Ne každý ví, jak vypadá takový den meteorologa. Můžete nám ho popsat?
My tu děláme dvanáctky, od půl šesté do půl šesté a když ráno meteorolog přijde do práce, tak se musí podívat na družice, kde vidí, jaká je synoptická situace. To znamená, jaká oblačnost se k nám nasouvá nebo jak to vypadá se srážkami. Používáme také různé numerické modely, kromě národního Aladina, i evropský model nebo německý. To vše vyhodnocujeme a skládáme předpověď.

Občas se stane, že se modely úplně rozcházejí. Jeden dává srážky, druhý jasnou oblohu. Jak takové situace řešíte?
Je důležité podchytit aktuální stav atmosféry a zkusit předpovědět, jak by se teoreticky mohla dál vyvíjet a podle toho si vybrat model, který se k tomu nejvíce blíží. Nedá se na ty modely stoprocentně spolehnout. Model vám může dávat, že bude 20 stupňů, ale vidíte, že přijde teplé jižní proudění, takže může být klidně i 23 stupňů a to už je potom na zkušenostech konkrétního meteorologa.

Setkáváme se s dlouhodobými předpověďmi, které už v létě varují před krutou zimou. Na jak dlouho se dá spolehlivě předpovědět počasí?
Pokud máte stabilní anticyklonální počasí, tak se dá předpovědět i na týden dopředu, protože ta anticyklona nad Evropou jen tak visí a pořád je tam denní chod v postatě stejný. Když ale máte cyklonální počasí, kdy přes Evropu přechází jedna fronta za druhou, tak přesně nevíte, jak rychle bude putovat a které území zasáhne. Tady se spolehlivě dají předpovědět tak tři nebo čtyři dny.

Jak velkou roli hrají při předpovědi pranostiky?
Naši předci byli tak úžasní, že dokázali vysledovat nějaký specifický charakter počasí v určitém období, popsali to jednou větou a řídíme se těmito pranostikami dodnes. Třeba Medardova kápě. Čtyřicet dní za sebou sice nikdy nekapalo, ale jde o to, že v tomto období se k nám dostává vlhčí vzduch a počasí je k dešti náchylnější, než v jiných obdobích.

Co říkáte na přibývající extrémní jevy v počasí?
Je to tím, že situace jsou často na pomezí vydání výstrahy, od začátku roku bylo vydáno už 40 výstrah. Když si vezmeme například vítr, tak kritérium pro výstrahu je 18 metrů za vteřinu, aby se o tom dozvěděla veřejnost, nebo starostové a hasiči. Je těžké předpovědět, kde to zrovna foukne a modely se často různí. Ve většině situací je to na pomezí. Občas se stane, že když se výstraha nevydá, tak na nás všichni dělají „ty ty ty“. Osobně si myslím, že ta kritéria pro výstrahu jsou nastavená nízko, protože 18 metrů za vteřinu znamená, když ženám hezky uschne prádlo. Je to vždy na meteorologovi, jestli se řídí modely nebo selským rozumem. Ale obecně platí, raději výstrahu vydat.

V posledních měsících je velkým tématem sucho. Jak dlouho podle vás bude ještě tento stav trvat?
Je to projev globální změny nebo vývoj, který nelze úplně ovlivnit nebo zastavit, je to dané atmosférou. Myslím si, že sucho bude ještě nějakých pár let pokračovat.

Práce meteorologa bývá občas nevděčná. Setkáváte se často se stížnostmi na chybné předpovědi?
Jsou to jednotky za měsíc, ale moc často se naštěstí s negativními ohlasy nesetkávám a ani moji kolegové. Lidé už začínají chápat, že není snadné popsat nějaký přírodní jev. Přijde mi ale, že veřejnost v našich předpovědích ještě moc nechápe nebo nerozumí tomu, co znamená ojedinělé nebo místy, to je takový základ, který by bylo potřeba publikovat v masivní formě.