Návštěvníci sál v prvním patře radnice téměř zaplnili. Starosta Jindřich Bláha řekl: „Přejeme si všichni mír, a aby se stávající konflikty nerozšířily v globální konflikt.“ Expozici sestavil Vlastimil Slabý spolu s Michaelou Pimperovou. „Chci připomenout čestného člověka a hrdinu Jaroslava Taudyho, který odešel bojovat jako letec do Anglie. Je mi líto, že jsem ho nepoznal osobně. Co jsem sehnal, dal jsem na panel,“ uvedl Vlastimil Slabý.

Vernisáž zahájily koncertem žákyně místní základní umělecké školy pod vedením učitelek Martiny Pechové a Ivy Hovorkové. Zazněla moravská a česká lidová píseň, pak skladba Normandské pláže. „Autor velmi úspěšné skladby Take five Paul Desmond odkázal výtěžek z této skladby, která se stále hraje, americkému Červenému kříži,“ uvedla zajímavost k další melodii Iva Hovorková.

Připomínka osudů

Obrazové panely ve výstavním prostoru v přízemí připomínají místní občany, kteří byli za druhé světové války aktivní v odboji nebo se odvážně postavili nespravedlnosti. „Nebáli se chránit své rodiny a přátele,“ zmínila Michaela Pimperová. Ke zhlédnutí jsou dobové fotografie, dopisy, které upomínají na věznění obyvatel v pracovních a koncentračních táborech, dále kroniky, vyznamenání in memoriam a odznaky. Vedle Jaroslava Taudyho jsou na panelech jména, fotografie a příběhy soběslavských občanů, kteří se zapojili do domácího odboje proti okupantům. Někteří své konání zaplatili životem, byli popraveni, jiným se podařilo válečné útrapy přežít. Řada pro svůj židovský původ zahynula v plynové komoře v Osvětimi.

Vernisáže se účastnila například Jana Ježková, za svobodna Kaňková. „Můj děda Josef Kaňka starší pomáhal korespondenci od Jaroslava Taudyho, který už byl v té době v Anglii, předávat jeho rodičům. Josef Kaňka a Josef Bartoš byli švagři. Josef Bartoš přebíral od mého taťky letáky a rozvážel je. Při jednom z rozvozů ho Němci někde na Šumavě zatkli a v roce 1942 popravili,“ vyprávěla Jana Ježková.

Jan Kopšík přežil věznění v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau, i pochod smrti. Německých dozorců s blížícím se koncem války ubývalo, tak se mu s kamarádem podařilo z pochodu smrti utéci. Josef Kubín byl odsouzen za zasílání zpráv pro exilovou vládu a v roce 1942 popraven. Řídící učitel Václav Červenka a odborný učitel Jan Cílek byli po razii gestapa na soběslavské škole 16. června 1942 na nádvoří táborských kasáren popravčí četou popraveni. František Syrovátka byl umučen v Terezíně. Jan Nedělka za pomoc odbojáři byl popraven. V červnu 1942 po vlně zatýkání v souvislosti se smrtí Reinharda Heydricha byly zbytky všech odbojových ilegálních skupin Táborska a okolí sloučeny a vzniklo středisko odbojové činnosti se sídlem v Borotíně. Příběhů a jmen je na výstavních panelech ozdobených trikolórou je ještě více.

Pamětníci vyprávěli

Sovětská armáda přijela do Soběslavi 10. května 1945. Oslava národního osvobození se konala 13. května na náměstí Republiky. Podle vzpomínek pamětníků byly po osvobození v květnu 1945 někteří vyšší důstojníci Rudé armády ubytovaní po určitou dobu v soběslavských domácnostech. „U nás byl ubytovaný důstojník, který pocházel z Leningradu. V průběhu bojů byl třikrát raněn a zdravotní sestřičky mu zranění chodily převazovat,“ uvedla před časem jedna z pamětnic. Další ze vzpomínek se týkala náletů hloubkařů: „Když jsem roku 1945 skládala v Praze zkoušku, jela jsem tam i zpět vlakem. Bylo to v únoru, nebo v dubnu. Když jsem se vracela domů do Soběslavi, zažili jsme hloubkařský nálet na lokomotivu. Vždy jsme utíkali i se zavazadly někam dál od vlaku se schovat. Naštěstí se nám nic nestalo, ale cesta místo asi čtyř hodin trvala kolem dvanácti.“

Zajímavá výstava v soběslavské renesanční staré radnici potrvá do 21. května. Přístupná bude v otevírací době infocentra a ve státní svátek 8. května od devíti do 17 hodin. Atmosféru v květnu 1945 v Soběslavi zachytil také dokumentární film, který se bude ve smyčce promítat 7. května v kině.