Podle Jiřího Rozuma z táborského odboru životního prostředí se nedá jednoznačně tvrdit, že se havrani přesunuli z Husova náměstí do kolonie na Pražském sídlišti. Podle něj minimálně část jedinců od nádraží hnízdní kolonii na Pražském sídlišti posílila. Ve třech ulicích Pražského sídliště eviduje letos táborský odbor životního prostředí 394 hnízd havranů. To ale nemusí odpovídat počtu hnízdících párů. Jiří Rozum konstatuje, že podle odborných pramenů se uvádí až 20 procent hnízd neobsazených.

Zmizení havranů z Husova parku je tím podivnější, že tam radnice nepodnikala vůči těmto ptákům žádné kroky. Na rozdíl od Pražského sídliště, kde se vyzkoušelo plašení pomoců dravců, shazování hnízd a samotní občané, které soužití s havrany sužuje, se je pokoušeli plašit pyrotechnikou, lasery i poplašnou střelbou. Také střelbou skutečnou a zabíjením jedinců, což je v rozporu se zákonem. Havrani jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněným druhem. Nesmí se zabíjet ani rušit během hnízdění, na shoz hnízd je potřebná výjimka orgánu ochrany přírody. Shazování hnízd až do doby nakladení vajec se z hygienických důvodů povoluje ve školních areálech, na Pražském sídlišti bylo možné v zahradě mateřské školy u Zborovské ulice.

Záhada zmizelých havranů

Jak uvedl v tiskové zprávě mluvčí města Tábora Luboš Dvořák, náhlý zánik havraních kolonií se ale občas vyskytuje. Nejviditelnějším příkladem byla kolonie ve středočeských Veltrusech, která vznikla na počátku 19. století. Kolem roku 1880 čítala přibližně 5000 hnízd a od 50. let se počet hnízd ustálil na nižších tisících. Přibližně v letech 2003 až 2010 však kolonie zcela zanikla.

Město Tábor letos nechalo odstranit 60 hnízd v místech, kam se šířila kolonie na Pražském sídlišti a na dalších nových místech. Pak už muselo být odstraňování vzhledem k období ukončeno. „Důvodem pro nezasahování v jádrové, stabilizované části kolonie, zejména ve Zborovské ulici, je předcházení rozptýlení populace a vzniku nových zahnízdění,“ vysvětlil Jiří Rozum.

Když už, tak havraní seniory

Na dubnovém zasedání sezimovoústeckých zastupitelů se vedla také debata o havranech. „Jsou společenští, usazují se poblíž lidí. A jsou také pracovití. Správa města nechala shodit tři hnízda z hygienických důvodů v zahradě mateřské školy a havrani hnízda za tři dny postavili znovu,“ zmínil zastupitel Josef Králík. Starosta Martin Doležal poznamenal, že není jiná šance než pokácet vysoké stromy a udržovat místo nich nízké dřeviny, protože pokusy se sokolnictvím v Táboře selhaly.

„Ke kácení zdravých stromů ale dostaneme povolení v mateřské škole, jinde ne,“ dodal starosta. A připomněl vzpomínku, která všechny přítomné pobavila, ale možná něco naznačila. „Když jsme před lety chtěli shazovat hnízda na náměstí Tomáše Bati, řekl nám šéf veterinářů, abychom to nedělali. Protože když tam necháme žít starší jedince, budou jejich reprodukční schopnosti časem klesat. Zatímco kdybychom hnízda shodili, nastěhovali by se sem mladší jedinci s většími reprodukčními schopnostmi,“ shrnul starosta Doležal. Když už, tak pokud možno soužití s havraními seniory.