V souvislosti s tímto výročím byla na fasádě domu ve Skuherského ulici v Českých Budějovicích, kde v mládí žil, instalována velká pamětní deska s jednoduchým nápisem – KAREL HANSA cestovatel, spisovatel, filantrop. Stalo se tak zásluhou současných majitelů objektu. Její slavnostní odhalení se však vzhledem k omezením zatím nemohlo uskutečnit. Deska se nachází pod pamětní deskou hudebního skladatele Františka Skuherského, který v domě před Hansovými žil a v roce 1892 zemřel. Při odhalení Skuherského desky v roce 1926 Karel Hansa hovořil k zúčastněným a slíbil, že se o ni rodina bude starat. Hansu jistě tehdy vůbec nenapadlo, že jednou se na domě objeví i pamětní deska s jeho jménem.

Bez slavnosti zřejmě proběhne i představení knihy Poznatky a zážitky z Francie, kterou ještě do konce roku vydá  město České Budějovice ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou. Jedná se o edici dosud nepublikovaného Hansova rukopisu, uloženého ve vědecké knihovně, ve kterém autor líčí cestu do západní Evropy. Zajímavostí je na textu mimo jiné to, že popisuje město Lorient v oblasti Bretaně, které je od roku 1997 shodou okolností partnerským městem Českých Budějovic. I proto bude publikace v česko-francouzské mutaci.

Krátký medailonek byl Hansovi věnován v jednom z nedávných dílů oblíbeného pořadu České televize Kalendárium. A povědomí o cestovateli také proniká stále více do vědeckých a dokonce mezinárodních kruhů. „V roce 2018 se Hansovi věnoval odborný seminář na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Centrum studií genocidy Terezín plánuje v roce 2021 začít udělovat Cenu Karla Hansy při příležitosti Mezinárodního dne připomínky a důstojnosti obětí zločinu genocidy, který připadá na 9. prosince. A slovenský historik Michal Falat se věnuje Hansovým knihám o Podkarpatské Rusi,“ připomněl historik Marek Jandák, který napsal knihu o arménské genocidě a o Hansovi aktuálně dokončuje společně s Jiřím Cukrem příspěvek do zahraničního periodika. Oběma badatelům se podařilo v posledních letech objevit mnohé dosud neznámé informace o životě zapomenutého cestovatele.

Karel Hansa se narodil v roce 1890 ve Vídni, ale krátce poté se rodina přestěhovala do Českých Budějovic. Zde začal chodit do školy, jeden rok studoval také v Písku a v Lišově. Léta 1906 až 1907 strávil na lesní praxi u Schwarzenbergů a pak se vrátil na dva roky do Písku, kde absolvoval proslulou revírnickou školu. Následně pracoval například jako správce dřevoskladu v Sarajevu a dalších bosenských městech, po vzniku Československa jako úředník odborové organizace lesních zaměstnanců a redaktor lesnických časopisů. V roce 1922 vyrazil na svou první cestu, cílem se stal Blízký východ, dnešní území Libanonu a Sýrie, kde poznal hrozivé následky arménské genocidy, spáchané mladotureckou vládou v Osmanské říši. Po návratu do vlasti se snažil organizovat pomoc Arménům, založil podpůrný spolek a fond, byl v kontaktu s Alicí Masarykovou z Červeného kříže, odborníky na ministerstvech i humanitárními pracovníky z Evropy. Jeho kniha Hrůzy východu byla prvním uceleným zpracování arménské problematiky v Československu. Vyšla v roce 1923 a znovu pak v roce 2006. Snaha o intenzivní humanitární práci ve prospěch Arménie však Hansovi přinesla spíše zklamání a neměla výraznější účinek. Další cesty ho zavedly do Francie, Jugoslávie a na Podkarpatskou Rus, všechny tyto výjezdy zpracoval literárně ve vydaných cestopisech. Ve 40. letech plánoval objezdit Československo a zmapovat národopis v pohraničních oblastech. Po roce 1948 se stáhl do ústraní a v roce 1967 ve svém pražském bytě zemřel. Pohřben byl do rodinného hrobu v Českých Budějovicích.