Do bezdoplatkových zón město Strakonice na konci minulého roku zařadilo Velké náměstí, objekt v Bavorově ulici č.p. 28 a adresy Havlíčkova 17 a 342, Na Dubovci 6 (palác), Holečkova 506, Komenského 317 a 320, – Volyňská 193 (výkup), V Ráji 767 a Povážská 270 (ubytovna). Podle starosty města Břetislava Hrdličky (Strakonická Veřejnost) se už efekt bezdoplatkových zón i za relativně krátkou dobu projevil. Verdikt Ústavního soudu proto nese nelibě.

„Plénum Ústavního soudu vyhovělo návrhu skupiny 17 senátorů a zrušilo ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů paragraf 33 odst. 9 a paragraf 33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Napadená ustanovení, která regulují poskytování doplatku na bydlení osobám v hmotné nouzi, byla do zákona vložena v rámci novely s účinností od 1. června 2017. Podle této úpravy může obec, na jejímž území se nacházejí místa, ve kterých se ve zvýšené míře vyskytují sociálně nežádoucí jevy, požádat o vyhlášení bezdoplatkové zóny,“ uvádí mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Diskriminace občanů?

Ústavní soud v odůvodnění popsal, že vyhlášení bezdoplatkových zón plošně dopadalo i na ty, kteří by na sociální dávku měli nárok a nemusejí automaticky patřit mezi problémové obyvatele. „Podle Ústavního soudu je hlavním problémem napadených ustanovení podmínění doplatku na bydlení mimoběžným cílem na udržením veřejného pořádku v dané lokalitě. Tento závěr je ještě posilován plošnou povahou a paušálním dopadem na všechny potenciální žadatele o doplatek na bydlení. Negativní důsledky opatření ponesou vždy i jiné osoby než jen ty označované za nepřizpůsobivé. V praxi se již objevily i případy, kdy byla bezdoplatková zóna bylo vyhlášena na území celého města,“ dodává mluvčí.

Starosta Strakonic Břetislav Hrdlička vidí v rozhodnutí problém pro další boj proti byznysu se sociálními dávkami. „Lidé, kteří si nakoupili baráky v některých lokalitách, nasadili vysoké nájmy. Ty jim lidé nosili z úřadu práce. Někdy šlo o lidi problematické, kteří dělali kriminální činnost. Bezdoplatkovými zónami se to dalo omezovat,“ myslí si starosta. Zrušení paragrafů o bezdoplatkových zónách podle Hrdličky zasahuje do pravomocí obcí.

„Nahrává to zase jen boháčům, kteří byty pronajímají a na byznysu se sociálními dávkami vydělávají. Doplatí na to zase jen lidé, kteří chodí normálně do práce a vydělávají. Chtěli by mít po práci klid, ale do města se občas dostávají problematičtí lidé. Zatěžuje to pak všechny, od městské policie po úklidové služby. Podle mého názoru je to omezení rozhodovací možnosti obcí, všechno se centralizuje. Malinko mi to začíná připomínat totalitu,“ podotkl Hrdlička.

Stojí si zatím, že za zhruba tři čtvrtě roku se zavedení bezdoplatkových zón začalo ve městě projevovat. „Ty baráky, které jsme vyloučili, jsou vstupní bránou těchto živlů do města. Došlo opravdu ke značnému poklesu stěhování lidí do Strakonic. Tedy stěhování těch, se kterými jsou problémy. Zrušením bezdoplatkových zón to bude moci pokračovat a město má pramálo nástrojů, jak tomu zamezit,“ říká Břetislav Hrdlička. Podle něj nejde vždy jen o složité životní osudy a lidi v sociální nouzi, ale také o lidi s absencí společenských návyků. „Stát nedbá na to, že by lidé měli pracovat a vytvářet nějakou hodnotu. Snaží se jen stáhnout co nejvíc peněz. Spousta lidí v problémových lokalitách žije jen ze státní podpory a peníze za ubytování jen přemisťují do kapes bohatých. Takhle ty lidi nikdy nevychováme a nezačleníme do společnosti,“ dodává Hrdlička.

Srovnává, že v ubytovně může být cena nájmu i třikrát vyšší než v městském bytě. „Na sociálních dávkách to platí stát, takže my všichni z daní. Lidem, kteří pracují, se bere. A těm, co nepracují, se dává. Chápu, že někdo pracovat nemůže. Pak jsou tu samoživitelky, senioři a hendikepovaní lidé, kterým je samozřejmě potřeba pomáhat. To je solidarita. Nemůžu být ale solidární s někým, kdo může pracovat, ale nechce,“ pokračuje Břetislav Hrdlička.

Spojení sil

Naznačil, že Strakonice nejspíš budou chtít spojit síly s dalšími městy, kterých se problém dotýká. „Přes svazy měst a obcí se budeme pokoušet iniciovat nějakou společnou aktivitu. Ale ne směrem ke státu, protože to je jako házení hrachu proti zdi. Jako variantu bych viděl najmutí nějaké renomované právní kanceláře, která by tyto problémy začala řešit v mezích zákona. Ale nevím, jestli to má cenu, protože Ústavní soud nakonec zase může zjistit, že je to proti právům občanů. Že mají ale i nějaké povinnosti, to už nezazní,“ dodává Hrdlička.

Bezdoplatkové zóny už vyhlásila asi stovka měst a obcí. Navrhovatelka jejich zrušení, senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL, verdikt Ústavního soudu kvitovala. Soudce zpravodaj Jiří Zemánek podotkl, že samosprávy musejí začít řešit tuto problematiku jinak, protože bezdoplatkové zóny už nemají oporu v zákoně. Zároveň doplnil, že jejich zrušením lidem nevzniká zpětný nárok na vyplacení doplatku na bydlení za dobu, kdy byly zóny zavedeny.

„Ústavní soud potvrdil návrh skupiny senátorů, který jsem iniciovala, že vyhlašování bezdoplatkových zón ve městech je protiústavní. Soud jasně vzkázal, že do budoucna musí stát řešit bydlení koncepčně a represe jen individuálně a ne plošně. Jsem hluboce přesvědčena o tom, že cestou, jak problém řešit, nejsou bezdoplatkové zóny, které sociální problémy jen prohlubují. Je třeba přijmout zákon o dostupném a sociálním bydlení. A to v takové podobě, která neuvalí největší břemeno na samosprávy, ale umožní samosprávám spolupracovat se státem na řešení konkrétních problémů s bydlením. Je třeba posílit úřady práce a síť státní pomoci, s čímž se nevylučuje důsledné vymáhání povinností od těch, kteří pobírají sociální dávky. Ale úřady práce bez dostatečné kapacity problémy nevyřeší,“ konstatovala senátorka Chmelová.