Jaké vánoční stromky letí? A je kavkazská jedle z Kavkazu nebo z Dánska?

Jak vás napadlo zaměřit se na vánoční stromky?
Firma má jako hlavní náplň pěstování sadebního materiálu na obnovu lesa. V zimním období práce se sazenicemi není tolik a tak nás napadly vánoční stromky, abychom měli i tyto měsíce v roce naplno využité a provoz jsme zachovali po celý rok.
Jaké druhy pěstujete?
V nabídce máme kavkazskou jedli, borovici černou a smrk pichlavý.
Který z těchto stromků nejdéle vydrží?
Všechny tyto tři dřeviny vydrží doma po běžné období Vánoc. Co si pamatuji, tak vždycky hodně opadával obyčejný smrk. I lesní borovice tolik nevydrží. My se věnujeme speciálním kultivarům. Hezky vypadají i poměrně dlouho vydrží. Tyto stromky si zákazníci velmi oblíbili.
Chodí lidé kupovat stromky spíš v předstihu, aby měli velký výběr, nebo na poslední chvíli?
Nakupují ve velkém počtu už dříve. Lidé totiž pochopili, že když nakupují až před Vánoci, tak nekoupí úplně čerstvý stromek. Ty stromky z velké většiny těžíme před zahájením prodeje. Kdo
si chce vybrat ten nejkrásnější, tak se naučil chodit zavčasu, aby dostal to, co si představuje.
Nechávají si zákazníci poradit nebo si vybírají sami?
Jak kdo. Někdo má úplně jasnou představu a někdo neví a potřebuje trochu poradit. Když jsme začínali, hodně se u nás prodávala černá borovice. Dnes suverénně vévodí kavkazská jedle.
Teď všude frčí reklama na kavkazskou jedli z Dánska. Odkud tedy vlastně je?
To je dobrá otázka. Název kavkazská jedle je správný. Původ té dřeviny je skutečně z Kavkazu, kde se do dneška sbírá osivo z těch nejkvalitnějších stromů a následně se pěstuje ve školkách. V Dánsku jsou dost dobré podmínky na pěstování jedle a i mají nějaké dotační programy na pěstování. I proto bych řekl, že se jedná o velmoc, která zásobuje velkou část Evropy. Nicméně můj osobní názor je, že to, co je v regionu, je dobré a to, co se vozí po půlce Evropy, je strašně logisticky náročné, což znamená, že ten stromek, než se sem z Dánska dostane, tak není čerstvý. V Dánsku se řežou stromky už někdy během října, kdežto my začínáme o měsíc a půl později.
Jsou pro vás zahraniční pěstitelé stromků velkou konkurencí?
Samozřejmě tlak konkurence docela pociťujeme. I vzhledem k tomu, že zahraniční pěstitelé mají oproti českým dotace, které my vůbec nemáme. Tím pádem jsou s výrobními náklady na stromek někde jinde. Poslední dobou se hodně dováží i stromky z Polska, ale víceméně to tam vlastní dánští pěstitelé, kteří v Polsku pouze zakoupili pozemky a pěstují tam.
Jak dlouho roste vánoční stromek?
Pěstovat vánoční stromek znamená nejprve zasít semínko. Zhruba po dvou letech se ten semenáček musí přeškolkovat na záhony a tam roste další tři roky. Pětiletá sazenice se potom přesadí na
plantáž, kde už se začíná tvarovat do stromku vánočního. Tam pak roste zhruba pět až deset let. Záleží však na velikosti a na dřevině. Takže u té nejprodávanější kavkazské jedle od zasetí semínka do těžby nebo prodeje je to nějakých čtrnáct let, což je docela dost dlouhá doba. Je tam samozřejmě i spousta negativních vlivů přírody. Myslím tím například kroupy. Dost také zápasíme s jarními mrazíky. A může dojít i k poškození houbovou chorobou.
Jak se o plantáže staráte?
Zalívat se až na výjimky nemusí, ale musí být při té výsadbě dobře připravená půda, musí být kvalitní sadební materiál, který si na to sami pěstujeme. Poté musíme kolem vyžínat trávu mezi stromy, aby ty stromečky byly pořád čisté, aby byly vzdušné a nevznikaly plísně. Musí se zároveň pořád tvarovat. Ke každému stromku tak musíme jít minimálně dvakrát nebo třikrát za rok.
Po celé republice se z plantáží krade. Děje se to i u vás?
My jsme na tohle celkem připraveni. V dnešní době, kdy existují fotopasti a různé termovize, bych nikomu ani nedoporučoval se k plantážím přibližovat. Jsme napojeni na bezpečnostní službu a máme i své hlídky.
Jak se postarat o donesený stromek doma?
Když si u nás někdo koupí stromek, který je čerstvě uříznutý, přinesou ho domů a dají do kýble s vodou, aby se ještě mohl dostatečně napít a mají i stojánek s vodou, přitom ho dokáží navlhčit
ideálně rozprašovačem vody na květiny, tak stromeček je schopen doma minimálně čtrnáct dnů vydržet.
Co se stromkem po Vánocích?
Po vánocích doporučuji dle možností každého, buďto ztopit stromek doma nebo ho položit k popelnici a svozová firma se už o něj postará. Určitě nedoporučuji dávat ho zvířátkům do lesa. Vzhledem k tomu, že se na stromku může zapomenout nějaký háček nebo nějaké třásně, mohlo by to uškodit zvěří.
Co se stane, když se stromek neprodá?
Když už je uříznutý, tak už je předem dané, že to je konečná. Tím, že máme vlastní plantáže, tak my jsme schopni ty stromky nařezat přesně na počet, který potřebujeme. Uřízneme si nějaké množství, u kterého jsme si jistí, že ho prodáme a ke konci prodeje, když už dochází, tak se dojede dořezat tak, aby už nezbylo.
Nabízíte i stromky v květináči?
My je v nabídce nemáme. Osobně si myslím, že to není úplně cesta. Stromek v květináči, aby mohl stoprocentně přežít, tak by musel být od malička pěstovaný v květináčích a postupně přesazovaný do větších a větších obalů. I tyto stromky, když je dáte v zimním období do tepla, je to
pro ně obrovský šok, takže to nezvládají úplně dobře. To, co se standardně prodává u obchodních řetězců, jsou víceméně stromky, které jsou vyrýpávány někde na plantážích a mají usekané
kořeny. Je to stromek, který vydrží v domácnosti tak rok, ale řekl bych, že jich osm z deseti nepřežije.
Vrací se znovu trend přírodních vánočních stromků?
Určitě se trend obrací směrem od umělých stromků k přírodním. Zaznamenáváme také, že se i do některých domácností začíná nakupovat vícero stromků. Někdo si koupí velký stromek před dům, hlavní do obývacího pokoje a třeba i malý dětem do pokojíčku. Je to takový německý trend, tam už to běží čtyři nebo pět let. U nás už se to začíná objevovat také.
Proč většina dnešních nakoupených stromků nemá voňavé jehličí?
Je to kvůli tomu, že dřeviny, které jsem zmínil na začátku, mají v sobě malý obsah pryskyřice, která dělá tu vůni. Dřív byla třeba jedle obrovská, ta byla nesmírně voňavá a provoněla celý byt. Její nevýhodou však bylo, že nevydržela v bytě dlouho a nebyla ani vzhledově tak hezká.
Jaké jsou letos ceny?
U nejprodávanější jedle kavkazské se pohybujeme od 450 korun. Smrk pichlavý máme od 400 korun a borovici černou také od 400 korun. Záleží na velikosti. Řádově se pohybujeme od jednoho metru, což je stromek, který se vejde do klasické místnosti. Pak tady máme speciální stromy, které mají až tři a půl metru. A do kostelů i šestimetrové.
Přichystali jste nějakou novinku?
Během letošního roku jsme nic neinovovali, vzhledem k té situaci, která nyní panuje. Před čtyřmi lety jsme ale přidali k prodeji stromků ještě prodej kaprů z vlastního rybníka. Máme tu vystavené sádky. K tomu míváme občas doprovodný program, kdy se prodává třeba i jmelí. Při prodeji stromků tady nabízíme domácí zeleninu, například cibuli nebo brambory.
Diskuse k článku