Jana Smejkalová je členka výboru Klubu chovatelů loveckých slídičů a zároveň ředitelka této výstavy. Tu pořádá spolu s manželem Jiřím a druhou ředitelkou výstavy Irenou Majerovou. „Výstav se během roku koná mnoho, i našich klubových, ale ta dnešní je speciální tím, že nese název Borůvková, protože tu místní pohostinství U Rybníka nabízí účastníkům borůvkové speciality. Zároveň vůdci psů, kteří přijdou v borůvkovém outfitu, dostanou speciální odměnu. Retrívrů je celkem šest plemen a všechna tu mají dnes zástupce,“ vysvětluje Jana Smejkalová a dodává: „Dnes tu vyhodnocujeme ty nejlepší retrívry Mountfield cupu. Soutěží a výstav probíhá během roku celá řada a záleží na majitelích psů, jak jsou aktivní, kolik jich objedou. Za každou akci získávají body a ty se pak sečtou. Body se získávají buď za výstavy, kde se posuzuje exteriér psů, nebo za pracovní výsledky. Vyhlašuje se nejlepší výstavní pes a fena a nejlepší pracovní pes a fena.

Tady v Borovanech je dnes výstava, takže se hodnotí vzhled. Třeba jestli má pes dobré zaúhlení předních i zadních končetin, dobře nesený prut (tedy ocas), jestli má správně zbarvené oko nebo jestli je zrovna ve výstavní kondici – zda je řádně upraven a jestli je dobře v srsti. Stav srsti ovlivňuje majitel svou péčí, ale také závisí na momentálním počasí, pejsci mohou zrovna línat a pak srst není ve výstavní kondici. Dnes je navíc velice teplé počasí, tak musí majitelé psy držet ve stínu a zajistit jim dostatek vody na pití,“ popsala ředitelka výstavy.

„Na výstavu se dá i předem trénovat a to hlavně pohyb – pes musí pouze klusat, nesmí poskakovat. Musí umět stát ve výstavním postoji. Na výstavy pes nemusí znát nějaké speciální pokyny, ale musí být dobře socializovaný, nesmí být agresivní, ani bázlivý a měl by zůstat v klidu. Pokud by byl pes neklidný, bál se nebo byl dokonce agresivní, tak ho mohou rozhodčí i vyloučit. Hlavní rozhodčí je Tereza Hezounová, pak je tu František Korda z Třeboně a Karel Frank. Dnes tu máme navíc mezi rozhodčími i jednu hospitantku z Maďarska,“ dodala ředitelka.

Fenka retrívra může mít i čtrnáct štěňat

„Já jsem funkcionář, ale zároveň také nejstarší chovatel retrívrů v České republice. S kolegou Františkem Kordou, který tu dnes posuzuje, jsme jako jediní měli doma všech šest plemen retrívrů,“ chlubí se Jan Kubeš, člen předsednictva Českomoravské kynologické jednoty a místopředseda Klubu chovatelů loveckých slídičů.

„Kynologii se věnuji už od roku 1961 a retrívry chovám od roku 1976. V současnosti už mám jen psy – důchodce jako jsem já sám. Máme jich celkem deset ve věku kolem čtrnácti let. Feny mohou mít štěňata od osmnácti měsíců až do svých osmi let. Psi to sice nemají omezené, ale většinou se používají k chovu do deseti let. Jedna fena má ve vrhu v průměru pět až šest štěňat, ale u nás jsme odchovali i čtrnáct štěňat, to už dá hodně práce nejen fence, ale i chovateli. Fena jich běžně uživí šest až osm. Když je štěňat má víc, musí pomoci chovatel. Štěňata se musí nakrmit každé dvě hodiny, takže než dojí poslední, už má zase to první hlad,“ dělí se o zkušenosti nejstarší chovatel retrívrů v ČR.

Genetiku člověk nepřepere

„Naši fenku, která má rodové jméno Red Dynamite Di Casa Toller, máme necelé dva roky, je jí 22 měsíců a pochází z Itálie. Už je juniorskou šampionkou České republiky, Černé hory, Albánie, Balkánu i Maďarska. Také má titul mezinárodní juniorská šampionka krásy i další úspěchy,“ chlubí se Petra Bečková z Červené Řečice u Humpolce a dodává: „Kynologii se věnuji od jedenácti let, teď je mi osmnáct. Základem úspěchu je výběr dobré chovatelské stanice, protože genetiku člověk nepřepere. Dále je to samozřejmě hlavně o práci. Studuji gymnázium a kromě školy a péče o psa nic jiného nestíhám. Dnes si z Borovan vezeme vítězství v kategorii V1, vítěz třídy, oblastní vítěz a dále převezmeme cenu výstavní fena roku 2023 ze třídy mladých psů. Vzhledem k mladému věku fenky jsou to velké úspěchy,“ zářila Petra Bečková radostí.

Děláme to hlavně pro radost

„Moje fenka se jmenuje Assisi – dobrošovské zlato,“ představuje svého mazlíčka Jitka Strachallová z Dobrošova. „Na výstavy moc ráda nejezdím. Raději na hony a na zkoušky. Cvičím ji většinou já a dcera Eliška vystavuje. Momentálně je ale na dovolené, tak jsem ji musela na této výstavě zastoupit. Dnes jsme uspěly. Byla vítěz třídy v pracovní třídě. Jezdíme hlavně na klubové soutěže a mezinárodní soutěže, které se konají například v Českých Budějovicích nebo v Praze. Nejdál jsme zatím byly v Kroměříži. Sísa, jak jí říkáme, je vždycky výborná a už má i titul českého šampiona. Ale děláme to hlavně pro radost,“ říká Jitka Strachallová.

Retrívr musí umět aportovat
Výstavy se zúčastnila také Lucie Šeráková z jihočeských Ledenic. „Moje fenka se jmenuje Josefína z Ledenických zahrad a je tady vítězem třídy. Dnes jsem tu jako vystavovatelka, ale jinak dělám také rozhodčí na pracovních zkouškách. Moje kolegyně Dagmar Veselková, která je tu dnes se mnou, se specializuje také na práci psů a mojí Pepině k úspěchům pomáhá. V práci je u retrívrů nejdůležitější přinášení. Aport je základ všeho. Vycvičit spolehlivě psa trvá i rok. Já mám celkem jedenáct psů různých plemen a všichni jsou výstavní i pracovní psi.“

I přes horké letní počasí panovala na Borůvkové výstavě v Borovanech pohodová atmosféra. Přispěly k tomu chladné nápoje a občerstvení jak z borůvek, tak z jiných ingrediencí. Rozhodčí chválili soutěžící a ti se podporovali mezi sebou a k úspěchům si srdečně gratulovali. Psi byli socializovaní a když po nich na hřišti občas zůstala nějaká památka, tak ji chovatelé obratem uklidili. Vypadá to, že až se na hřiště vrátí fotbalisté, tak najdou vše v pořádku a snad půjčí příští rok svůj stánek pejskařům znovu.