Jak jsou a tom teď písecké lesy?

Už tři nebo čtyři roky se bavíme o tom, že sucho se Píseckým horám nevyhýbá. Přibývá nám nahodilé těžby, zejména kůrovcové. Rok 2019 byl zatím nejvíc extrémní, alespoň co pamatujeme. Normálně těžíme 30, 40, maximálně 50 tisíc kubíků dřeva, ale vloni jsme vytěžili 150 tisíc kubíků. Dřevo musí někdo vytěžit, přiblížit, zaevidovat, odvést z lesa a prodat. A vzniklé plochy se musejí vyklidit a zalesnit. To všechno se děje za stejného počtu personálu, což znamená deset hajných a pár techniků a účetních. Vytíženost pracovníků je enormní a podepisuje se i na jejich psychice. Dělníky máme stálé, ale musíme najímat i větší firmy. Na trojnásobný nárůst ani nemůžeme být sami připravení. Externí firmu není těžké si najmout, ale technik je pořád jen jeden a musí vše zorganizovat.

Podle nabídek na prodej dřeva je vidět, že jeho cena padá dolů. Ale předpokládám, že práce nezlevňují. Jak se s tím vypořádáte?

To je veliký paradox lesního hospodářství. Všude teď slyšíte, jak se mají lidé ve fabrikách dobře a utrácejí. My jsme v jiném prostředí – těžař dělá podle norem a chce být zaplacený za odvedenou práci. To samé má traktorista a dopravce. Ale ceny prodaného dřeva určuje odběratel na pile. Když nám nedá víc peněz, tak jsme v pasti. Všichni okolo si určují ceny a my jsme jako vlastníci úplně poslední, kteří na současnou situaci doplácejí.

Jak je na tom trh?

Tato situace trvá už zhruba tři roky a je velká škoda, že domácí firmy na to téměř nereagují. U nás skoro 70 nebo 80 produkce končí v Německu nebo jinde v cizině, kde jsou velké firmy, které byly schopné navýšit kapacity a přibrat další směny. My bychom domácí trh v okolí rádi využívali i kvůli kratší dojezdové vzdálenosti, ale nefunguje to. Dřevo se v lese za pět měsíců v lese zkazí takovým způsobem, že z materiálu vhodného na pořez máte maximálně dřevo vhodné na sešrotování. Cena je pak úplně jinde a nám nezbývá nic jiného, než dřevo vozit na nesmyslné vzdálenosti do ciziny.

Dopravou z lesa trpí i komunikace. To jsou další náklady spojené s těžbou?

Je to další jev, který zatím není moc medializován. Dřevo musejí vozit 40 tun těžké kamiony po cestách, které na to nejsou stavěné. Máme spoustu měkkých cest, kde na jaře za každým náklaďákem zůstávají koleje. Pro nás to bude další úkol, abychom dali cesty do pořádku pro naše využití i pro návštěvníky lesů.

Které lokality píseckých lesů jsou nejvíc postižené kůrovcem?

Začalo to od Vltavy kolem Albrechtic a Jehnědna směrem k Pasekám. Pořád se vracíme na stejná místa a plochy se pořád zvětšují. Máme deset lesnických úseků a tedy i deset hajných, ale tato tři místa jsou nejpostiženější. Paradox je, že když vylezete na rozhlednu a podíváte se okolo, tak nevidíte holinu. Větší problémy jsou za kopcem, takže z rozhledny nejsou vidět. Je to ale práce našich předků, kteří dbali na smíšené lesy.

Projevil se v lese silný vítr, který nedávno zasáhl Českou republiku?

Ano, projevil. Foukalo tři dny za sebou a při každém větší poryvu nám připadlo asi pět tisíc kubíků. Dnes odhaduji, že máme na majetku města Písek kolem 15 tisíc kubíků polomů. Je to nepříjemné, protože padaly velké stromy s největší korunou. Sice vypadaly jako nejstabilnější, ale vítr se do jejich plochy mohl více opřít. Máme tak rozlámané jedle, borovice douglasky i buky, které větru nedokázaly odolat. V lokalitách na Albrechticku máme spoustu oplocenek, kde se sázely listnaté dřeviny. Do každé oplocenky spadly stromy, takže se musejí opravovat. Stromy napadaly i do ploch připravených pro zalesnění, což je další práce navíc. Je to nekoneční boj.

Zažil jste někdy tak zvláštní zimu, jaká byla letos?

No, letos ani žádná zima nebyla. Je to velký malér, příroda tím trpí. Musí si alespoň měsíc nebo dva odpočinou. Kdyby byla pod sněhem, je to všechno jiné. Toto nahrává všem parazitům, houbovým chorobám, podkornímu hmyzu i hrabošům. Můžeme tak předpokládat, že na jaře všechno vypukne nanovo a ještě s větší intenzitou. Pokud není sněhová pokrývka alespoň 20 až 30 centimetrů, tak z dešťů, jaké dnes jsou, se spodní voda nedoplní. Jsme zvyklí, že lesní potůčky bývaly na jaře plné vody, dnes nestačí ani doplňovat vypuštěné rybníky. Nejlépe je to vidět na soustavě čtyř rybníků U Vodáka v Písku, kde se za celou zimu vypuštěný rybník nedokázal naplnit.

V loňském roce jste úspěšně žádali o snížení nájmu, který společnost městu Písek platí. Dá se to očekávat i do budoucna?

Snížení nájmu byla podle mého názoru adekvátní reakce vlastníka lesa na situaci trhu se dřevem. Nejsme jen firma, která zajišťuje hospodářskou činnost, ale máme i rekreační funkci, kam spadají lavičky, stezky a místa přívětivá pro občany. Abychom to byli vůbec schopní všechno zajišťovat, vyšlo nám město vstříc a nechce po nás krvavé peníze. Jsme domluvení na stejné výši nájemného i pro letošní rok – někdy v červnu bude o výši nájemného hlasovat valná hromada. Fakt je ten, že jsme byli celá léta zvyklí na slušné výnosy z lesa. Pokud teď razantním způsobem nepomůže stát nebo někdo jiný, tak jen z prodeje dřeva se bude hospodařit těžko.

Rada města Písku na poslední schůzi zamítla žádost z Novosedel na povolení průjezdu píseckými lesy pro své občany. Jaká pravidla pro udělování povolenek platí?

Ze zákona je vjezd motorových vozidel do lesa zakázán. Vlastník nebo správce může dát výjimku, které se udělují zaměstnancům, živnostníkům, dopravcům a všem, kteří mají s naší firmou něco společného. Další skupinou jsou majitelé včelínů a myslivecká sdružení, která mají pronajaté oblasti při okrajích Píseckých hor. Historicky dostávali výjimku trvalé žijící občané z Mlak a Křižatek, když vesnice ještě byly skoro odříznuté od světa na kraji lesa a žilo tam pár starousedlíků s několika auty na celou vesnici. V dnešní době se situace změnila. Žijí tam lidé s více auty a dětmi a četnost jízd přes les se znásobila, když se vozí děti do školy, na kroužky a jezdí se i za nákupy. Narůstá i počet chodců a cyklistů a náš provoz se ztrojnásobil, takže vznikla debata o omezení dopravy v těchto lokalitách dřív, než dojde k neštěstí. Samozřejmě, že proti tomu byla vlna nevole, takže rada města pověřila místostarostu Petra Hladíka jednáním se starosty. Žádost Novosedel byla podle mě trochu nešťastně podaná, protože tam nebyly uvedeny jen Křižatky, ale i Chrastiny a Novosedly. Já ale nepřepokládám, že by lidé z Novosedel chtěli jezdit přes Písecké hory. Největší potřeba je na Křižatkách. Tato otázka souvisí i s novým provozovatelem rekonstruované chaty Živec, kde se budou konat i firemní a uzavřené akce, na které se budou chtít návštěvníci také dopravovat.

Vloni jste zapojili veřejnost do vysazování stromků? Jak se to osvědčilo?

Poskytli jsme stromky, nářadí a dva hajné ve výslužbě, kteří to organizovali. S podobnou akcí počítáme i na duben, kdy na webové stránky znovu umístíme kalendář, a veřejnost se bude moci hlásit. Minulý rok to pro nás bylo nové, pořádně jsme nevěděli, kolik lidí bude mít zájem. Výsledek byl takový, že největší zájem projevily školy, hasiči i tanečníci ze skupiny Z.I.P. Čekali jsme i zájem jednotlivců, ale ti se neúčastnili. Zasadilo se 16 tisíc stromků, což jsou dva hektary lesa. V poměru k našim 120 hektarům vysazeného lesa to není velké číslo, ale pro děti a rodiče je důležité uvědomění, že v lese není nic zadarmo. Výchovný efekt pro děti je také důležitý, protože vidí, že dělat půl dne s ohnutými zády není sranda. Peníze se také vydělávají normální prací, ne jen virtuálně. Pro letošní ročník musíme být připraveni na větší skupiny dětí, kterým se musí věnovat víc lidí. Musíme zajistit více nářadí a lépe se připravit, aby každý strávil vyčleněnou dobu prací a nemusel jen koukat.