V Purkraticích se jedná o poslední část, která na severozápadě města zbývá. Dříve to bývalo jedno z nejmalebnějších míst, dnes ve všech významech slova vytěžená oblast. Na největší soustavě v katastru a majetku města – purkratických rybnících – Zálesný, Kamenitý, (Topělecký), Prostřední, Loučný, Nádvorný, Rákosný a Bažný hnízdí, zalétá za potravou atp. množství druhů ptáků.

Husa velká, orel mořský, ledňáček říční, čáp bílý, labuť velká, moták pochop, rákosník velký, strnad rákosní, slavík modráček, potápka malá, slípka zelenonohá, chřástal vodní, bukáček malý, rehek zahradní, žluva hajní, rákosník proužkovaný, cvrčilka slavíková, bekasina otavní, moudivláček lužní, vodouš kropenatý atd. Výčet druhů je neúplný. Většina těchto ptáků je chráněných. Mnoho z nich patří navíc do kategorie – kriticky, silně ohrožený a ohrožený druh podle přílohy č. III vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., druhy chráněné i podle právních předpisů Evropského společenství.

Výskyt v místě je srovnatelný s ptačími rezervacemi, CHKO, atp. Bukáček – v celé ČR se vyskytuje pouze několik párů, tady je jedno z mála míst, kde hnízdí. Výjimkou pro chráněné druhy se město Písek nezabývalo, zákony obešlo a vydalo stavební povolení na zásadní úpravy a změny v lokalitě.

Nyní se tedy purkratické rybníky obnovují. Je otázka, jak se to povede a za jak dlouho se příroda vzpamatuje. Zda se hnízdící ptáci vrátí, jestli se budou mít kam vrátit. Není sporu o tom, že odbahnit rybníky je z mnoha důvodů nutné. Ale to lze dělat různými způsoby. Pokud by se do věci nevložili občané, členové České společnosti ornitologické a Agentura ochrany přírody a krajiny, důsledky by byly fatální. Díky jim, i když vše se zachrání jen těžko, i vzhledem k masivnímu kácení stromů v okolí a odstraňování pobřežních porostů.

Osvícené obce takové lokality chrání a chlubí se jimi. V Písku je to naopak. Zde se jen podepisují memoranda na ochranu životního prostředí. Projekty jako Smart City nám přírodu nevrátí. Rybníky a okolí jsou odpadkovým košem agenturních dělníků, znečišťovány i chovem ryb, přímo ohroženy průmyslovou zónou. Vedení města zde podporuje jen ekonomické zájmy zahraničních firem, jednotlivců a komerci.

Hnízdění kriticky ohrožených druhů je vysloveně na obtíž, proto se nic neřeší. Vedení města bylo opakovaně na výskyt ptačích druhů na rybnících upozorněno. Že o ničem nevěděli, mohou tedy jen předstírat. Pravý důvod ale bude jinde, vypadalo by to špatně pro osobní politickou prezentaci i PR města. Dopustili obestavění oblasti hlučnými, nasvícenými halami, myčkou aut, vrakovištěm. Vše se souhlasem většiny bývalých i současných zastupitelů, bez projednání změny územního plánu. A hlavně – chtějí prodávat dál.

Nejhlučnější Faurecia je bez odclonění, nebyla dodržena zastavěnost pozemků. Ochranná výsadba směrem k rybníkům mohla růst už dvacet let. Ptáci a pokračující devastace jejich přirozeného prostředí zastupitele nezajímají. Vykácení stromů a zeleně zajistilo, že se hluk znásobí.

Jen zastupitelé vědí, proč jsou jim přednější záměry developerů, než starost o obyvatele města a životní prostředí. Tato oblast slouží jako záložna, kde se jen bere, ale nic neukládá. Důsledky se napravit už nedají, ale bylo by možné další ničení alespoň zastavit.

Dobrá politická vůle se ale bohužel opět nekoná, ochrana přírody zůstává jen na papíru, další rozšíření průmyslové zóny je v jednání.

Dalšími návrhy prodejů pozemků pro průmysl, opět blíž k rybníkům i domům byla pověřena rada města Písku. Většina jejích členů vyniká angažovanou rétorikou na podporu růstu dnes již největší průmyslové zóny v jižních Čechách. Na popud rady města byla také zrušena předchozí rozhodnutí, a v důsledku prosazena výstavba galvanovny. Odsouhlasení a prodej pozemků pro Galvanovnu pana Duchoně bylo další v dlouhé řadě rozhodnutí zastupitelstva bez odpovědnosti k životnímu prostředí i občanům. Přesto je tlak na další prodeje, bez zřetele k plnění předchozích usnesení zastupitelstva města.

Pro výstavbu Galvanovny (2020) pouhých 180 metrů od rybníka, 1,3 kilometru od sídliště Portyč, 1,1 kilometru od novostaveb sv. Václav a 2,2 kilometru od starého mostu hlasovali: Jan Adámek, Michal Čapek, Tomáš Franců, Petr Hladík, Jiří Hořánek, Karel Chytrý, Miroslav Janovský, Helena Kozlíková, Jiří Lejčar, Vratislav Němeček, Michal Přibáň, Jan Taraba, Petra Trambová, Michal Turek, Tomáš Váně, Eva Vanžurová, Ondřej Veselý, Karel Vodička.

Proti výstavbě byli: Marek Anděl, Martin Brož, Michal Horák, Josef Keclík, Zbyněk Konvička, Lukáš Nebes, Josef Soumar

Zdrželi se: Tomáš Posekaný, Rudolf Tyll