V těchto mrazivých dnech funguje noclehárna v krizovém režimu, to znamená, že poskytne zázemí v teple více klientům, a to i v případě, že všechna její lůžka budou obsazená, a to například formou takzvané židle v teple. To se ale zatím nestalo. Aktuální obsazenost noclehárny je kolem 80 procent.

Noclehárna není ale jen místem k přenocování v teple a bezpečí. Její pracovníci se snaží s lidmi, kteří vyhledají tuto pomoc, také individuálně pracovat. Díky tomu se 17 klientům podařilo vrátit se do běžného života. „Šesti našim klientům se podařilo najít práci s ubytováním, v pěti případech se nám podařilo zajistit jim pobyt v azylovém domě, jiní nastoupili na léčení nebo do pobytových zdravotnických zařízení,“ vyjmenovává vedoucí noclehárny Jaromír Jiráska a dodává: „Pozorujeme také výrazný pokles věkového průměru klientů. Mladší lidé se více střídají, někteří z nich nikdy neměli domov. Vyrostli v dětském domově a pak střídali výchovný ústav, ulici, vězení, noclehárnu…“

Jako problematické vnímá vedení Charity Tábor to, že v regionu chybí služby pro lidi bez domova, které by umožnily systematičtější práci s klienty jako například Azylový dům pro muže a ženy bez domova nebo Nízkoprahové denní centrum. Charita by do budoucna ráda rozšířila své služby právě o nízkoprahové služby, aby měla možnost s klienty systematičtěji pracovat. Velmi vzdáleným cílem by pak byl azylový dům. Vytvoření těchto služeb je však plně závislé na finančních možnostech Charity a vzájemné kvalitní spolupráci se zástupci města i kraje.

V loňském roce zkvalitnila noclehárna některé své služby, například výdej přímé pomoci nebo zrekonstruovala sprchové kouty, zlepšilo se také zázemí pro zaměstnance. Cena jednoho noclehu se dlouhodobě drží na 50 korunách. Jedná se spíše o symbolickou částku. Protože i tak by byla pro řadu klientů služba nedostupná, může tento sociální projekt podpořit také veřejnost zakoupením Táborské Noclenky – tedy poukázky na nocleh.