Jak byste první extraligové utkání zhodnotil?
Je to strašná škoda, protože to, co se stalo na začátku, bylo z naší strany školácké. Pořádná facka a lekce, kterou jsme nechtěli. Ale nejhorší je, že je ve mně dojem, že jsme s nimi pak hráli vyrovnaný hokej, dostávali jsme se do spousty šancí. Cítil jsem, že góly dát také můžeme. Když jsme snížili na 1:3, měli jsme na hokejkách další góly. Myslím, že ani druhá třetina pak z naší strany nebyla vůbec špatná. Kdybychom přežili ten začátek, mohlo to být úplně jiné, ale to už je jen kdyby.

Zdálo se, že jste hráli až do posledních minut naplno. Chtěli jste se divákům odměnit alespoň nějakým dalším čestným gólem?
Přesně tak, moc jsme chtěli, možná až moc. Dřeli jsme i za stavu 1:5, ale to vám pak puk skáče, naopak soupeř hraje v klidu a všechno jim sedne na hokejku. Řekli jsme si, že vyhrajeme aspoň tu třetinu, ale ani to se nám nepovedlo. Je mi to strašně líto, protože jsme se na zápas moc těšili, vlastně se na něj těšilo celé město. Diváci byli fantastičtí! I když tady byla půlka stadionu, já tady takovou atmosféru ještě nezažil, to už tu pár let hraji. A my to takhle po…

Čím pro vás osobně bylo utkání tak speciální?
Vlastně úplně vším, protože jsme hokej nehráli půl roku, navíc se tu hrála extraliga po sedmi letech a ještě přijede na první zápas zrovna Hradec. Nechci mluvit za kluky, kteří třeba nejsou místní, ale pro mě to bylo hodně prestižní. Strašně jsem chtěl vyhrát, ale už to skončilo. První kolo je za námi a chytré týmy se z takové porážky poučí, aby se nic takového neopakovalo. Je to lekce, která nám může pomoci. Teď si dáme dva tréninky a v neděli na to jdeme znova, není čas věšet hlavu. Asi potřebujeme získat sebevědomí, protože hrajeme v nové soutěži a musíme si na ní zvyknout. Když se nám to nepovedlo od prvního zápasu, tak musíme od druhého. Každý zápas je pro nás škola a věřím, že budeme dobří.

Před sedmi lety, kdy Mountfield odešel s extraligovou licencí, vám bylo 18 let. Jak jste to tehdy prožíval?
Byl jsem ve starším dorostu, a když se tu hrála prvním rokem po odchodu s naší licencí první liga, tak jsem začínal hrát i zápasy za áčko. Extraliga mě tu přesně minula. Já naštěstí tehdy mohl zůstat v Budějovicích, protože byl tehdejší klub rozdělen na dva subjekty – mládež a dospělý hokej, takže měl Hradec práva jen na hráče s profesionální smlouvou v Mountfieldu.