včera 22:49

Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci

Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci
Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci
Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci
Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci
Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci
Zobrazit galerii (7)
Pilám po dědovi se začal věnovat za covidu. Teď jsou z nich exponáty výstavy historických pil v Sedlci

SEDLEC U TEMELÍNA – „Během covidu se nikam nesmělo a nebylo prakticky co dělat. Po dědečkovi zbylo v garáži asi pět nefunkčních pil, tak jsem si řekl, že je na jeho počest spravím. Postupně mě to tak chytlo, že jsem je začal i sbírat,“ řekl v sobotu 26. dubna na výstavě historických motorových pil v Sedlci jeden z vystavovatelů, Miloslav Koten z Jihlavy. Akce se koná o víkendu 26. a 27. dubna v Sedlci, který je částí Temelína na Českobudějovicku. V sále sousedícím s místní hospodou si zájemci mohou prohlédnout zhruba 200 kusů této unikátní techniky z období od první republiky, přes 70. a 80. léta 20. století až prakticky do současnosti. Výstava trvá ještě v neděli od 8 do 12 hodin.


„Jsem tu potřetí, tedy od vzniku akce. Přivezl jsem asi deset pil. Mám je všechny rád asi stejně, ale za zmínku stojí třeba typ Homelite EZ6 s datem výroby 1957,“ pochlubil se Miloslav Koten, provozovatel odtahové služby, kterému prý nikdo neřekne jinak, než Tvrdý makáč. Sběratel Zdeněk Sedloň z Tábora pak sdělil, že s nápadem pořádat výstavu historických motorových pil v Sedleci přišla před třemi roky parta nadšenců, kteří se dali dohromady na Facebooku. „Sám jsem sem přivezl kolem dvacet pil,“ doplnil Zdeněk Sedloň, profesí montér světelných reklam a ukázal svou Husqvarnu 1100 CD z roku 1974.

Mezi návštěvníky, kteří v sobotu zavítali do Sedlce obdivovat krásu této techniky byli také Hana Matějková a Pavel Krotký ze Lhenic na Prachaticku. „Přijela jsem s přítelem a jsme tu poprvé. Pavel má hospodářství, takže pily a traktůrky, to je jeho. Jak je volná chvíle, tak obděláváme naše lesy, sama mám malou motorovku. Ještě, že včera pršelo, jinak bychom v lese pracovali i dnes,“ uvedla s úsměvem absolventka lesnické školy v Písku Hana Matějková. „Zajímají mě pily i práce v lese. Doma mám teď pily dvě, ale míval jsem i čtyři. Je to můj velký koníček,“ doplnil Pavel Krotký během pohledu na dvoumužnou pilu.

Elektrický pohon od roku 1926

Princip řezání pomocí obíhajícího řetězu osazeného pilovými zuby použil poprvé roku 1830 ve Würzburgu chirurg Bernhard Heine k řezání kostí. První strojní pily se v lese začaly používat již před rokem 1900. Ve dvacátých letech dvacátého století byly vyvinuty dvoumužné pily, které obsluhují dvě osoby. První dvoumužnou řetězovou pilu představil v roce 1925 Ernst Ring v Berlíně. První sériově vyráběné benzínové pily uvedl Emil Lerp zakladatel firmy Dolmar v Hamburku v roce 1927. Tyto pily byly těžké z důvodu potřeby převodu k pohonu řetězu z klikové hřídele motoru, používaly tzv. sekací řetěz a většina plovákový karburátor, který nemohl spolehlivě pracovat v nakloněné poloze. Proto byly poté vyráběny tyto pily s kuželovým převodem a lištou sklopnou o 90°. Později v Československu a v bývalé NDR byla snaha tento problém řešit pomocí otočného karburátoru.

Definitivní krok k výrobě polohově nezávislé pily bylo použití leteckého membránového karburátoru po roce 1950. Jednomužnou pilu představila v roce 1950 firma Stihl. V Evropě první pilu s přímým pohonem řetězu vyvinula v roce 1957 firma Solo Rex. V roce 1926 vyrobila firma Stihl první řetězovou pilu s elektrickým pohonem.

Radek Šíma

Diskuse k článku

Pro přidávání a zobrazení komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.