Jak zhodnotíte podzimní část sezony?

Nemůžeme úplně jásat. Chtěli jsme se pohybovat výš, ale tabulka je tak vyrovnaná, že musíme naše umístění brát. Chtěli jsme získat tak o tři, čtyři body víc, ale snad vše doženeme na jaře.

Před novým ročníkem krajského přeboru jste angažovali nového trenéra Pavla Schorníka, ale po devíti zápasech získal pouze pět bodů a u týmu nevydržel ani do konce podzimu. Po jeho odchodu se mužstvo zvedlo a ve zbylých šesti utkání vybojovalo třináct bodů. Čím si to vysvětlujete?

Pavel měl velice těžkou pozici. Letní příprava byla velmi krátká a hodně složitá. Řešili jsme neustálé absence kvůli dovoleným. Já se na kluky nemůžu zlobit, protože u nás hrají za pivo a párek, ale myslím, že v mnoha případech jde si zařídit dovolenou před začátkem přípravy.  Mužstvo nebylo stále kompletní a začali se nám kupit zranění. Nový trenér chtěl týmu vtisknout nějakou tvář, ale místo toho pořád řešil jen, kdo zrovna je u moře nebo zraněný. Já jsem tolik zraněných v jednom týmu nikdy nezažil. To se vše přeneslo i do začátku sezony a podle toho vypadal začátek soutěže. Hráči nehráli na svých postech a trenér lepil sestavu, jak se dalo. Dokonce neváhal a jel pro hráče přes půl republiky, aby mohl nastoupit k utkání. Musím důrazně říci, že Pavel u nás pracoval na sto procent a jeho přístup a nasazení bylo vynikající. Po prohře v Oseku jsme, ale potřebovali něco změnit a dohodli jsme se na ukončení spolupráce. Já jsem už měl to štěstí, že se hráči postupně uzdravili a měli jsme pak více možností při vybírání základní sestavy. Důležitá byla pak výhra v Třeboni a domácí výhra s Protivínem. Hráči si začali více věřit a viděl jsem v nich najednou větší sílu. V každém zápase jsme pak byli lepší než soupeř a začali získávat body. Hodně nám pak pomohl Hovorka, kterého jsme posunuli do útoku. Měli jsme tam sílu a důraz před brankou. To nám předtím chybělo.

Celý rozhovor s Janem Růžičkou si přečtete v Píseckých postřezích.