Investor z Golfu Čertovo břemeno požádal o změnu č. 2 územního plánu Jistebnice. Na veřejném projednání 16. května, kde se sešlo kolem třiceti lidí, ji popisoval zpracovatel dokumentace Vlastimil Smítka z firmy UPLAN.

Prostor pro hotel – protože návštěvníci, kteří hrají golf, požadují určitou kvalitu ubytování a servisu, najde tedy provozovatel ve svém současném areálu. Za silnici by nyní rád umístil zázemí pro potřebnou techniku, nad skladem by měl být byt pro správce a vedle parkoviště, opět valem a zelení oddělené od silnice III. třídy, která Aleninou Lhotou prochází. I to si ale místní lidé nepřejí. Obávají se, že rozvoj výstavby za silnicí se stane průlomem, mluvili o salámové metodě, kterou chce majitel golfového areálu dosáhnout svého.

Debata se vedla o tom, proč pro technické zázemí nepostačuje plocha u rybníčku v areálu, kterou tam stávající územní plán vymezuje. Jednatel společnosti Jan Kubíček i zakladatel golfového areálu Jiří Němec vysvětlovali, že tato plocha je jednak podmáčená a nevhodná pro pohyb strojů a jednak k ní směřují střely z odpaliště. I zpracovatel územního plánu Vlastimil Smítka uznal, že situovat sem rozvojovou plochu nebylo právě šťastné, a proto umístění technického zázemí za silnicí víceméně obhajoval. Ujistil, že nynější změna územního plánu nastavuje regulativy, které neumožňují za silnicí budovat rekreační bydlení, pouze byt pro správce v technické budově.

Místní ale byli neoblomní. Namítali, že golfová společnost má ve svém areálu dostatek ploch pro rozvoj a nepotřebuje se rozšiřovat přes silnici. Na argument, že případná technická budova pod odpalištěm není bezpečná pro personál, který tam musí se sekačkami několikrát denně popojíždět, namítali odpůrci, že bezpečné není ani přejíždění silnice ke skladišti několikrát za den.

Další žena namítla, že výstavba za silnicí může ohrozit vodu ve studnách místních obyvatel, protože disponuje dokumentem od hydrologa, že tudy mohou vést linie pramenů. Vladimír Smítka ale řekl, že tento dokument pracuje s odhadem, není to odborný posudek. Oponoval i argumentům, že parkoviště ohrozí přírodu úniky provozních kapalin z vozidel. Smítka připomněl, že nová parkoviště už se staví podle norem, které toto vylučují, zatímco právě nynější volné stání několik desítek aut návštěvníků golfu podél silnice přírodu nijak nechrání.

Lidé chtěli vědět, jestli bude návštěvníků areálu přibývat. Jan Kubíček z golfové společnosti řekl, že denní kapacita hřiště je 72 hráčů a ta se nezmění. Tito lidé mohou někdy přijet třiceti auty, někdy padesáti. „Bude to pořád stejný počet aut, jen budou za valem a nebudou už vidět,“ zdůraznil Jiří Němec. „Tady se navrhuje za silnicí využití 4000 metrů čtverečních plochy, z toho jedna třetina bude zeleň. Podívejte se, jak se firma chová, pan Němec za dobu existence areálu vysázel 3000 stromů,“ argumentoval Jan Kubíček. A z pléna hned zazněla připomínka, že při nedávných úpravách hřiště došlo i k nepovolenému kácení.

„Nám ten objekt pro zázemí připadá moc velký. Nemáte nějaké srovnání s jinými areály?,“ ptala se jedna z přítomných žen. Jan Kubíček řekl: „Proč bychom stavěli zbytečně velkou stavbu? Chceme jen, aby stroje nestály venku.“ Další z účastníků zmínil, že golfový areál Čertovo břemeno patří k menším v republice. Hned se ale ozvaly hlasy, že golf, Monínec a teď ještě další plán investora na Javorové skále mění charakteru zdejší krajiny a přivádí na sever Jistebnicka množství turistů, což připravuje obyvatele o klid. „Vy tu postavíte krásnou stavbu, která bude lákat další návštěvníky. Budou sem jezdit auty další lidé a místní se budou stěhovat pryč,“ namítla žena v publiku.

Rozhodnou zastupitelé

Sousedka areálu Magdalena Rezková nahlas vyjádřila podezření, které místní stále mají: „Je asi přirozené, že nechceme mít v sousedství parkoviště. Je těžké změnit později technické zázemí na hotel?“ Vlastimil Smítka odpověděl: „Územní plán nelze překročit, ale kdyby se tak nějaké příští zastupitelstvo rozhodlo, tak to udělat může. V tuto chvíli to nelze.“ To odpůrce záměru dost uvedlo do varu. Technické zázemí označili za trojského koně, kterým se do vsi vloudí nakonec hotel. Smítka se snažil vysvětlovat, že o územním plánu vždy rozhoduje politická reprezentace a některá z příštích může nahlížet na věci jinak než současní zastupitelé a také jinak rozhodovat. „My nesouhlasíme s rozvojem a nechceme změnu územního plánu za silnicí,“ zdůraznila další z účastnic.

Účastníci veřejného projednání se zajímali i o počet zaměstnanců golfového areálu. Jan Kubíček řekl, že jich je kolem pětadvaceti, z toho polovina místních. I na to byla negativní reakce. Prý se na startu celého záměru slibovala práce místním. „Potvrzujete, že ze zaměstnanců jsou místní z poloviny, tak jaký přínos areál má? Co to přináší Jistebnici? Jaký je tam veřejný zájem?,“ znělo z pléna.

Jan Kubíček vpodstatě řekl, že nabídka práce tu je, ale musí ji také někdo chtít využít. Když zájem není, musí provozovatel golfu získávat zaměstnance odjinud a i ti musí někde bydlet. K tomu slouží i penzion Luis v obci. Podle zpracovatele návrhu územní změny Vlastimila Smítky jsou klady a zápory záměru neutrální. „Na mě to dělá dojem snahy jen se dodrápat přes silnici,“ trval na svém další z občanů a jiný připomněl, že golfový areál začínal na 16 hektarech rozlohy a dnes již se rozkládá na 40 hektarech.

„Je stresující, abychom tu hlídali i příští zastupitele. Poslechli jsme si na besedě paní Setničkovou, jak to vypadá na Lipně. Nás zajímá, jak tu mít turismus udržitelný a ne masový,“ řekla další žena. Jeden z přítomných mužů ale upozornil, že lidem nikdo nemůže zakázat, aby na Jistebnicko jezdili a jakmile napadne sníh, přijíždějí stovky běžkařů a svoje auta odstavují neorganizovaně na různých místech.

I přes rozporné názory poděkoval Vlastimil Smítka všem za korektní debatu. Od veřejného projednání pak plynula lhůta sedm dní na podávání připomínek a námitek. K těm bude potřeba zaujmout stanovisko, k návrhu změny se také vyjádří dotčené orgány a pak už o návrhu bude hlasovat zastupitelstvo. Pokud by námitky a připomínky byly tak zásadní, že by měnily zpracovaný návrh změny, mohlo by následovat ještě jedno veřejné projednání.

Jistebnickým zastupitelům není co závidět. Hluboký příkop mezi místními obyvateli a rekreanty z velkých měst, kteří si chtějí krásnou přírodu na severu Jistebnicka také užívat, se hned tak nezasype.

My vás tu nechceme!?

Předsedkyně spolku Lipensko pro život Pavla Setničková si toto téma vzala jako předvolební, s nímž teď kandiduje do zastupitelstva Jihočeského kraje a objíždí místa s podobně vyhroceným konfliktem. Na Lipensku je problém obdobný. Pavla Setničková reprezentuje hlavně původní chataře, kteří de facto považují Lipno za své a odmítají další a další developerské projekty, přivádějící na Lipno i další turisty.

Kolik jich má ještě vyrůst, je samozřejmě otázka. Že by ale nové areály škodily životnímu prostředí, je velmi diskutabilní. Obvykle musí řešit čistotu vod a kanalizaci podle přísných norem. Mnohdy na rozdíl právě od původních chatařů.

Poslední komunální volby s výjimkou Horní Plané ukázaly, že místní obyvatelé Lipenska znovu zvolili své zastupitele a starosty, kteří v minulých dekádách podporovali turistický rozvoj. Protože to místním přináší práci. Místní obyvatelé na apely spolku Lipensko pro život tedy příliš neslyší.

Na severu Jistebnicka – při vší úctě k lidem, kteří bojují za zachování původní krásné krajiny, vody, ticha a klidu, je problém podobný. Vesničky se vylidňují, lidé se stěhují do měst. A pak chtějí ve svém volnu jezdit z města do přírody. Má původní krajina sloužit jen původním obyvatelům nebo má na kousek přírody občas nárok i Pražák nebo Budějovičák?

Jak se říká – všeho s mírou. Vždyť si zkusme ten problém otočit. Co kdyby třeba Táboráci protestovali na schůzích, že si nepřejí, aby jim do města lezli venkovani od Jistebnice, zabírali parkoviště u supermarketů, hlediště v divadle nebo místa ve školách a v práci? Nemá celý spor rysy podobného sobectví jako dávná povídka Jiřího Wolkera o milionáři, který si chtěl pro sebe ukrást slunce?

Rozumný kompromis bude asi nutný. Tak jako ve všem, co současnou společností zmítá.