Děti hned na počátku dostaly skládačku, do které si mohly vlepit obrázky s netopýry.  Během programu pak organizátorky návštěvníkům představily tyto malé letce blíže. Dozvěděli se mimo jiné například to, že se netopýři na podzim vykrmí a celou zimu spí, přičemž se pět měsíců ničím neživí. Pokud se v zimě netopýr přece jen vzbudí, spotřebuje množství energie potřebné na celý měsíc spánku. V takovém případě jej musí ošetřovatelky třeba týden postupně přikrmovat, aby obnovil zásoby. V přírodě zimují netopýři v dutinách stromů, jeskyních i sklepích, kde je stálá teplota a vlhkost. Na jaře se začnou krmit, poté se stěhují do kolonií, kde se množí a vychovávají mláďata. Netopýr dlouhouchý má vynikající sluch, slyší i šustění nožiček hmyzu lezoucího po větvích. Návštěvníci si také mohli zblízka prohlédnout preparáty křídel, preparovaného netopýra, trus či dvojčata v lihu. 

Největší atrakcí ale bylo krmení slečen netopýrů rezavých. Samičky Gizela a Rebeka mají každá jen jedno křídlo a nemohou se proto vrátit do přírody. Podle slov Anny Bláhové ale dobře jedí a jsou i v zajetí spokojené. To mohli všichni vidět, obě se hned vrhly na červy, které dostaly do misky. Kdo chtěl, mohl jim podat pinzetou červa přímo do tlamičky a poslouchat, jak si mlaskají. Gizela a Rebeka se navíc nechaly i pohladit po zádech. 

Zooložka pak pokračovala ve vyprávění. Největší množství netopýrů, které se podařilo zachránit, bylo zhruba šest set jedinců z jedné kolonie. Někdy se netopýři zabydlí na nežádoucích  místech. Existuje přitom jednoduchý trik, jak je přimět k tomu, aby se zase odstěhovali. V době, kdy ještě nemají mladé, je lze zapudit pomocí voňavky. 

Většina druhů netopýrů žije dvanáct až dvacet let, nejstarší jedinci dokonce čtyřicet let. Svým metabolismem jsou odolní vůči nemocem. Stále jsou předmětem bádání, v našich krajinách jsou zdraví a nehrozí riziko nákaz. Netopýří trus je velmi dobré hnojivo guáno, díky hmyzí stravě je bohaté na živiny.

Během akce se nemluvilo jen o netopýrech. Řeč byla i o tom, jak se probouzí příroda na jaře, jak se vracejí tažní ptáci, kde hnízdí, jak se savci probouzejí ze zimního spánku a jak pečují o mláďata. A zazněly i další zajímavosti. Věděli jste třeba, že datel si svůj dlouhý jazyk omotává kolem hlavy a tím si chrání mozek před otřesy, které vznikají při jeho vyzobávání dřeva? Nejen o tom se dočtete více v Milevských novinách, vycházejí už ve středu 19. března.