Častou alternativou bydlení jsou dnes především chatové příměstské oblasti, ale i zahrádkářské kolonie přímo ve městě nebo v jeho blízkém okolí. „V působnosti územní rady Českého zahrádkářského svazu Tábor pracovalo ke konci minulého roku 25 základních organizací, ve kterých je organizováno 1260 členů. Jsou ovšem i osady, které nejsou organizované ve svazu,“ uvedl tajemník územní rady Stanislav Devera. „Přímo našich zahrádkářských osad je v Táboře a okolí 21. Nejvíce v Sezimově Ústí, ale také třeba v Dražicích. O tom, kteří jejich členové zde mají trvalé bydliště, však nejsme informováni. Ani o tom nikterak nerozhodujeme. To je plně v kompetenci výborů osad a závisí to také na osadním řádu a územním plánu, zda tuto možnost povoluje,“ seznamuje Devera.

Každá stavba však smí být využívána jenom k povoleným účelům. Jestli majitel chce využívat rekreační stavbu k jiným než stanoveným účelům, tedy například trvalému bydlení jako rodinný dům, musí požádat o změnu užívání stavby, kterou by stavební úřad neměl povolit dříve, než bude vyřešen například problém s příjezdem, topením, sítěmi či odpadními vodami, který však nemusí být řešen jenom připojením na kanalizaci.

„Jestliže chce kdokoliv trvale bydlet v rekreačním objektu, tedy například chatě, pokud má číslo evidenční, pak stačí zajít na ohlašovnu trvalého pobytu a tam mu udělají změnu trvalého pobytu bez problémů,“ říká Jitka Doležalová, vedoucí táborského stavebního úřadu. „Jiná situace ovšem nastává, pokud chce svou chatu převést z rekreačního objektu na rodinný dům. Pak je samozřejmě třeba nejprve nová kolaudace. Tu provádí naši pracovníci na místě a je třeba, aby takto převáděná nemovitost dostála všem zákonným normativům. Nejde ale určitě o ojedinělé případy, ročně jich řešíme zhruba desítku,“ upřesňuje Doležalová

Pokud majitelova rekreační nemovitost zůstává jako rekreační objekt a trvale v ní bydlí, nebo projde zdárně „rekolaudací“ na rodinný dům, pak již nic nestojí v cestě zažádat o trvalé bydlení. Tento úkon je v kompetenci odboru vnitřních věcí táborské radnice. Jak nám sdělil jeho vedoucí Vladimír Helma, při změně trvalého bydliště nezkoumají, zda jde o přihlášení k trvalému pobytu v rekreačním objektu, nájemní bydlení či bydlení v rodinném domě. Proto ani nemají konkrétní statistiku, kolik osob se v posledních letech přestěhovalo z původního bytu či domu na chatu nebo chalupu. Tuto skutečnost potvrdila i vedoucí oddělení matrik a ohlašovny trvalého pobytu Marcela Drdová. „“Při změně trvalého pobytu musí žadatel doložit buď nájemní smlouvu, nebo výpis z katastru nemovitostí, že je vlastníkem nemovitosti na udané adrese. Nezjišťujeme, zda jde o chatu či chalupu, tedy ani nezkoumáme, zda jde o rekreační objekt a zda prošel druhou kolaudací při změně užívání na rodinný dům,“ popisuje matrikářka Drdová.

Nejvíce zahrádkářských osad je v katastru Sezimova Ústí. „Ani naše ohlašovna trvalého pobytu nezjišťuje podrobnosti změny adresy. Většinou se patrně majitelé spokojí se statusem rekreačního objektu s číslem evidenčním,“ charakterizuje situaci starosta Sezimova Ústí Martin Doležal. „Jsou zde ale také okolo Lužnice původní chaty, které jsou postupně přestavovány na rodinné domy, nebo na jejich místě vznikají novostavby. Někdy spíše haciendy, a to i v zátopovém pásmu. Pak je problém s pojištěním, a nejen to. Pokud na dostavbu či novostavbu na místě původní chaty žádá majitel půjčku nebo úvěr, má často problémy. Peněžní ústavy totiž vyžadují, aby to nebyla jen nemovitost s číslem evidenčním, ale popisným,“ dodává Doležal.

Města a obce se většinou růstu zahrádkářských a chatařských osad v minulosti nebránily. Jednak jim přichází daň z nemovitosti, jejíž výši si obec stanovuje, ale také třeba poplatky za svoz domovního odpadu. V případě trvalého bydliště se také zvyšuje část daní, kterou stát posílá obcím podle počtu obyvatel. V současné době se však nové chatařské a zahrádkářské kolonie víceméně nezakládají. Ať již pro nedostatek vhodných pozemků, nebo trend bydlet a rekreovat se na samostatném pozemku, nikoliv v komunitní osadě. V případě chat se zase striktně dodržují pravidla ochrany přírody a výstavbu nových úřady většinou nepovolují.

Cesta z města Miroslava a Lenky

DRAŽICE – Obec Dražice leží zhruba pět kilometrů západně od Tábora a žije zde trvale 825 obyvatel. Je mezi obcemi na Táborsku ojedinělá množstvím chatařských osad u Lužnice a zahrádkářských osad ve svém katastru. V současné době je zde devět zahrádkářských osad, které mají 160 parcel s chatami. Jejich vlastníci jsou většinou z Tábora, ale i Sezimova Ústí a okolí. Další desítky chat se nacházejí v údolí Lužnice. Celkem je jich na území Dražic spolu se zahrádkářskými 221. Přehled o tom, kolik v nich žije trvale lidí, ovšem na obecním úřadu nemají.

První zahrádkářska osada vznikla za dražickým kostelem v roce 1978 a čítá 18 pozemků se zděnými chatami. Tehdejší předseda místního národního výboru Miloslav Samec boom zahrádkářských osad podporoval, takže postupně vznikaly další – Raští, Račany I a II, Padělky I a II, Skalka I a II a Veselka. V současné době mají v nejstarší osadě Za Kostelem trvalé bydliště tři osadníci, chaty však připravují k trvalému bydlení také dva další.

Od roku 2015 tu trvale žije Miroslav Soukup s přítelkyní Lenkou Sokolovou a dvěma jezevčíky, i když mají k dispozici byt v Sezimově Ústí. Ten obývá Lenčin zatím svobodný dospělý syn. „Je nám tady lépe než v paneláku. Ale přebudovat rekreační domek v zahrádkářské kolonii k trvalému bydlení je docela fuška,“ přiznává Miroslav Soukup. „Ten náš prošel dostavbou, celkovou rekonstrukcí oken, dveří a je zateplený. Musel jsem řešit také vytápění. Bez problémů ho zvládne i v největších mrazech krb s krbovou vložkou, ze kterého je uzavřeným okruhem přes tlakovou nádrž zásobováno ústřední topení jak v přízemních místnostech, tak v podkroví. Na zimu to chce jen slušnou zásobu dřeva, a to se člověk zapotí,“ dodává s úsměvem majitel domku. Výhodou pro trvalé bydlení je i to, že tato osada je připojena na vodovodní rozvod v obci.

Oba obyvatelé bývalého zahrádkářského domku do Dražic jezdili již léta před přestěhováním. Nejprve jen na víkendy, potom i ve všední dny a odsud dojížděli rovnou do práce v plánském Silonu. Před pěti roky se rozhodli odstěhovat se sem natrvalo. Líbil se jim život v přírodě a klidu venkova. „Nevidím v tom vůbec žádný problém,“ svěřila se Lenka Sokolová. „Nákupy řešíme cestou z práce, ale když něco zapomeneme, v Dražicích jsou dva obchody, dvě restaurace a pošta. Teď otevřeli také soukromou cukrárnu s pekárnou. Je to vůbec skvělá vesnice. Skoro každý víkend se tu konají nějaké akce. Navíc po rekonstrukci tady mám nádhernou kuchyni se všemi spotřebiči, o které jsem v paneláku vždy jen snila,“ uzavřela Lenka Sokolová.

Bydlení v rekreačních nemovitostech po právní stránce

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel v § 10 stanoví, že občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Domek v chatařské nebo zahrádkářské oblasti splňuje většinou obě podmínky: jak označení číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a taktéž účel, jímž je individuální rekreace.