Památník u Sudoměře

„Připomínka velkého českého vítězství rezonovala v době národního obrození. V době první republiky, která na husitskou tradici navázala a rozvíjela ji, byla tomuto místu také věnována pozornost. Na místo směřovaly školní výlety i exkurze Klubu československých turistů. Právě z řad tohoto klubu vzešla myšlenka na vybudování důstojného památníku. Mezi hlavní iniciátory byl často uváděn písecký učitel Jan Korecký, jehož zásluhou se v roce 1924 konala schůze zástupců tří okresů – Strakonic, Vodňan a Písku. Tato schůze se konala v Ražicích za účasti zástupců spolků a okolních obcí. Na ní byl ustanoven komitét pro výstavbu pomníku Jana Žižky a zároveň zřízen takzvaný Žižkův fond pro sběr finančních darů,“ připomíná Ivana Zelenková.

Pro památník se hledal vhodný architektonický návrh. Na doporučení Jednoty výtvarných umělců v Praze byl osloven architekt Emanuel Kodet, který použil svůj původní návrh z architektonické soutěže na pomník Jana Žižky v Praze. „Tento návrh byl schválen komitétem a následně se začalo s organizací financování a materiálního zajištění stavby. Místní učitelé Antonín Maršal z Mladějovic a Karel Veselý ze Sudoměře aktivně šířili myšlenku vybudování památníku ve svých obcích. Díky jejich úsilí byla stavbě věnována podpora. Obec Mladějovice poskytla zdarma pozemek a podařilo se získat stavební materiál – kámen, cement, vápno a dřevo – téměř výhradně darem od místních obyvatel a obcí. Celkem bylo na staveniště převezeno přibližně 550 povozů stavebního materiálu, které zajistily okolní obce,“ vrací se do historie starostka Čejetic.

Slavnostní odhalení památníku

Stavba byla zahájena 20. července 1924 pod vedením stavitele Františka Kulíře z Paračova. „Na stavbě se podíleli stavební dozorce František Koloušek ze Štěkně a městský stavitel z Písku Josef Pelikán. Pracovali zde zedníci, kameníci, přidavači i tesaři z okolních obcí. Celkové náklady na stavbu činily 80 tisíc korun a veškeré finanční prostředky byly získány ze sbírek. Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo 12. července 1925. V tento den byly do Sudoměře vypraveny z Písku zvláštní vlakové spoje a slavnosti se zúčastnilo přibližně 25 až 30 tisíc lidí. Celý program doprovázela vojenská hudba z Písku. Mohyla Jana Žižky, tyčící se nad hladinami dvou rybníků, dodnes dominuje okolní krajině a stále poutá pozornost návštěvníků,“ všímá si Ivana Zelenková. Místo je oblíbeným cílem turistických vycházek, školních výletů i individuálních návštěv.