„Začínali jsme z nuly. Nebo vlastně spíš z mínusu. Měli jsme jen zdemolované budovy a museli jsme si vzít úvěry na opravy, vybavení a později na stavbu nové haly. Deset let trvalo, než jsme úvěry splatili,“ vzpomíná.

Statek se stal továrnou

Liderovice patří pod obec Chotoviny a firma Aksamite je dnes největším tamním zaměstnavatelem. Ve výrobě a partnerské prodejní firmě Nábytek Aksamite zaměstnává stovku lidí. V jednotlivých budovách statku se dnes nachází dřevovýroba, kde vznikají kostry nábytku, truhlárna a kovodílna, kde se vyrábí mechanismus pro rozkládací sedací soupravy. Kostry se vyrábí zásadně z buku a jsou šroubované. „Střílené sponky se v našem nábytku nevyskytují. Platíme za firmu, která dodává střední až nejvyšší kvalitu a s pětiletou zárukou, takže naše výrobky v Asku nebo Sconto nábytku nenajdete,“ podotýká Hana Bláhová.

V dalších halách se vrství polyuretanová pěna a rouno. Tento materiál se přiváží z Německa, Rakouska a Belgie. Pak už následují sklady kůže z Německa a z Brazílie, a dekoračních látek, především ze Španělska. Tam objevili majitelé firmy Aksamite dodavatele látek s protišpinivou úpravou aquaclean. Název mluví za všechno – potřísnění nebo polití se do látky nevsákne a stačí ji přečistit vodou. Sedací soupravy s potahy z těchto látek se okamžitě staly hitem. Skladem tu mají na 300 druhů potahových látek a 100 druhů kůží.

Stříhárně vévodí automatický systém Gerber cutter. Počítačem řízený stroj pro přesné stříhání látek laserem stál sám o sobě pět milionů korun. Kůže se však stále musí stříhat ručně.

V šicí dílně pracují švadleny na speciálních šicích strojích na čalouněný materiál. Na stroji se dá nastavit i požadované nařasení. Součástí stříhárny a šicí dílny je příruční sklad nití ve spoustě barevných odstínů. Čalouněný nábytek se šije buď nití v barvě dekorační látky anebo naopak kontrastní.

Jakmile je zhotovená kostra a případně mechanismus pro rozkládací soupravu, je nastříhaný a ušitý potah, začíná královská disciplína – samotné čalounění. Na něm je veliký podíl ruční práce. Po kompletaci sedací soupravy následuje balení a pak distribuce. Aksamite rozváží svými auty buď do vlastních prodejen v Praze, Brně, Olomouci a Táboře anebo do smluvních obchodů s nábytkem.

Každý výrobek vzniká na objednávku podle katalogu a pro konkrétního zákazníka. Dodávají tu menší i velké sety, obvykle má sedací souprava pět míst. Vyrobí jich kolem čtyř set za měsíc. Na nedostatek práce si v Aksamite rozhodně stěžovat nemohou. Výroba je vyprodaná na osm týdnů dopředu. Aby se vůbec stíhalo, chodí zdejší lidé do práce i každou druhou sobotu.

„Na českém trhu existovalo několik takových firem jako my. Krize ale udělala své. Teď se zdá, že už krize skončila, protože jsme letos zaznamenali nárůst prodeje i výroby o 25 procent,“ těší Hanu Bláhovou. Obrovsky roste hlavně zájem o kožené sedací soupravy, které se považují za symbol luxusu.

Češi si na interiér potrpí

Dvaadvacet let v oboru, to už přináší přehled. Jaké jsou v čalouněném nábytku trendy a liší se něčím český zákazník?

„I čalouněný nábytek podléhá módě, mění se dezény a barvy. Proto jezdím na veletrhy do Říma, Paříže, Bruselu nebo do Frankfurtu, kde vystavují výrobci látek. Obliba určitého stylu často souvisí se zemí, krajem a místním vkusem. Náš český vkus je hodně podobný německému. A má to svou logiku. Italové, kteří tráví většinu času po celý rok venku, nemají na nábytek takové požadavky jako my nebo lidé v severských zemích, kde se tráví hodně času doma. My své interiéry rádi vylepšujeme,“ vypráví Hana Bláhová.

Fenoménem Česka, Slovenska a Maďarska jsou rozkládací sedací soupravy. V jiných zemích si na ně nepotrpí. „Je velmi technologicky obtížné skloubit kvalitní sezení s kvalitním rozkládáním. Myslím, že naší kovodílně se to daří. Když ale budete chtít sedačku na designových nožičkách, už nebude mít rozkládání,“ popisuje majitelka firmy.

Velký zájem je právě teď o sedací soupravy s různým polohováním včetně opěráků za hlavou, se zvedacími područkami. Nejprodávanější je souprava Amáto. „Zákazník už je dnes náročný a za své peníze požaduje kvalitu. Právem očekává i návrh interiéru, což ve vizualizaci 3D naše prodejny nabízejí. Stačí si přinést rozměry místnosti nebo fotky. Samozřejmostí je pro nás servis včetně poprodejního. Když někomu čalounění poškodí malé dítě nebo zvířata, dokážeme to za režijní náklady opravit. Stejně jako třeba přidělat další díl. Máme zákazníky, kteří když se po deseti nebo patnácti letech rozhodnou pro výměnu sedací soupravy, vracejí se zase k nám, a to nás těší. Kvalita je pro nás všechny zaklínadlem. Nazařadíme do výroby látku, která nemá certifikát ze zkušebního ústavu v Brně. Bez toho bychom těžko mohli garantovat pětiletou záruku. Už po roce užívání je rozdíl v kvalitě různých výrobků zřetelný,“ dodává Hana Bláhová.

Spěte jako špalek…

Před dvěma lety rozšířila firma Aksamite výrobu i o kolekci postelí, opět s důrazem na nejlepší materiály, kvalitní rošty a matrace. Na katalogu designových postelí firma pracovala opět s postavou rytíře Petra Aksamita. Fotilo se ve spolupráci s firmou Argo v táborském Housově mlýně a mottem katalogu je čtyřverší: Vytáhli jsme do boje, za váš klidný spánek, nedáme si pokoje, spěte jak ten špalek… Bláhovi jsou zkrátka nejen úspěšní, ale mají i smysl pro humor. V katalogu ujišťují, že nad vaším spánkem bude bdít jeden z dávných reků.

Není divu, že si příběhu firmy z někdejší tvrze rytíře Aksamita a jejích kvalitních výrobků povšimli organizátoři letošní soutěže Firma roku a v jihočeském kole ji ocenili mezi 250 společnostmi třetím místem. Není to ale jediná cena. Například v roce 2008 se firma Aksamite stala Zaměstnavatelem roku v rámci projektu Stejná šance. Zaměstnává totiž i zdravotně postižené pracovníky a nenárokuje si za to od státu žádné dotace. „Neřešíme to. Na vsi to tak přece vždycky bylo, že se začlenili všichni. Navíc je to dobré i pro ostatní, tihle handicapovaní lidé mají pořád dobrou náladu. Jsme rádi, když díky práci u nás mohou vést samostatný a dobrý život, a i když se jim ve výrobě musíme přizpůsobit, my to považujeme za normální,“ uzavřela obdivuhodný dvaadvacetiletý příběh Hana Bláhová.