jim stát výcvik stejně musí zajistit…
Armádní piloti si v připravovaném systému své hodiny nalétají v Plzni, případně na Karlovarsku, kde armádní letecká záchranka zůstává. Policejní piloti budou létat v Praze, kde bude tuto službu zajišťovat Policie ČR. Zbytek republiky mají svými vrtulníky pokrýt privátní společnosti.

Jak to tedy vypadá se zprovozněním letiště v Plané u Českých Budějovic?
Letos v květnu by měla být dokončena stavební část, technologická byla ukončena loni 17. prosince. Takže celé letiště má být v polovině května hotové a začne proces certifikace Úřadem pro civilní letectví. Tyto procesy mohou trvat do roku 2020, spíš do roku 2021. Zároveň jednáme o řízení leteckého provozu. Kraj vypsal výběrové řízení na provozovatele, ale nikdo se nepřihlásil, proto jednáme, jak zajistit řízení provozu na budějovickém letišti. Dohodli jsme se, že zde půjde o pilotní projekt dálkového řízení leteckého provozu, jak je to ve světě časté.

Netrnete obavami, když vidíte, s jakými ekonomickými problémy se potýkají letiště v Ostravě nebo v Brně?
Trnu. Letiště je od samého začátku diskutabilní nápad. Zrodil se za hejtmana Zahradníka a každá další reprezentace se musela rozhodnout, co s letištěm, do kterého bylo nainvestováno postupně čím dál víc peněz. Rozhodnutí tedy zní, že tu bude mezinárodní letiště.

A kdo bude živit jeho provoz?
Původně se předpokládalo, že investice bude z evropských peněz. To se nepodařilo. Projekt se výrazně zredukoval a realizujeme za své. Teď už je proinvestovaná téměř miliarda. Letištní provoz má na starosti akciová společnost, kterou z poloviny vlastní město České Budějovice a z poloviny kraj. V republice jsou letiště, která provozují kraje – v Ostravě nebo v Karlových Varech, a provozují je se ztrátou prostřednictvím vlastní akciové společnosti. V Ostravě je ta ztráta kolem deseti milionů ročně. My máme představu, že nalezneme strategického investora, který bude letiště provozovat. Jihočeské letiště má výhodu v tom, že tam jsou rozsáhlé pozemky, které jsme získali od státu, a to dává prostor pro řadu aktivit a investic navázaných na letiště, které pak mohou být zdrojem příjmů. Zájemce zajímají hlavně ty pozemky, tím se eliminuje riziko případné ztráty z letištního provozu.

Co by na pozemcích u letiště mohlo vzniknout?
Sklady, cargo, velké odstavné parkoviště pro kamiony s veškerým servisem pro jejich řidiče jako je hotel, benzínka a další infrastruktura.

Nemůže to skončit využitím pozemků a zavřením ztrátového letiště?
Stát se může cokoliv, rozhodovat budou příští politické reprezentace.