Před bratry Kucharčíkovými se musí mít pod Černou věží na pozoru. Mladší Matouš Jan v barvách Slavie Praha pomohl vyřadit Motor v extralize juniorů. Vyšel mu hlavně zahajovací duel předkola play off v Budvar aréně, kde se blýskl gólem a asistenci. „Oba chceme vyhrávat. Oba máme vítěznou mentalitu, takže je jedno, jaký proti nám stojí soupeř,“ ujistil starší Samuel, že Budějovičtí měli jen sportovní smůlu, když narazili na Kucharčíky, hrající zrovna v optimální pohodě. Samuel Neo, student FTVS, se stal mezi akademiky nejlepším hráčem vyřazovacích bojů. Vyčníval, v pátek večer vylepšil svou bilanci na jedenáct gólů a tři asistence, takže sbíral průměrně dva body na zápas. Druhý Tomáš Vochozka z Black Dogs měl bilanci 3+7.

Když si nevěří, míří mezi betony

Ve třetí periodě Kucharčík nastartoval velkolepý obrat proměněným trestným střílením. Proti brankáři Marku Dvořákovi nevymýšlel nic složitého. „Trošku se mi rozklepaly nohy, ale na tenhle nájezd si celkem věřím, i když jsem ho dlouho nedělal. Šetřil jsem si ho na nejdůležitější chvíli a jsem rád, to vyšlo právě ve finále,“ povídal před kabinou. Neimprovizoval, dopředu věděl, co udělá. „Kdo se bojí, tak střílí mezi nohy. Já se trošku bál, ale naštěstí to vyšlo,“ usmíval se Samuel Kucharčík, jenž hrál velký zápas. K vítězné trefě nepotřeboval asistenci, dopomohli mu k ní domácí kardinální hrubkou obránce. „Naštěstí mu to na jejich modré odskočilo, a pak v té kličce si celkem věřím, když naznačím gólmanovi na bekhend. Dám si to na dlouhou hůl – jak jsem velkej, mám výhodu, že si to dokážu roztáhnout,“ popisoval. Fintu zakončil forhendem a Karlovka byla na nohou.

Rodiče prožívali finále naživo

Za brankou, do které dal oba góly, jásala maminka, oblečená v dresu s jeho jmenovkou a číslem třicet čtyři. Jasný odkaz na tátu, který ho také nosil a stál hned vedle. Byly to nervy, během třetího finále střídavě tahali za delší konec tu Jihočeši, tu vysokoškoláci z hlavního města. Kucharčík junior tyhle proměny po utkání připomněl. „Myslím, že jsme hráli jako tři různé týmy. Na začátku to bylo špatný. Pak jsme se dokázali trošku zvednout, v tý druhý třetině nás jednoznačně přejeli a do té třetí jsme šli s tím, že ten pohár prostě chceme zase vyhrát! Víme, jak to chutnal minulý rok, chtěli jsme to znova a šli jsme do toho. Naštěstí to domácí neudrželi,“ prohlásil vytáhlý forvard. Hosté zúročili zkušenosti z podobných bitev. „I když se týmy mění, to jádro u nás zůstalo a dokázali jsme zabrat. Prostě jsme si řekli něco v kabině a podle toho k tomu přistoupili. Instrukce byly jasný: otočit zápas,“ potvrdil, co zaznělo za dveřmi kabiny mezi druhou a třetí třetinou.

Hraje hokejbal za Hostivař

Samuel Neo Kucharčík hraje hokej výhradně za univerzitu a klubové soutěže vypouští. Zato ho můžete někdy vidět válčit za Hostivař v extralize, pokud ovšem chodíte na hokejbal… V roce 2019 svaz dokonce vyhlásil Samuela Kucharčíka Mládežníkem roku. Cestu k profesionálnímu hokeji opustil. Proč? „To je na delší vyprávění,“ neměl po finále prostor k vysvětlování. Křepčící spoluhráči už na něj čekali s láhví sektu. „Bohužel se staly nějaké okolnosti, které mi to úplně nedovolujou,“ naznačil v rychlosti Samuel Neo Kucharčík.

K profesionální dráze má slušně našlápnuto mladší z bratrů, Matouš Jan. Talent z líhně pražské Slavie vzbudil rozruch, když jako sedmnáctiletý skóroval mezi muži hned při svém prvním startu v play off Maxa ligy. Aktuálně má před sebou mistrovství světa osmnáctek a v létě nejspíš i draft do NHL. Má, na co navázat: otec Tomáš Kucharčík, bývalý útočník, získal československý titul s Jihlavou, na sklonku milénia se stal mistrem světa a řadu let působil v zahraničí. Největší kredit coby legionář získal během finského angažmá a v jeho životopise se dá najít i jedna jihočeská stopa ze začátku kariéry. V sezoně 1989/1990 narukoval do týmu VTJ Tábor a dával góly ve druhé lize, než pro něj sáhla jihlavská Dukla.

Teď ve sportu podporuje a mentoruje své syny. Zdá se, že příležitostí k fandění budou mít Kucharčíkovi víc než dost i po pátečním finále v Pouzar aréně, kde Univerzita Karlova i díky dvěma trefám Samuela triumfovala 4:3 a odvezla si Palachův pohár zpátky do Prahy.