Jaroslav Hruška pochází z Českého Krumlova, vystudoval známou střední výtvarnou školu zvanou Hollarka. Po škole pracoval několik let v propagačním oddělení obchodního domu Kotva, což byla podle jeho slov děsivá práce. Pak se vrátil zpět do Krumlova a živil se manuální prací. Až po revoluci se mohl vrátit ke své tvorbě. V současné době žije ve vesnici blízko Tábora a věnuje se pouze tvorbě. Jak sám říká, ne venkově se mu podařilo zklidnit a může se lépe soustředit na práci, protože tam není tolik rušivých vlivů jako ve městě.

Hlavním tématem jeho tvorby jsou ženy, považuje je za zcela zásadní inspiraci a důležitý prvek v životě. Z jeho kreseb je zaujetí tématem znát, většina vystavených obrazů jsou akty. Ženu považuje za médium své tvorby.

Inspiroval se výrazně impresionismem, nejraději má Eduarda Maneta, jehož dílo si mohl nedávno porhlédnout v Louvre. Vydal se před nějakou dobou na cestu stopem po Evropě a při té příležitosti navštívil některé slavné galerie a mohl si tak porhlédnout díla svých oblíbenců v reálu.

Za základ tvorby považuje kresbu: „Myslím si, že kresba je základ. Až pak se člvěk může vydat na další stupně, jako je třeba olejomalba,“ vysvětluje svůj postoj Jaroslav Hruška.

Občas nějaké obrazy prodá, ale rád by se prosadil trochu víc. V kontaktu je stále se svými spolužáky výtvarníka ze studií – s Jiřím Musilem, Jiřím Poustevníkem nebo Janem Fraňkem.