Co říkáte současné situaci v hokeji? Hrají se dvě nejvyšší soutěže. Je správné, že amatérský sport je zakázaný?

Je těžké se vyjadřovat k současné a vlastně už dlouhodobé situaci nejen v hokeji, ale ve sportu obecně. Osobně si myslím, že není dobře, že je zakazovaný sport, a to nejen dospělých, ale i dětský a mládežnický. Za posledních několik měsíců jsem se naučil, že nemá smysl v lecčems hledat logiku a snažit se některé věci pochopit.

Jaké následky budou mít podle vás absence tréninků a zápasů pro mládež?

Z mého pohledu je to obrovský průšvih, a to nejen z hlediska budoucnosti sportovní a výkonnostní úrovně ledního hokeje v České republice, ale pro děti a mládež obecně. Malý rozvíjející se hokejista potřebuje mít na nohou brusle, v ruce hokejku, kolem sebe spoluhráče, ale i protihráče. Děti potřebují získávat dovednosti, volní a morální vlastnosti, návyky a vztah nejen k danému sportu, ale k pohybu celkově. Učí se překonávat překážky, učí se přijímat prohry, brát si z nich ponaučení, motivovat se k lepší práci a vyšší iniciativě, učí se užívat si výhry, ale nepřestávat na sobě pracovat. A tohle všechno se jim hodí následně i do běžného osobního života.

Jak vidíte případné pokračování druhé ligy?

Už pár týdnů, vzhledem k vyvíjející se situaci, vnímám, že se tuto sezonu naše rozehraná soutěž bohužel nemá šanci dohrát. Co se týká pohybu z naší soutěže, tak sestupovat nebude žádný celek, to je zřejmě již rozhodnuté. Postoupit by měl jeden celek, ale dnes není jisté asi vůbec nic.

Bez ohledu na počet termínů a toho všeho okolo, kdybyste měli vy jako Písek rozhodnout, zda ještě letos hrát nebo ne, jste pro pokračování soutěže?

Myslíte, jako kdybych mohl přikázat panu Babišovi a panu Blatnému, aby nás už nechali sportovat? Rozhodně si přejeme a chceme dohrát soutěž. To znamená, že kdybychom dostali kompetence a pravomoce, soutěž by se dohrála, byť ve zkráceném herním systému.

Máte informace, jak se k pokračování soutěže staví ostatní celky ve druhé lize?

Ano, částečně. Jsme všichni v hromadné emailové komunikaci, avšak některé celky se příliš nevyjadřují, takže známe názory a přístupy zhruba poloviny klubů hrajících druhou ligu. Myslím, že se všichni shodujeme v tom, že bychom chtěli hrát. Ostatně proto také hokej děláme. Troufnu si tvrdit, že většina klubů vnímá střízlivě vážnost situace, myšleno ve sportu, a je jim jasné, že v těchto podmínkách soutěž nelze dohrát.

Udržujete kontakt s hráči? Jak nyní trénují?

Ano, s hráči udržujeme kontakt, a to zejména prostřednictvím trenérů. Sami jsme se s kluky sešli před Vánoci, a to v krátkém rozvolněném období, kdy jsme dokonce v limitovaných podmínkách absolvovali dva tréninky. Více už jsme nestihli, jelikož byl zimní stadion z nařízení vlády opět uzavřený. Jsem moc rád, že jsme kluky viděli, mohli jsme jim předat drobné dárky a popřát jim příjemné svátky a pokud možno lepší rok 2021.

Nepřemýšleli jste o možnosti testování hráčů, aby mohli trénovat? Jak by to bylo finančně náročné?

 Možnost trénování při pravidelném testování jsme ani nedostali, a kdyby se tak stalo, bylo by to pro nás finančně hodně náročné. Obávám se, že bychom tuto možnost, tuto variantu v této velice těžké době ekonomicky nezvládli. A to ani v případě antigenních testů, které jsou výrazně levnější, než testy PCR. Zdánlivě stojí kolem 150 korun, ale testy musí někdo odborně udělat, někdo odborně vyhodnotit a dát potvrzení, takže se s cenou těžce dostanete pod 500 korun za jednoho testovaného hráče.

Je nyní na zimním stadionu ledová plocha?

Ano, ledová plocha na zimním stadionu je, avšak stadion je vzhledem k vládním opatřením uzavřený.

Do budoucna máte v Písku smělé plány a postupem času se mluví i o první lize. Jak tyto vyhlídky nabourala pandemie koronaviru?

Měli jsme smělé a velice ambiciózní plány, kvůli kterým jsme v létě 2020 do hokeje s kolegou Zdeňkem Šťastným vstupovali. V ten samý okamžik k nám do vedení A týmu naskočil i Luboš Rob a v určitém horizontu byl naším společným cílem postup do Chance ligy, což je druhá nejvyšší soutěž v České republice, a je to soutěž, která se historicky v Písku standardně hrála. Diváci jsou na ni zvyklí a věřím, že si s námi přejí ji do Písku vrátit. Vyhlídky, plány, představy a stanovený harmonogram nám současná situace bohužel výrazně nabourala. Obávám se, že situace v hokeji a sportu obecně se z tohoto zásahu bude vzpamatovávat několik let.

Je obtížnější sehnat teď finance?

Víte, všechno je nyní obtížnější a složitější. Některé věci jsou dokonce více či méně nereálné a to se týká s největší pravděpodobností i shánění dalších, nových finančních prostředků. Nejen my, ale většina klubů současnou situací přišla o mnoho peněz a tato sezona je hlavně o vynaložených vysokých nákladech a nedodržení závazků vůči sponzorům a partnerům. Máme před sebou jednání s každým jednotlivým sponzorem, partnerem o možnosti pokračování naší spolupráce do nadcházející sezony, máme připravenou variantu určité kompenzace či náhrady za komplikovanou sezonu, která se zřejmě nedokončí dle našich představ.

Určitě jste sledoval výkony reprezentace do dvaceti let na mistrovství světa. Co říkáte výkonům českých mladíků?

Aha, hledám diplomatickou odpověď. Nejsem rozhodně žádný odborník, výkony naší reprezentace vidím jako velice sympatické, avšak nedostatečné na světovou špičku, což si myslím, že potrvá ještě několik let. Myslím si, že jsme v určitém období trošku zaspali v práci s dětmi a mládeží. Ale věřím, že jsme si to snad včas uvědomili a budeme se moci těšit na brzký návrat. Jsme přece jen pracovitý národ.

Jak během pandemie trávíte volný čas?

Zpočátku jsem nebyl schopný dělat vůbec nic. Byl jsem hodně, opravdu hodně naštvaný na to, co se kolem nás děje. Mám na to svůj a vcelku vyhraněný názor. Po částečném uklidnění jsem se vrátil ke svým aktivitám, které jsem dělal před vstupem do hokeje v Písku, a k aktivitám, které jsem úplně opustil. To znamená, že jsem se začal věnovat opět činnostem, které mi zabezpečují živobytí. Taktéž mám nyní více času i na sebe, na rodinu, na moje pejsky a i na běhání více kilometrů. Prostě na vše, co jsem kvůli hokeji hodně, vlastně úplně, zanedbával.

Říkáte, že máte na Covid-19 vyhraněný názor. Můžete ho nějak přiblížit?

K samotnému Covid-19 bych se raději přímo nevyjadřoval, nerad bych některé lidí pobouřil. Víme přece, že společnost je rozdělena na dvě skupiny. Ale obecně si myslím, že za veškerým zlem na světě stojí peníze. A to, co se v současné době kolem nás děje, to je sakra velké zlo!

Situace pro sport bude do budoucna asi hodně složitá. Chcetena závěr něco dodat?

Procházíme opravdu velice těžkým obdobím a obávám se, že toto období se bude prolínat i do nadcházející sezony. V Písku jsou čtyři sporty, které si troufnu nazvat významnými sporty, nebo možná lépe řečeno významnějšími sporty. Spíše bych řekl, že by měly být i městem vnímány jako sporty preferované. Jsou jimi lední hokej, fotbal, basketbal a házená. Tímto bych se nechtěl dotknout ostatních sportů. Pro mě je každý sport důležitý, zajímavý a rozhodně potřebný pro celou společnost. Ale přece jen, tyto sporty jsou v Písku na vcelku vysoké úrovni, stojí za nimi lidé, kteří jim dávají téměř veškerý svůj čas, energii, úsilí, mnohdy i vlastní finanční zdroje a rádi by tyto sporty posunuli ještě na vyšší úroveň. Tyto kluby pracují velice kvalitně s dětmi a mládeží, starají se o celkem cca 1200 dětí, pracují na jejich rozvoji, vývoji, zabezpečují jim aktivní prožití volného času, odtrhují je od nemravností a v neposlední řadě pak opravdu dobře reprezentují naše krásné město Písek. A když jsem mluvil o těžké nadcházející sezoně, tyto sporty budou potřebovat výrazně větší, silnější podporu a pomoc města. Bez podpory města toto období jen těžko zvládneme. Tímto mám na mysli podporu nejen dětského a mládežnického sportu, ale zejména sportu dospěláckého. Přece jen je třeba si uvědomit, že dospělý sport je jakousi výkladní skříní každého sportu. Dospělý sport a jeho úroveň je motivací nejen pro děti samotné, ale dnes je třeba říci i pro rodiče právě těchto talentovaných dětí. Dalším tématem by mohl být dospělý hokej z pohledu diváků, kterým vyplňuje volný čas, je pro ně zábavou a v podstatě i částečně kulturou.

Jak to vidí soupeři?

Trenér Příbrami Jan Tlačil: ,,Všichni v Příbrami si přejeme, aby se soutěž restartovala a znovu se hrálo. Co se v hokeji teď děje, je docela závažná věc. Mladí hráči nemohou hrát a strašně nás to hendikepuje proti celému světu. Rakousko a Švýcarsko, které nám v současné době šlapou na paty, hrají. Pokud nebudeme pracovat na 200 procent, budeme mít problémy. Měla by se okamžitě restartovat druhá liga a juniorské soutěže. Mělo by se začít testovat, protože podle dostupných informací je testování nyní zadarmo. Pokud se objeví případ nakaženého hráče, tak to dělat jako v Rakousku. Tým spadne do karantény, ale může trénovat. To jsou všechno detaily, které se dají jednoduše dořešit. V každém případě musíme hrát. To, co se děje, nemá vliv už jen na fyzické zdraví, ale i na to mentální. Řešení je dohrát sezonu v nejkratší možné době. To znamená nechat hrát týmy, které o to mají zájem. To jsou zřejmě týmy, které chtějí pracovat pro český hokej. Hrát dvoukolově plus krátké play off, ze kterého by vyšel vítěz 2. ligy. To samé i u mládeže. Pokud se hrát nezačne, bude to tragédie, která se projeví v našem historicky nejúspěšnějším sportu. Vůbec nechci domýšlet ty následky pro budoucnost. Všechny organizace mají smlouvy se sponzory, kterým musí dát nějaké protiplnění. Sponzoři se těžko shánějí, a teď ještě když defakto nemáme, co nabídnout, je to ještě těžší. Proč by nám dávali peníze? Nejde to takhle dělat. Sport je živý z peněz sponzorů, podpora města není dostatečná. Tohle je cesta ke konci sportu. My jsme šťastní, když nám sponzoři něco dají a musíme jim nabídnout alespoň reklamu, že hrajeme. Nechápu, proč nemůžeme hrát před minimem diváků. Tribuny rozdělit na sektory a zohlednit lidi, kteří už nemocní byli nebo budou očkovaní. To všechno se dá udělat. Mám dojem, že není vůbec dobrá vůle rychle a dobře pracovat, jako to je všude ve světě.“

Trenér Tábora Arpád Györi: ,,My máme vizi, že pokud by se ještě naskytla možnost, tak bychom hrát chtěli. Je otázka, jestli by se to dalo stihnout a kolik mužstev by chtělo hrát. To už ale mělo být vyřešeno dřív. Kdyby se to ještě rozjelo do konce února, tak by to šlo, ale spíš už je to jen teorie. Když se v prosinci mluvilo o restartu, hrát jsme chtěli. Byl předpoklad, že by se začalo někdy v půlce ledna trénovat a od února by se to rozjelo. Teď jsem s vedením nemluvil. Do 22. ledna je vše zavřené. Nikdo neví, jestli se v únoru ještě bude něco dít. Má být výkonný výbor, kde řeknou stoprocentní stanovisko. Vypadá to, že se už druhá liga hrát nebude. Kluci hokej nezapomenou, ale režim trénování a zápasů chybět bude. Já jako trenér mám vizi, že pokud se soutěž nerozehraje, tak potřebujeme trénovat. Deset měsíců jsme bez hokeje. Když se opatření uvolní, máme v plánu alespoň trénovat. U mladých kluků je potřeba, aby hodně hráli. Starší už toho mají víc za sebou a jsou vyhranější. Hráči nemají pohyb, na který jsou zvyklí. Určitě v příští sezoně bude absence tréninků a zápasů znát.“