Kdy jste do sociální demokracie vstoupil?

V roce 2003, to mi bylo 27 let.

Pocházíte ze severní Moravy, kde jsou levicové strany tradičně silné. Ovlivnilo vás rodinné prostředí?

Spíš bych řekl, že mě ovlivnili lidé, se kterými jsem se setkával při studentských brigádách. Přivydělával jsem si při škole jako kopáč, stěhovák, popelář, umývač oken nebo pomocný kuchař. Viděl jsem kolem sebe lidi, kteří tu těžkou práci měli na celý život, zatímco já jsem věděl, že za měsíc skončím. Vždycky jsem si říkal, že tito lidé mají právo na důstojný život. Měl jsem tím blízko k myšlenkám sociální demokracie. Hledal jsem pro sebe stranu, která je demokratická a stojí na straně lidí práce.

Nezpronevěřila se sociální demokracie pracujícím lidem? Mnozí z nich mají dojem, že rozdává dávky a ochraňuje ty, co nepracují.

To je pravicové klišé a nikdy to tak nebylo. ČSSD za dobu svých vlád nikdy nezvyšovala podpory pro lidi, kteří pracovat nechtějí. Naopak jsme vždycky tlačili na zvyšování minimální mzdy, aby rozdíly proti sociálním dávkám byly tak velké, že se musí vyplatit pracovat. Jsme stranou pro lidi práce, kteří se živí rukama a pro živnostníky, kteří se starají sami o sebe.

Čím si vysvětlujete, že téměř dvě procenta lidí stejně nepracují?

Když tu vládly pravicové vlády, tvrdilo se, že tři procenta lidí nikdy pracovat nebudou. A my už jsme níž. Takže se část z oněch tří procent k práci přivedla. Otázkou je kvalita těch pracovníků, které jsme přinutili začít pracovat. Hodně z nich už ztratilo pracovní návyky.

To si člověk řekne, jak to ten komunistický režim dělal, že pracovní návyky měl de facto každý?

Tak naštěstí už nemáme trestný čin příživnictví, kterým se v minulém režimu trestali ti, kteří nepracovali. Mohlo jít třeba i o manželku, která byla v domácnosti a starala se o rodinu. Dnes není práce povinná, ale ti, kteří by pracovat mohli a nechtějí, nemohou čekat, že se stát o ně postará. Tam bych samozřejmě neřadil nemocné lidi, o ty se společnost postarat musí.

Proč tedy – soudě podle volebních výsledků – mají právě tyto skupiny lidí pocit, že se Andrej Babiš o ně postará líp?

Lidé hledají útěchu v populismu a chtějí slyšet snadná řešení. Babiš má výborně zmáknutý marketing. My něco pro lidi vybojujeme a on to slavnostně prodá. Toho my nejsme schopní, nikdy nebudeme na takový marketing mít dost peněz.

Považujete lidi za tak hloupé, že nerozeznají, kdo se za ně bere?

Já bych nepoužil slovo hloupý, ale běžný člověk se reálnou politikou zaobírá v průměru tři minuty denně. Lidé mají své běžné denní starosti, nesledují průběh politických jednání, zajímá je výsledek a ten prodá Babiš.

Sociální demokracie nemá tak výraznou osobnost?

Trestně stíhaná osoba, vedená ve svazcích StB, nám určitě nechybí. Navíc Babiš sám tak silná osobnost není. Když ho zastihnete nepřipraveného, není schopen reagovat. Jeho výstupy jsou připraveným výsledkem práce týmů, na které má peníze. Je to oligarcha se vším všudy.

Vraťme se k otázce, jestli vaší straně nechybí výrazné osobnosti…

Jako člen nejužšího vedení ČSSD považuji za podstatné, že jsou tam názorově různorodí lidé, kteří se dokáží navzájem respektovat a dobrat se společného řešení. A to i když jsou jednání někdy ostřejší. Předseda Hamáček dokáže vést jednání, hledat kompromisy, ale není to člověk, který mlátí do stolu a huláká na mítincích, to mu dáno není. Navíc už jsme dva takové v čele měli – Miloše Zemana a Jiřího Paroubka. Při jejich nástupu to vypadalo báječně, ale pak to přineslo řadu problémů. Takoví politici taky lidi štvou, rozdělují společnost, právě tak jako dnes Babiš.

Jak byste jedním slovem charakterizoval lidi z čela ČSSD? Třeba Jana Hamáčka?

Vyjednavač.

Co Roman Onderka?

Ranař.

A Jana Maláčová?

Tam bych potřeboval dvě slova – vnitřní síla.

Vážně? Proč se jí přezdívá Venezuela?

Jakmile se objeví někdo úspěšný, tak se hledá, čím ho dehonestovat. Kritici tím dávají najevo, že rozdává dávky. Ale ani ona nezvýšila nic jiného než důchody a teď se snaží o navýšení rodičovské.

Jaký je váš vztah k bývalému jihočeskému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi?

Řekněme, že nemáme blízký osobní vztah.

Bude Zimola jedničkou kandidátky ČSSD pro krajské volby příští rok?

Byl zvolen předsedou krajské organizace a slíbil, že pro ČSSD vyhraje krajské volby. Ale volba kandidátky ještě neproběhla. Mě osobně by mrzelo, kdyby Ivana Stráská opravdu šla do důchodu. Uvítal bych, kdyby pokračovala.

Vraťme se na celostátní úroveň. Má podle vás ČSSD za současné situace setrvávat ve vládě?

Můj názor byl, abychom do vlády vůbec nevstupovali. Mohli jsme začít dělat poctivou opoziční politiku a ukázat, že jsme schopni nabízet svá témata i bez toho, že musíme zaujímat řadu pozic. Zbavili bychom se tak nálepky korytářů. Já jsem měl primárně obrovský problém se vstupem do vlády s trestně stíhaným premiérem, který je vedený ve svazcích StB.

Co si myslíte o sporu o ministra kultury?

To je zrovna věc, kterou jsem nečekal, protože Ústava a koaliční smlouva hovoří jasně. Tady se ukázalo, že i Andrej Babiš má své limity. On je zvyklý si každého přátelsky navázat a pak ho vysávat, až ho zlikviduje To dělal v byznysu a dělá to i v politice. A teď u prezidenta poprvé narazil. Miloši Zemanovi o nic nejde, nemá co ztratit, tak si z Babiše udělal fackovacího panáka.

Ne z vašeho předsedy Hamáčka?

Ne, protože to premiér není schopen zajistit naplnění Ústavy a koaliční smlouvy. Já se netajím tím, že bych byl raději, kdybychom ve vládě nebyli a samozřejmě se může stát, že to nastane. Nicméně je pěkná blbost, aby k tomu došlo kvůli funkci ministra kultury.

Co si myslíte o Miloši Zemanovi?

Už jsem říkal, že myšlenkově jsem měl k ČSSD blízko už od dob studií, ale nevstupoval jsem tam, dokud byl ve vrcholné pozici Miloš Zeman. A to byl tenkrát úplně jiný člověk než dnes, daleko lepší, demokratičtější, proevropštější. Největší problém se setrváním ve straně jsem pak měl, když byl v čele Jiří Paroubek. Já tyhle typy vládců úplně nezbožňuju.

Nemáte pocit, že vaší straně silný vůdce naopak chybí?

Jsem přesvědčený, že charismatický vůdce nemusí být hulvát a despota.

Koho byste uvedl jako příklad?

Třeba bývalého německého kancléře Schrödera nebo Tonyho Blaira. Anebo amerického senátora Bernieho Sanderse. To jsou levicoví vůdci.

Máte představu, jak získat zpět voliče, které sociální demokracie ztratila?

Je potřeba se vymezovat z opozice a navrhovat korektně jiná řešení. Uvědomme si, co se blíží. Ekonomika zpomaluje, v Německu už skoro stojí. Když ekonomika jede, to se dobře plní závazky vůči lidem. Důchody, rodičovská. Dlouhodobě se ale levicová politika s pravicovým rozpočtem dělat nedá. Ta doba končí.

Co bude podle vás dál?

Přijde zásadní spor o naplňování příjmů státního rozpočtu.

Takže vyšší anebo nové daně?

Ano, jsou možné daně z bankovních transakcí, digitální daň, lze se podívat na daňové úlevy.

A co takhle spíš úspory? Třeba v přebujelé administrativě?

Můžeme úředníky vyházet, ale úřady svoji funkci plnit musí. Když tu práci místo pěti lidem dáte třem, musíte jim výrazně přidat a těm odcházejícím dát odstupné. Doby, kdy se na volné úřednické místo hlásilo sto lidí, jsou pryč. Vidím to na Městském úřadu v Písku, kdy se do některého výběrového řízení nepřihlásí vůbec nikdo.

Čili vy nevidíte zbytečné úřady a úředníky?

Ano, mohou být. Nejvyšší nárůst mandatorních výdajů za posledních šest let má ministerstvo financí. Od doby, kdy ho vedl Andrej Babiš. Když se zeptáte občanů, jestli chtějí méně úředníků, odpovědí – ano. Když se jich ale zeptáte, jestli chtějí na úřadu místo půl hodiny čekat dvě hodiny a mít svou věc vyřízenou místo za 60 dní za 120 dní, tak to se nikomu líbit nebude.

To ovšem vycházíte z předpokladu, že na úřadech nelze zvýšit výkon a prostě zrychlit…

Já bych doporučoval každému, aby si zkusil sednout k okénku s výdejem dokladů, jestli se mu to bude za daný plat líbit.

Řadě našinců se nelíbí práce, kterou za daný plat rádi dělají cizinci. A mluví se i o tom, že nás jednou nahradí roboty…

Určitě nastupuje průmysl 4.0 a spoustu práce budou jednou zastávat robotizované jednotky. Pak se budeme nejspíš bavit i o dani z robota, která se bude odvádět státu. Proti tomu půjde zkracování pracovní doby, už teď se mluví o snížení týdenní pracovní doby ze 40 na 37,5 hodin týdně. A přichází i nástup jiných oborů. Je tu po roce 1990 evidentní posun od těžkého průmyslu a to bude pokračovat. Lidé se budou víc uplatňovat ve službách a tomu se musí přizpůsobovat vzdělávání.

Kde pak vezme sociální demokracie voliče, pokud to mají být lidi práce?

Ta otázka je principiálně špatně. Pokud si říkáte, čím bych asi tak mohl oslovit voliče, tak to kloužete k populismu a ztrácí se programové hodnoty. My se musíme soustředit na to, co trápí člověka, který ráno vstává do práce, vede děti do školky a do školy, osm hodin pracuje… Mladí lidé hledají uplatnění, starší důstojné dožití. A povinností levicové strany je řešit denní problémy těchto lidí, nacházet řešení a nabízet je.

Můžete být konkrétnější?

Postarat se, aby se lidé dostali do práce, zajistit jim poblíž školu a mateřskou školu, volnočasové vyžití pro děti, důstojnou mzdu. A hlavně bezpečí a jistotu, že když se člověk bude chovat správně, tak se stát o něj postará i v nemoci a ve stáří. Druhou hodnotou je demokracie, my jsme demokratická strana a trváme na ochraně demokratických hodnot před extremisty a nacionalisty.

Před kým?

Podle nás je jednoznačně extremistickou a nacionalistickou stranou SPD. Jejich nápady na přeobsazování mediálních rad jsou šílené stejně jako útoky na lidi jiné barvy pleti, národnosti nebo sexuální orientace.

Preference jim ale rostou, narozdíl od ČSSD…

Je všeobecně známo, že zhruba 13 procent lidí má sklony k extremnímu chování. Tyto lidi to oslovuje a takto orientované strany tedy mají tento potenciál. Do 13 procent.

Mluví se i o tom, že tradiční strany jsou na ústupu a budou vznikat různá tématická hnutí s většími šancemi u voličů…

To tak je. Jak mají lidé málo času, chtějí rychlá a snadná řešení. Ta tradiční demokratické strany velmi těžko nabízejí a naopak je nabízejí strany s výrazně potlačenou vnitřní demokracií.

Vaše strana už opustila pravidla, že místo na kandidátce si musí člen odsedět léty na schůzích?

My jsme velmi zjednodušili vnitřní demokratické principy, ale nemůžeme rychlostí konkurovat stranám s jedním vůdcem, protože my zvažovaná řešení vnitřně probíráme.

Hlásí se vám noví členové?

Mám přehled za naši píseckou místní organizaci, kde jsme loni přijali dva nové členy a oba byli ve věku pod dvacet. Snažíme se zaměřovat na práci s mladými lidmi.

Jak?

Tak detaily bych nerad prozrazoval, to je naše know how. Určitě se celá strana bude muset zaměřit na zelená témata, mladí lidé jsou o nich informovaní a zajímá je to. Nemám na mysli ekologický extremismus, ale rozumný přístup.

A váš názor na řešení kůrovcové kalamity na Šumavě?

Šumavu bychom měli udržovat zelenou. Pokud zahynul les, neměli bychom tam nechávat stojící suché stromy, ale aktivně vysázet původní skladbu dřevin, která tam byla před smrkovými monokulturami.

Považujete za logické, že se mladí lidé radikalizují?

Vnímám to tak, že mladí lidé svými protesty chrání demokratické hodnoty a bouří se proti laxnímu přístupu ke klimatu Země. Zabývají se těmito tématy obvykle do doby, než založí rodiny, pak řeší dostupnost bydlení s dostupnou prací. Mladí lidé ale dnes vidí naplnění svých snů hlavně u Pirátů.

Čím se ČSSD od Pirátů liší?

My máme reálné zkušenosti a vyzkoušené reálné cesty, jak se k cílům dostat. U Pirátů bude zajímavé sledovat Prahu. Tam se ukáže, jestli se jim podaří dosáhnout svých snů cestami, o kterých tvrdí, že se po nich má jít.