Saláty miluji dodnes – čerstvé jako z jistého supermarketu, jak tvrdí neustále reklama v televizi. Obchody u nás ve městě saláty většinou nemají, nebyly by čerstvé už v den dodání a neprodaly by se. Jednou mi to nedalo a jeden takový v igelitu opocený jsem si musela vyfotit na mobil. Kromě zelené hrál i jinými odstíny barev.

A čtvrteční trh na milevském náměstí? Ty doby dávno minuly. Kompletní nabídku zeleniny a ovoce tam hledáte marně. K mání jsou jen předražené sezonní druhy. O křupavém salátu si můžete nechat jen zdát.

Když mne přemohla mlsná, jednoho brzkého rána jsem se rozjela do Billy, přes den je totiž velké horko. Sice otvírají v sedm, ale ještě v půl desáté stály bedny naštosované ve volném prostoru a nebylo možno se dostat ke zboží.

Vrátila jsem se domů a zavzpomínala na zahradnictví u Valíků v Táboře pod Parkány, kde jsme poblíž bydlívali. Těsně před obědem mne tam maminka poslala s pár desetníky a pan Valík mi uřízl čerstvou hlávkou přímo ze záhonu.

No nic, hlavně, že už nestojíme fronty na banány…