O jihočeském regionu se často mluví v superlativech, jako o skvělém místu pro život s čistým životním prostředím, nádhernou přírodou a velkým množstvím památek. Jižní Čechy jsou nejnavštěvovanější v zemi. Na druhou stranu Jihočeši mají nižší průměrné výdělky oproti jiným krajům, vysoké ceny bydlení a méně atraktivních pracovních příležitostí pro odborníky. Jedním z cílů redakčního nového cyklu je podívat se těmto zevšeobecňujícím mantrám na zoubek, aspoň částečně poodhrnout oponu reálného života Jihočechů a zkusit nalézat odpovědi na otázku: Jak se žije na jihu Čech? Možná se o tom podaří otevřít širší debatu.

Jihočeši v datech

Jihočeský kraj má mezi všemi kraji nejnižší hustotu zalidnění (64 obyvatel na km²), přičemž okres Prachatice má dokonce nejnižší hustotu zalidnění mezi všemi okresy České republiky (37 obyvatel na km²). V kraji je rovněž nadprůměrný podíl obcí s malým počtem obyvatel. Méně než 200 obyvatel mělo v roce 2019 celkem 230 jihočeských obcí (to je druhý nejvyšší podíl malých obcí ve srovnání s ostatními kraji po Kraji Vysočina). Ke konci roku 2019 žilo v Jihočeském kraji celkem 644 083 obyvatel v 624 obcích. Z toho však 30,4% žije jen v bývalém okrese České Budějovice. Statut města má přitom 56 sídel.

Města, která rostou

Podle zjištění Českého statistického úřadu je pro Jihočeský kraj typické, že se obyvatelé především okresních měst stěhují do obcí v jejich okolí. Výjimku představuje Písek, ve kterém se počet obyvatel stěhováním v uplynulých letech mírně zvýšil, od roku 2010 o 430 obyvatel (ze 29 949 v roce 2010 na 30 379 v roce 2021), což je o necelých 1,5% více. „Město má široké možnosti zaměstnání i vzdělávání s různými typy škol, funguje i spolupráce mezi fimami, městem i školami. V Písku je i široká nabídka kultury a sportovního vyžití. A město je obklopeno krásnou přírodou,“ vypočítává přednosti města starostka Eva Vanžurová. Podle jejích slov je ve městě i dobře dostupná lékařská a sociální péče. „Dostáváme i ohlasy na čistotu města a bývalí Písečtí se k nám mnohdy vracejí na důchod, stěhují se k nám i lidé z okolních obcí. Budoucí výhodu vidím i v dokončení dálničního spojení s Prahou komunikací D4, které se blíží,“ uzavírá Eva Vanžurová.

Z měst z rozšířenou působností (tzv. trojkových), kterých je v Jihočeském kraji 17, se přírůstkem obyvatel může vedle Písku pochlubit už pouze město Trhové sviny, kde se od roku 2010 do roku 2021 zvýšil počet obyvatel dokonce o 6,7% (ze 4 948 obyvatel na 5 279). „Když se někde objeví potenciální pozemky k výstavbě, tak je kupujeme pro budoucí parcely. Máme 15 místních částí a pozoruji, že i ony jaksi soutěží mezi sebou, která bude mít větší přírůstky. Obecně bych řekla, že tu lidé mají, kde bydlet. Podporujeme přitom i místní podnikatele, kteří stavějí domy a spolupracujeme s nimi například při budování sítí. Je tu i dostatek práce v podnicích, které nyní opravdu jedou naplno. A nezaměstnanost máme velmi nízkou. Snažíme se dobudovat infrastrukturu, nezanedbáváme ani kulturu a sportovní vyžití. Město získalo i přední příčky v soutěžích Obec přátelská rodině a Obec přátelská k seniorům,“ říká starostka města Věra Korčaková.

Vůbec nejvyšší procentuální přírůstek byl v posledních letech zaznamenán však u dvou menších měst Plané nad Lužnicí a Hluboké nad Vltavou. V Plané nad Lužnicí v roce 2010 žilo trvale 3 666 lidí, a v roce 2021 to bylo již 4 305 obyvatel, tedy o 639 více, respektive o 17,43 %. Na hlavní příčiny příznivého trendu v populačním růstu města jsme se zeptali starosty Jiřího Šimůnka. „V Plané máme krásnou přírodu – řeku Lužnici a rybníky a současně dostupnost Tábora s obchodní zónou a dalšími službami. V Plané je i největší průmyslová zóna táborské aglomerace. V posledních letech jsme také připravili 250 parcel pro výstavbu rodinných domků a další připravujeme. Výhodou pro občany je i to, že u nás staví rychlíky do Prahy a Českých Budějovic.“

Dalším skokanem u menších měst je Hluboká nad Vltavou, kde v roce 2010 žilo 4 913, avšak v roce 2021 to bylo již 5 451 obyvatel, což je o 538 lidí více (tj. o téměř 11%). Starosta města Tomáš Jirsa k velice dobrému vysvědčení města dodává: „Máme v územním plánu pozemky k výstavbě a průběžně je připravujeme, stejně jako v dalších osadách města, kde se také staví. Snažíme se, aby Hluboká byla atraktivní k bydlení, máme tu řadu sportovišť i kulturních možností. Velkým plusem je určitě i blízkost Českých Budějovic s dostupnou MHD. Hluboká přitom není úplně levná na bydlení. Zato se k nám stěhují spíše lidé s vyšším vzděláním, což jednak zvyšuje intelektovou úroveň města a sami se často aktivně do života města zapojují.“

Jaká města se vylidňují

Největší úbytky obyvatel byly statisticky sledovány ve městě Větřní a ve městech okresu Jindřichův Hradec a Prachatice (Slavonice, Deštná, Dačice, Prachatice, Volary) a také v Milevsku. Nejvyšší úbytek obyvatel z okresních měst zaznamenalo právě to nejmenší – Prachatice. Od roku 2010 do roku 2021 se počet obyvatel snížil z 11 587 na 10 706 (ubylo tedy 881 lidí, což je 7,6%). „Hlavní důvod vylidňování města vidím v dotacích pro zasíťování pozemků na parcely, o které žádají malé obce. Ty se pak dostávají na velmi nízké ceny a prodávají klidně i za 350 korun za m², tam se město naší velikosti nikdy dostat nemůže. Dochází k tomu především u dva až tři kilometry vzdálených obcí od Prachatic jako jsou například Nebahovy nebo Žernovice,“ povzdechne si starosta Prachatic Martin Malý. A statistiky mu dávají za pravdu. Počet obyvatel Nebahov vzrostl ze 453 obyvatel v roce 2010 na 576 lidí v roce 2021 (o 123 lidí, tj. o plných 27%) a v Žernovicích z 253 obyvatel za stejné období na 311 (o 58 lidí, tedy o téměř 23%). Přesto se město Prachatice snaží, jak může. Historické centrum je příkladně opravené, nově opravené je kulturní či sportovní zázemí. Přijatelné jsou i ceny nájemného v městských bytech.

Nepříznivý trend se dá sledovat také v Milevsku, kde žilo v roce 2010 celkem 9 061 lidí a do roku 2021 se tento počet snížil na 8 185 obyvatel (o 876 méně, tedy téměř o 10%). „Je to i trend doby, že mladí lidé jdou studovat do větších měst, kde si nachází poté i bydlení a zajímavé zaměstnání s lepšími pracovními podmínkami. Odliv je ale i do okolních obcí s levnějšími parcelami. Lidé z těchto obcí ale i pak využívají infrastrukturu a služby měst, odkud se odstěhovali,“ popisuje realitu místostarosta města Michal Horek. Přesto Milevští neházejí flintu do žita. „Snažíme se vytvořit příznivé podmínky pro podnikatele, vytváříme možnosti pro dostupné bydlení v novém územním plánu, kde se počítá s novými parcelami. Chceme udržet i náš městský bytový fond o 330 bytech, které postupně rekonstruujeme,“ dodává Michal Horek.

Z menších sídel se vylidňuje také Větřní u Českého Krumlova. Ze 4 180 obyvatel v roce 2010 má dnes město 3 824 (o 356 lidí méně, tedy o 8,5%). Starosta Antonín Krák k situaci říká: „Nemám pocit, že by se město až tolik vylidňovalo stěhováním, přisuzuji to spíše nižší porodnosti a vyšší úmrtností.“ Podle jeho slov má město řadu benefitů. Mezi ně řadí blízkost Českého Krumlova, kam mnoho lidí jezdí za prací a také levnější parcely. „Město přímo disponuje 800 vlastními byty, které můžeme nabídnout i lidem z okolí, stejně jako byty v našich pečovatelských domech pro seniory. A lidé z okolních obcí je využívají,“ dodává starosta Větřní.

A jaké důvody u zvyšování počtu obyvatel či jeho snižování ve městech spatřuje Český statistický úřad? Podle jeho zjištění se počet obyvatel v dané obci zvyšuje úměrné vzhledem k příznivé vzdálenosti od většího města a možnosti bytové výstavby. Naopak k největšímu vylidňování v Jihočeském kraji však dochází v okrajových částech v důsledku menších pracovních příležitostí a špatné dopravní dostupnosti.

Pár zajímavých čísel je i v příložených tabulkách.