Lidé namítají, že je zápachem obtěžuje už samotný vepřín. Odpůrci ho dokonce dávají do souvislosti se zvýšeným výskytem onkologických onemocnění v obci. Obyvatelé Přílepova argumentují i tím, že majitel vepřína se snaží na jejich úkor a dalším zatížením životního prostředí ušetřit na nákladech za odvoz a likvidaci uhynulých kusů. Obávají se také, že společnost Mydlářka by mohla spalovnu používat komerčně a svážela by se do ní uhynulá zvířata odjinud.

Lidé spalovnu nechtějí
První petice vznikla, když investor tento záměr oznámil. Ačkoliv by jinak záměr prověření EIA nepodléhal, krajský úřad petici vyhověl a prověření vlivu na životní prostředí EIA nařídil. To nyní probíhá. Odpůrci výstavby svolali na 22. února do Přílepova shromáždění, na kterém se sešlo na 130 jejich podporovatelů. Přijeli i z Prahy nebo z Tábora. Celkem nakonec shromáždili 266 podpisů a na krajský úřad zaslali další petici. Krajský úřad nyní získává vyjádření příslušných orgánů a poté vydá rozhodnutí.
Redakci se nepodařilo zjistit, že by některé z dosud instalovaných spalovacích zařízení v republice nebylo povoleno. V roce 2019 byl velký odpor proti jeho výstavbě v odchovně selat u Sedlice na Strakonicku, zařízení nakonec souhlas příslušných úřadů získalo. Například v Převýšově na Královéhradecku stavba prošla prověřením vlivu na životní prostředí a nebyly proti ní ani žádné námitky. V tom je rozdíl oproti situaci v Přílepově, kdy lidé protestují a nesouhlasné stanovisko vydala i obec Kostelec nad Vltavou, k níž Přílepov náleží.
Mluvčí společnosti Mydlářka Jiří Brož říká, že cílem je naopak posílit hygienickou bezpečnost. „Doposud pro uhynulé kusy přijíždí vozidlo asanačního podniku, které jede po kraji svůj okruh a uhynulé kusy nabírá. Nelze tak příjezdem vyloučit zavlečení nákazy odjinud. Proto zemědělské podniky mají kafilérní boxy na samém okraji areálů, hned u vstupů a zcela nejbezpečnější je, když nebudou s uhynulými zvířaty odjinud přijíždět vůbec a zajistíme likvidaci uhynulých kusů sami spalováním,“ řekl.

Mluvčí zápach ze zařízení vylučuje
Mluvčí společnosti Mydlářka popsal zařízení podrobněji: „V případě zpopelňování živočišných tkání vznikají zejména organické pachové látky. Zplodiny vzniklé spálením živočišných tkání ve spalovací komoře jsou vedeny do další, sekundární komory vybavené hořákem, kde jsou spaliny opět vystaveny teplotě 850 °C po dobu minimálně dvou sekund, tak jak ukládají zákonné předpisy. Při zpopelňování zvířat prakticky dochází k úplné destrukci všech organických látek a k jejich oxidaci na oxid uhličitý a vodu. Tímto způsobem se snižují emise zplodin hoření a vyloučí se i nežádoucí zápach. Se správně dimenzovanými sekundárními komorami, jako v daném zařízení, plyny tedy procházejí další vysokoteplotní zónou, která rozkládá sloučeniny způsobující zápach. Naše firma nechala zpracovat autorizovanou osobou takzvanou pachovou studii, aby se prokázalo, že obyvatelé nebudou obtěžováni zápachem. Bylo zjištěno, že nově nainstalovaný zdroj nebude mít z hlediska emisí pachových látek žádný význam ani za nepříznivých podmínek.“
Brož jménem společnosti Mydlářka také ujišťuje, že spalovací zařízení má sloužit výhradně pro kapacity farmy Přílepov. Žádné vyšší počty zvířat se ve spalovacím zařízení spalovat nebudou. A dodal, že nejsou k dispozici žádné informace o zvýšeném výskytu rakoviny v souvislosti s vepřínem.
„V chovech hospodářských zvířat přirozeně dochází k úhynu určitého procenta chovaných zvířat, se kterými je třeba v souladu se zákonnými normami patřičně naložit. Realizace záměru spočívajícího v instalaci a provozu spalovacího zařízení ke zpopelňování uhynulých kusů prasat představuje z hlediska technického snížení dopravní intenzity, neboť odpadnou cesty spojené s odvozem kadáverů asanační firmou, ale i ze zdravotního hlediska, neboť dojde ke snížení rizika šíření možné nákazy. Podobná zařízení jsou poměrně běžná ve velkochovech hospodářských zvířat, zejména prasat a drůbeže. Podle vyjádření České inspekce životního prostředí jsou stejná zařízení i na jiných střediscích a nebyly tam hlášeny žádné podněty,“ uzavřel Jiří Brož vyjádření společnosti Mydlářka.

Jak to dopadlo na Strakonicku
Redakce Milevských novin se vydala zjišťovat, jaká situace je dnes u Sedlice, kde bylo spalovací zařízení povoleno v odchovně selat firmy Animo Žatec. Už v roce 2020, kdy tamější odpor vrcholil a petici podepsalo téměř 500 lidí, uvedl sedlický starosta Vladimír Klíma, že kořeny odporu sahají do dob výstavby vepřína. Za minulého režimu se lidí nikdo neptal. „V Sedlici vepřín tak cítit není, vítr převážně fouká opačným směrem na Mužetice. Zápach ale podle mne nesouvisí s pecí na pálení zvířat, kterou tam dostavěli. Technologie je od stejné firmy, která vybavovala i krematorium v Blatné. Do zařízení v zemědělském podniku se vejde jedno velké prase. Zápach souvisí zřejmě hlavně s pohybem s kejdou,“ říká Klíma.
Areál firmy Animo leží v lese mezi Sedlicí a Mužeticemi, do obou míst je to něco přes kilometr. V Mužeticích se postoje oslovených obyvatel lišily podle toho, jestli šlo o starousedlíky nebo chalupáře, kteří si tu koupili nemovitost k rekreaci. „Prasečák smrdí hodně, celých deset let, co tu jsme. Někdy se kvůli síle zápachu ani nedá být na zahrádce,“ řekla například Michaela Chlebcová z Prahy. O pár domů dál bydlí Šindelářovi. „Jsme na to zvyklí odjakživa. Někdy je vepřín cítit, někdy ne, my už to ani moc nevnímáme. Byla tu petice proti zařízení na spalování zvířat, to tam postavili, ale žádný rozdíl v zápachu podle nás není patrný,“ řekla jedna z místních Jana Šindelářová. Zhruba tři kilometry přes les jsou od vepřína vzdálené Škvořetice. Tam lidé tvrdili, že necítí vůbec nic. A přidali i historku, která se týkala nedalekého krematoria v Blatné. „Když ho tu v 70. letech postavili, kouř opravdu typicky páchl. V sousedství bylo zahradnictví, které pak museli zrušit, protože měli mastné povrchy salátů. Dneska už je ale vybavení úplně o něčem jiném,“ dal se slyšet senior ze Škvořetic, který jméno uvést nechtěl.
V neděli 2. března nebyl zápach z vepřína patrný ani v Přílepově. Dokonce ani v bezprostřední blízkosti areálu. „Přijeďte teď, dneska tu zas zápach máme,“ zmínil jen o den později Vladimír Mikoláš, hlavní iniciátor petice. Podle Jiřího Brože ze společnosti Mydlářka může zápach souviset s manipulací s kejdou nebo s větráním objektů. „Snažíme se obyvatelům okolí vycházet maximálně vstříc. Do velkých jímek na kejdu v Přílepově jsme instalovali podhladinové plnění, aby se nečeřil povrch,“ dodal.
Výsledek prověření vlivu na životní prostředí EIA pro výstavbu spalovacího zařízení ještě známý není. V příštích Milevských novinách vyjde vyjádření obce Kostelec nad Vltavou o jejím postoji k záměru.