Podle výsledku 8:2 se zdá, že bylo středeční utkání dost jednoznačné, bylo to tak i ve skutečnosti?

Měli jsme fantastickou první třetinu, ve které jsme soupeři odskočili na 3:0, to se pak samozřejmě hraje lépe. Ve druhé části jsme si to sice zbytečně zdramatizovali a udělali chyby, takže se Ústí trošku chytilo, což jsme nechtěli, ale naštěstí jsme zase zpátky odskočili na tři góly. Pak už byl na ledě jen jeden tým, hráli jsme dobře a soupeře k ničemu nepustili.

Důležitou roli dnes hrály i přesilovky, ve kterých jste dali tři góly, pomohly vám v úvodu utkání?

Samozřejmě, protože Ústí po nás na začátku vlétlo, s čímž jsme počítali, stejný hokej hrají i doma, tak to zkusili, což bylo nepříjemné, ale pak jsme využili ty přesilovky a uklidnili se. To bylo strašně důležité.

Třetí třetinu už jste si asi hodně užívali?

Jednoznačně, Ústí navíc po šestém gólu trošku rezignovalo, když vidělo, že na nás nemá, protože nám už do branky padlo všechno, co jsme vystřelili, byli jsme v laufu. Pak už se hraje dobře, takové zápasy jsou, ale pak jsou i zápasy, ve kterých vám do brány nepadne nic. I takové musíme zvládat a bodovat.

Do utkání jste nastoupili s jedenácti útočníky, sám jste proto alternoval ve dvou formacích. Pomohlo vám to dostat se rychleji do tempa?

Určitě, je to lepší, dostal jsem se do dobrého tempa. Na druhou stranu se hráč nesmí zbytečně zavařit dlouhým střídáním, když chodí hrát do dvou formací, ale trenér to hlídal. Vždycky se mě zeptal, jestli pořád můžu, kdybych nemohl, tak bychom se ve čtvrté lajně nějak protočili, ale většinou jsem si to pohlídal a sil měl dost, takže jsem mohl chodit do obou útoků.

Předpokládám, že vám hlavně psychicky pomůže i vstřelená branka, protože oproti minulým sezonám, kdy jste doslova válel, je tento ročník z vašeho pohledu zatím trošku bodově chudší?

Samozřejmě, jsem strašně rád, že mi to tam padlo, ale hlavní je, aby šlapal a vyhrával tým. Nepotřebujeme mít bodově odskočené hráče a vyhrávat individuální statistiky soutěže, lepší je, když mezi sebe body rozdělíme. Letos máme opravdu vyrovnané lajny, každý může rozhodnout, což je třeba pro play off hrozně důležité. Když si soupeř pohlídá lajnu, které se zrovna daří, budeme mít i další hráče, kteří to mohou vzít na sebe a rozhodnout místo nich. To nám strašně pomůže.

Teď vás čeká utkání v Přerově. Zápasy na venkovních kluzištích, kde se vám zdaleka tolik nedaří, jsou velkým tématem letošní sezony. Jak to zlomit a udělat i venku nějakou vítěznou sérii?

Kdybychom to věděli, tak už jsme to dávno udělali, protože se to táhne od začátku sezony, ale myslím, že problém je v každém z nás. Na ty zápasy se musíme připravit psychicky a soustředit se od prvního střídání, protože my tam vždycky přijedeme a není to ono, jsme nekoncentrovaní, koukáme po sobě a čekáme, s čím přijde soupeř. A když je soupeř kvalitní, dokáže to rychle potrestat, takže už je pak na zvrat pozdě.

Myslíte, že to může být dáno i atmosférou na stadionech soupeřů? Na venkovních kluzištích většinou hrajete před komornější kulisou, než na kterou jsme zvyklí, není i proto problém v koncentraci?

Může to tak být, ale třeba ve Frýdku, kde jsme prohráli naposledy, byla také skvělá atmosféra, takže na to se vymlouvat nemůžeme. Jak říkám, problém je v každém z nás, musíme to zlepšit.