Letošní březen, to byl pro útočníka především měsíc hokejových oslav. Nedávno převzal v Budvar aréně cenu pro krajského Hokejistu sezony. A hlavně se spoluhráči pozvedl nad hlavu kýžený pohár pro vítěze krajské ligy, protože Milevsko po roce oplatilo Hluboké finálovou porážku. Hrakholski, který před sezonou přišel z Písku a hned první rok ovládl kanadské bodování základní části s bilancí 24 zápasů, 66 bodů (36+30), na tom měl velký podíl, třebaže v play off už se našli produktivnější borci.

Zatímco v kraji kraloval Hrakholski, na akademickém ledě zůstal v tomto ročníku nejzářivější hvězdou spoluhráč z Milevska Matouš Masopust. Při jeho absenci v semifinále Yahor Hrakholski dvougólovým příspěvkem pomohl kapitána nahradit a stal se jednou z ústředních postav večera. „Při prvním gólu jsem dostal seshora dobrou přihrávku od Čížka, já byl sám a doklepl do prázdný brány. Druhý gól nám v oslabení pojistil výhru. Jak bek zpracovával puk, vznikl zmatek, povedlo se mi ho vypíchnout, ujet a chybu využít,“ popisoval Hrakholski gólové momenty, jak je viděl na ledě.

Únavu z náročného programu prý necítil. „Bylo to úplně v pohodě. My, co jsme teď hráli kvalifikaci, jsme po fyzické stránce dobře připraveni, takže věřím tomu, že nás kondice na konci sezony nezradí,“ kroutil hlavou kanonýr, který by se příští sobotu nejradši rozpůlil. Do boje totiž půjdou jak Black Dogs, tak Milevsko, jenže Hrakholski pochopitelně stihne jen jeden z duelů. „Budeme hrát za Black Dogs,“ potvrdil forvard, že Milevsko musí udělat poslední krok bez studentů, a v Pouzar aréně srovnával obě soutěže, mezi kterými pendluje. „Tady je to rychlejší. Jsou tu mladší kluci, kteří furt mají tu horkou krev, když to tak řeknu. Mají sílu, chtějí lítat, bojovat. Mají o co hrát, co dokazovat, protože, co si budeme povídat, spousta kluků v té univerzitní lize žije v tom, že to ještě zkusí někam dotáhnout,“ popisoval 22letý hráč, hvězda uplynulého ročníku krajské ligy, kde byl kluby zvolen nejlepším hráčem. „Kvalifikace a kraj, to je takový zkušenější hokej, ale pomalejší,“ poznamenal po výhře nad Falcons.

V Black Dogs si drží průměr gólu na zápas a pohár Jana Palacha je ta poslední trofej, která mu chybí, aby letošní sbírka byla kompletní. Plány na příští sezonu se tudíž zatím nezabývá. „Uvidíme. Po sezoně na měsíc vypnu mobil, abych si trochu odpočinul, potřebuju to, a pak to budu řešit,“ odpověděl útočník. Zda by postup týmu Milevska znamenal při jeho rozhodování kladné, nebo naopak záporné body, sdělit nechtěl, jen naznačil: „Vůbec nevím. Už jsem tu druhou ligu hrál, tři sezony za Písek, a vím, co to je. Uvidíme, popřemýšlím,“ krčil rameny Yahor Hrakholski. Že jde o náročnou soutěž, která ve víceméně amatérských podmínkách klade na hráče vysoké nároky, je všeobecně známá věc. „Soutěž je náročná v tom smyslu, že se trénuje v podstatě každý den, cestuje se po celé zemi, středa, soboty… Je těžké ji kombinovat s prací. A tak celkově… Je to prostě druhá liga,“ konstatovala během univerzitního play off jedna z opor Black Dogs Budweis.

Michal Kalinics