Akademický architekt Libor Fránek pochází ze severní Moravy, architekturu vystudoval v Brně, Praze a Itálii a pracuje hlavně v Praze ve svém studiu a v Prachaticích v domě vedle kostela, který rekonstruuje. Má za sebou práci po celém světě pro klienty například v Japonsku nebo USA a působil i ve filmovém a reklamním průmyslu – například pro Studio Barrandov, Krátký film nebo Českou televizi.

Při návrhu nového komunitního centra v Prachaticích se musel vyrovnat s několika problémy – předně jak do podkroví domu přivést jeho návštěvníky, pro které má být místem setkávání. Také bylo nutné brát zřetel na to, že objekt leží vedle parku na hranici památkové rezervace, že projekt má vzhled domu oživit nebo že do prostor centra je nutné přivést hodně světla. A v neposlední řadě pak navrhnout, co s nevzhlednou přístavbou objektu z 80. let.

„Má tam jít o nějaké aktivity, a aby byly zajištěny, tak bylo třeba tomu přizpůsobit technologickou stránku věci. A když se tam má pohybovat vyšší procento lidí s nějakou fyzickou indispozicí a i s ohledem na normy, tak bylo třeba bezbariérově ten prostor zpřístupnit,“ řekl Libor Fránek pro Jižní Čechy Teď. Proto navrhl ve dvoře domu výtah jako jeden z markantních prvků centra.

Architektonický návrh centra bral v úvahu i to, kde se nachází. „Musím zdůraznit, že ty věci jsou tam realizovány s respektem k tomu, že jsme na hranici památkové rezervace a jsme v příkrovu parku. Památkáři to možná vidí jinak, ale to je otázka diskuse a je to o tom, že některé věci potřebují větší množství energie a argumentace, aby se prosadily,“ vysvětlil architekt.

Proto je výtah jako moderní prvek navržen ve dvoře a prosklené části také. Libor Fránek ale nedal domu při pohledu od parku usedlou podobu, ale naopak střechu rozvlnil netradičními okny. „Mně to evokuje oči otevřené do města. Ta střecha byla mrtvá a najednou ožije. Je to organická věc, která si myslím, že bude jen přínosem do toho prostoru. A bude tak trochu v kontrastu s tou moderní stavbou v závěru domu.“

Zvlnění střechy navrhl Libor Fránek i proto, že do podkroví je třeba přivést hodně světla. „Absolutně nemám rád střešní okna. Nevím, z jakého důvodu se upřednostňují. Nehledě na to, že to není ani praktické,“ řekl. „Abych tam přivedl světlo, tak jsem udělal něco, co tu střechu rozvlnilo.“

Nejvíce světla ale do centra bude přicházet prosklenou střechou. To je další z markantních prvků projektu, který bude vidět ze dvora. „Odebere se stávající střecha a bude nahrazena prosklenou konstrukcí, která pustí světlo do celého toho prostoru a prosvětluje i ten prvek tubusu s výtahem. Světlo tam bude proudit nahoru i dolů a všemi směry. A bude to mít i ten pohledový efekt – lidé, kteří budou v tom prostoru, uvidí ven a budou mít kontakt s hladinou korun stromů.“

Ve druhé etapě se tu počítá i s vybudováním prostor pro ubytování a s velínem na kvádru, který objekt zakončuje a pochází z 80. let. „Ten objekt má teď rovnou střechu. A já, aby se to propojilo a abych jen neprotáhl ten hřeben, jsem tam přišel s novým prvkem. Bude to koncový prvek. Je to takový velín. Může tam být prostor pro porady nebo kancelář vedení.“ Moderní nástavba bude přitom při pohledu od centra většinou skryta za stromy. „Ten prostor bude mít i průhledy do zeleně. Myslím, že to bude zajímavé oběma směry. I ten park tím dostane novou definici, protože teď je ten park mrtvý prostor.“