Radioteleskop na Svákovské hvězdárně již přijímá údaje o kosmickém počasí. Bude pozorovat létavice
Zobrazit galerii
(38)
SOBĚSLAV – Ve středu 9. září slavnostně zprovoznili radioteleskop na hvězdárně na svákovském kopci vysoko nad městem. Skupina nadšenců z České astronomické společnosti ve spolupráci s Akademií věd České republiky tady uvedla v 19 hodin a 19 minut v rámci programu Vesmír pro lidstvo do provozu zařízení, jehož parabola z hořčíku a hliníku má v průměru tři metry a váží přes 120 kilogramů. Na svákovské hvězdárně se již kolem devatenácté hodiny sešly více než tři desítky lidí. Událost si nenechali ujít třeba Martin Jelínek z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, astronom Miloš Tichý z observatoře na Kleti, Jan Štrobl z Hvězdárny a planetária prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci a Petr Bartoš z Hvězdárny Františka Pešty v Sezimově Ústí.
Proč téměř magické datum: 9. 9. 2020 v 19 .19 hodin? „Datum má být zapamatovatelné. To doporučoval i mistr Jára da Cimrman,“ sdělil Martin Kákona.
Mezi dalšími hosty byla ve středu na hvězdárně třeba Alena Šolcová, předsedkyně Jednoty českých matematiků a fyziků, někdejší předsedkyně historické sekce České astronomické společnosti. Spolu s Jakubem Šolcem přijeli na soběslavskou hvězdárnu z Prahy a oba přednáší na Českém vysokém učení technickém Praha, na fakultě informačních technologií. Malinko na své cestě k hvězdárně bloudili mezi Vescí a Nedvědicí, v lese ukazatel ke hvězdárně přehlédli. Ovšem nakonec, když se na mostě přes Lužnici zeptali na cestu, průvodce je dovedl až ke hvězdárně.
Když byl radioteleskop postupně odhalen, aby se ukázal v celé své kráse, přišel okamžik na jeho křest. Tohoto čestného úkolu se ujal Martin Jelínek v ruce s dětským šampaňským.
A co konkrétně bude úkolem radioteleskopu? V současnosti radioteleskop na svákovské hvězdárně do určité míry nahradí pozemní stanici, která má v důsledku koronavirové pandemie omezený provoz. „Přístroj bude nyní přijímat data z družice Socrat R, která nese na palubě české přístroje na měření dat kosmického počasí. Až družice skončí svůj provoz, teleskop se zaměří na pozorování ionizačních stop meteorů,“ prozradil Martin Kákona, který je předsedou jihočeské pobočky České astronomické společnosti. V básnickém vyjádření název meteorů zní poeticky: létavice.
Mezi přítomnými astronomy vznikla slovní přestřelka, při které se v legraci špičkovali Martin Kákona a Miloš Tichý, jaký způsob pozorování či zachycování údajů o meteorech a vesmíru je tak zvaně lepší. Každý obhajoval ten svůj preferovaný způsob: radiový nebo optický.
Každý si mohl odnést placku s vyobrazením radioteleskopu nebo si dokonce na plackovači vyrobit vlastní, třeba s vlastnoručním barevným provedením.
„Družice se mohou pohybovat v nejmenší výšce více než 200 kilometrů nad zemským povrchem, jinak v atmosféře shoří, svítí,“ odpověděl Martin Jelínek z Astronomického ústavu AV ČR na dotaz, v jaké výšce se asi v současné době sledovaná družice Socrat R nachází.
Týdeník Táborsko přinese rozhovor s Martinem Kákonou.
Diskuse k článku