Dne 2. července 1876 se zdejšímu obchodníkovi s galanterním zbožím a hospodskému Karlu Waldesovi a jeho manželce Anně narodil syn Jindřich Waldes. Pozdější filatrop a sběratel umění, český vlastenec, prvorepublikový milionář a král světové výroby stiskacích knoflíků tzv. patentek, ale i další kovové galanterie.

„Jindřich Waldes je asi naším nejvýznamnějším rodákem, připomněli jsme si jeho osobnost loni na setkání rodáků,“ říká starostka Nemyšle Petra Konopiská. Jeho rodné stavení nedaleko zámku už ale neexistuje, stejně tak zde již nežije nikdo z příbuzných. Celá rodina se za války odstěhovala do Ameriky.

Patentky jako vynález

Rodina byla židovského původu, ale co to přináší, to Jindřich pochopil až mnohem později. Začal se nejprve učit v obchodu s peřím, perspektivy tohoto oboru ho však příliš nelákaly. Když získal zaměstnání u pražské firmy, vyrábějící manžetové knoflíky, neváhal ani okamžik a z učení zběhl.

Jindřich Waldes byl evidentně velmi inteligentní, bystrý a přemýšlivý. Díky rodičům ovládal také několik cizích jazyků. Stal se obchodním zástupcem konflíkářské firmy a s nabídkou jejího zboží procestoval tři kontinenty.

Poznal sice svět a potřeby této výroby, ale ani to ho neuspokojovalo. V roce 1902 spolu se strojním mechanikem inženýrem Hynkem Pucem odešel od původního zaměstnavatele a založil vlastní společnost Waldes a spol. Hynek Puc o rok později sestrojil převratný vynález – zakladačku, tedy přístroj na zakládání pružin do stiskacích knoflíků, jinak patentek. A to znamenalo převrat v jejich výrobě, růst obliby v textilním průmyslu i u domácích švadlenek, a tím samozřejmě i zvýšenou poptávku. Nejen u nás, ale v celé Evropě a posléze i ve světě.

Waldesova značka výrobků Miss KIN s hlavní výrobou v Praze-Vršovicích od roku 1907 pokračovala už jako Waldes Koh-i-noor. S 300 dělníky se stala továrna největší v Rakousku-Uhersku. Za třicet let se tato fabrika vypracoval na velký koncern, vyrábějící všechny druhy kovové galanterie s pobočnými závody ve Varšavě (1908), Drážďanech a Paříži (1911), Vídni (1920), Barceloně (1928) a posléze v New Yorku.

Asi většina lidí starších ročníků na všech kontinentech zná originální logo Waldesovy firmy – Miss KIN. To prý vzniklo na lodi plující roku 1912 do Ameriky, kdy si Waldesova společnice Elisabeth Coyensová žertem vložila do oka patentku a malíř František Kupka ji zvěčnil na plátno a grafik Vojtěch Preissig pak pohotově vytvořil firemní logo.

Dědicové věnovali Karlštejnský poklad státu

Sběratelství se Jindřich Waldes věnoval celý život. Založil ve Vršovicích Waldesovo museum šatních spínadel, ale lákalo ho také umění. Vedle knoflíků Waldes sbíral obrazy, grafiku a sochy, zejména plátna svého přítele, malíře Františka Kupky nebo grafické listy Josefa Váchala. Také zakoupil unikátní soubor gotických klenotů a spinadel, nalezený koncem 19. století zazděný na Karlštejně, takzvaný Karlštejnský poklad. Větší část všech jeho uměleckých sbírek byla po roce 1991 prohlášena kulturními památkami České republiky a navrácena z Národní galerie i z Uměleckoprůmyslového muzea dědicům, žijícím ve Spojených státech. Po restitučním řízení následoval jednak zpětný výkup do českých státních sbírek, ale také velkorysé dary dědiců, jakým byl v roce 1995 právě Karlštejnský poklad.

Závěr života Jindřicha Waldese krutě poznamenala válka a nacisté. V roce 1939 byl Jindřich Waldes pro svůj židovský původ zatčen gestapem a dva roky vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V roce 1941 emigrovala jeho rodina do USA, Waldes se však projevil jako velký vlastenec a zůstal. Rodina ho ale za osm milionů protektorátních korun vyplatila z vězení a letecky se dostal do Lisabonu. Plavbu do New Yorku však nepřežil, zemřel za nevyjasněných okolností v květnu 1941 při zakotvení lodi v kubánské Havaně.