Tak třeba ve dvorku, který otevřelo nakladatelství Baobab a také v jeho dílně, se připomínal příběh někdejší zelené stokoruny, která byla v oběhu od roku 1962 do roku 1993. Navrhl ji totiž důstojník generálního štábu v Táboře František Heřman, který ve volném čase kreslil a maloval a v roce 1959 se svým návrhem vyhrál soutěž o podobu nové bankovky. Rolnici se snopy obilí ztvárnil podle své manželky Vlasty. Děti si mohly v dílně Baobabu dnes vyrábět linorytem svoje návrhy bankovek a nezůstávaly zdaleka jen u stokoruny. Tak třeba Karolína a Natálka Vedralovy z Kladna vytvořily rovnou desetitisícovku. Jejich rodiče vybrali Táborské dvorky jako nedělní program během týdenní jihočeské dovolené. V Kladně totiž slavnost otevřených dvorků má už mnohaletou tradici, možná třicetiletou, a tak byli zvědaví na táborskou podobu této akce. „Původně jsme měli naplánovanou táborskou zoo, ale Dvorky nás zajímaly, tak jsme plán změnili,“ prozradili Vedralovi. 

Na dvorku architektů Martina a Moniky Krausových se připomínala první Češka, která vystudovala architekturu – Milada Petříková Pavlíková. Manželka architekta Theodora Petříka s ním spolupracovala v Táboře například na projektu nástavby domu čp. 224, který se nachází mezi Střelnickou a Pražskou ulicí. Na dvorku u Krausových si mohli zájemci navrhnout vybavení bytu v půdorysu a využít k tomu i nejrůznější obrázky z časopisů o bydlení. Mohli si také prohlédnout, jak vypadaly plány na pauzáku, dokud architekti neměli počítače. A na stěně visela i Krausových studie stánku na Žižkově náměstí, na jejíž realizaci nedošlo. „To je ale škoda,“ zaznělo od nejednoho návštěvníka.  

Na dvorku Galerie 140 se vzpomínal vynálezce František Křižík, který se sice narodil v Plánici u Klatov a zemřel ve Stádlci, ale jeho posledním významným dílem z roku 1903 byla první elektrifikovaná železniční trať z Tábora do Bechyně. Přinesla i elektrifikaci města Tábora. V galerii se tak návštěvníci nejen seznamovali s životním příběhem Františka Křižíka,ti nejmenší si mohli pohrát na velké vláčkodráze. 

Na Žižkově náměstí se muzicírovalo a hasiči města Tábora se postarali o vodní osvěžení. Zájem měli v horkém dni malí i velcí. A k soše Jana Žižky mohli kolemjdoucí připsat, co si myslí o Janu Žižkovi. Provokovala je k tomu otázka: Padouch, nebo hrdina? Jak z toho Jan Žižka vycházel? Kde se vůbec vzala myšlenka Táborských dvorků? A kolik lidí si v Café Jednota vyzvedlo plánek a vydalo se po devatenácti dvorcích? To už přinese středeční Týdeník Táborsko.