Dorazilo 30 nabídek zájemců o účast, i ze Slovenska a Maďarska. Z nich porota vybrala podle doložených dosavadních prací a referencí pět ateliérů, které byly vyzvány k předložení návrhů. Uzávěrka byla letos v lednu a porota pak stanovila pořadí. Mezi pětici návrhů byly rozděleny odměny v celkové výši milion korun. Vítězem soutěže se stal ateliér Neuhäusl – Hunal z Prahy. Ve středu 2. února se uskutečnila v týnské Sokolovně vernisáž výstavy všech pěti návrhů. Následovalo seznámení s vítězným návrhem a debata s veřejností. Lidí přišel téměř plný sál.

Veřejnou prezentaci moderovala Markéta Pražanová, která působila jako sekretář poroty. Přiblížila historii panelákového areálu, který vyrostl v 80. letech jako ubytovna pro budovatele jaderné elektrárny. V poslední době už byla většina areálu prázdná, využívala se jediná budova pro ubytování Ukrajinců. Areál byl majetkem společnosti ČEZ, která ho v roce 2020 převedla na město. Ještě v témže roce rada města rozhodla o demolici budov, pak se ale začala zvažovat spíš oprava domů. Nakonec se město znovu přiklonilo k demolici a vyhlásilo urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení prostoru.

Co v nové čtvrti vyroste

Starosta Karel Hladeček (ProTejn) řekl, že na radnici sedí patrioti a ti se rozhodli naslouchat odborníkům a také hlasu místní iniciativní skupiny Týn nad Vltavou – město pro život. Ta už před covidovým obdobím nastolovala aktuální otázky rozvoje města, ale spolupráce s tehdejší radnicí vázla. Současná politická reprezentace hlasy odborníků z této iniciativy vyslyšela. „Tito lidé byli na začátku. Architekt Čihák je dnes předsedou stavební komise, zřídili jsme pozici městského architekta, po čemž skupina volala,“ řekl starosta. Městským architektem se stal zkušený architekt a pedagog Ondřej Beneš.

„Do zadání soutěže jsme se snažili zakomponovat všechny dostupné poznatky, čerpali jsme se studentských prací, z anket, dotazníků i z dopravní studie. Chceme místo ubytovny Blanice kvalitní moderní čtvrť. Paneláků i rodinných domků má město dost, takže bychom chtěli viladomy a řadové domy maximálně do čtyř, pěti pater. To místo unese vznik takových sto až stopadesáti bytů pro 300 až 450 obyvatel,“ popsal starosta zadání. Dodal, že demolice a rekonstrukce vycházely finančně podobně a město nakonec dalo přednost demolici, aby na volné ploše měli tvůrci prostor pro kreativitu a fantazii. „Doufáme, že vítěz soutěže letos dopracuje územní studii, příští rok bychom rádi začali s projekčními pracemi,“ nastínil Karel Hladeček.

Předsedou odborné poroty byl architekt Petr Hornát, vedoucí odboru regionálního rozvoje a územního plánování krajského úřadu. Ten připomněl, že jde o první architektonickou soutěž v historii města. Ocenil tak odvahu radnice. Kraj pořádal soutěž například o návrh mostu Kosmonautů v Českých Budějovicích, chystá soutěže o návrhy na Alšovu jihočeskou galerii či Centrum míčových sportů. Je ale samozřejmě úplně v jiné pozici. Jak Petr Hornát zmínil, někdy překvapí i malé obce. Třeba Komařice o necelých čtyřech stovkách obyvatel na Budějovicku, kde nemají vodovod ani kanalizaci, se rozhodly, že chtějí opravdu hezký komunitní dům a vyhlásily na návrh architektonickou soutěž. Hornát velmi ocenil kvalitu všech pěti návrhů na novou čtvrť Blanice. Jejich výstava teď v Sokolovně potrvá ještě dva týdny.

Za vítězný ateliér přijeli oba autoři David Neuhäusl a Matěj Hunal. Připomněli celý tým spolupracovníků, který se na návrhu podílel. David Neuhäusl řekl, že návrh sleduje tři principy – návaznost na okolí, rozmanitost a jednoduchost. Výstavba se předpokládá ve čtyřech etapách. První domy by měly vyrůst v jižní části směrem ke čtvrti rodinných domků Peklo, druhá etapa pak u Veselské ulice, třetí směrem k ulici U Zastávky a čtvrtá směrem ke Komenského ulici. Cílem je, aby čtvrť byla průchozí z hlineckého sídliště.

Počítá se s bytovými domy i townhousy, které mají v přízemí různé provozovny, také s dvojdomky a řadovkami. V centru čtvrti je nakreslené náměstíčko, v jehož průčelí by měl vyrůst komunitní dům. Směrem ke kulturnímu domu a náměstí Mládeže návrh počítá s budovou pro městskou policii a pracovištěm městského úřadu. Zakreslený je i seniorský dům. „Se seniory je třeba počítat. Za 15 let bude mít město oproti současnosti dvojnásobek seniorů nad 80 let,“ připomněl starosta Hladeček.

Obyvatelé sousedních Hlinek se ozvali

V diskusi veřejnosti zaznívalo, že se lidem návrh líbí. Vyjadřovali ale některé obavy, vycházející z problémů současného sídliště Hlinky, kde chybí občanská vybavenost, obchody i dostatek parkovacích ploch.

Neutěšenou realitu popsala Jana Trachtová ze sídliště Hlinky. “Na Hlinkách žije tři a půl tisíce lidí a vy sem chcete dostat dalších 300 lidí. Je tam jedna večerka, jedna Jednota a jeden obchod Maxihit. Na sídlišti není řezník, cukrárna, ani bankomat. Nemáme kde nakupovat, není tu doprava do nákupního centra. Lidé používají taxíky, za 70 korun jedou na nákup a za dalších 70 korun zpátky na sídliště,“ poukázala Jana Trachtová na to, že obchodní zóna vyrostla na úplně opačném konci města. „V Týně není práce, je tu zahraniční firma, která se právě chystá propouštět. Chybí hlavně práce pro ženy. Tady ženská dělá ve fabrice ve třísměnném provozu za minimální mzdu. My máme na Hlinkách pouze menšinu, která nás utlačuje. Večer se člověk bojí chodit po ulici,“ řekla žena a dodala, že sama se chopila provozování baru, aby se její rodina uživila, protože mají tři děti. Přítomní občané odměňovali potleskem každé vystoupení, ale tentokrát reagovali nejsilněji.

Dotaz padl i na to, jestli se v nové čtvrti počítá s mateřskou školou, protože stávající školka na sídlišti zájmu už teď nestačí. David Neuhäusl řekl, že školka v návrhu není, ale kdekoliv v parteru bytových domů nebo v komunitním domě na náměstíčku mohou vzniknout dětské skupiny. Občany zajímalo i parkování. Sídliště Hlinky by určitě neuneslo další příliv aut do jeho ulic. Oba autoři ubezpečovali, že s parkováním počítali, a že to bude záviset také na investorech budoucí výstavby, protože mohou situovat parkování i pod domy.

Jenže po debatě zmínili, že nová norma počítá s jedním parkovacím stáním pro 120 metrů bytové plochy. Z toho je jasné, že místa stačí ztěží. Dnes má dvě auta mnoho rodin v 60 metrovém bytě. David Neuhäusl řekl, že návrh zahrnuje přes 20 000 metrů čtverečních bytových ploch a s parkováním se počítá na 2100 metrech čtverečních.

Libor Stehlík se zajímal, jak rychle půjde nová čtvrť na svět, protože by lidé z Hlinek neradi žili 20 let v sousedství staveniště. Starosta Hladeček ujistil, že právě proto se počítá s realizací v etapách. Nyní probíhá demolice, ale pokud vše půjde podle plánu, měla by být na místě už v druhé polovině roku zelená plocha, funkční zůstane jen jeden panelák. Důvodem etapizace je také ekonomika záměru. „Město nemá na to, aby novou čtvrť postavilo za své. Budeme muset hledat investory,“ uvedl. Starosta novou čtvrť vnímá jako příležitost přilákat do Týna nové obyvatele. Město se začíná potýkat i s vylidňováním centra.

Nával do velkoměst

Na to zareagoval přítomný pedagog z Fakulty architektury ČVUT Vít Řezáč. Řekl, že úbytek obyvatel ve městech této velikosti je nejen český, ale i evropský trend. „Když se na fakultě ve skupince dvaceti studentů zeptám, kdo plánuje vrátit se zpátky do svého rodného města, zvednou se tak dvě, tři ruce,“ konstatoval. Menší města se přetahují o obyvatele. Řezáč ale podotkl, že Týn má díky sousedství jaderné elektrárny alespoň nějaké pracovní příležitosti, jsou i města, která nemají vůbec nic. Je na městě, aby se snažilo nabídkou kvality života rodiny udržet.

Po skončení diskuse odpověděl na dvě otázky JčTEĎ starosta Karel Hladeček. Čím to je, že žádný z developerů nemá zájem postavit supermarket u tak velkého sídliště? Starosta řekl, že všichni developeři vždycky chtěli stavět nákupní centra v blízkosti autobusového nádraží, a to je bohužel na opačném konci města, než stojí sídliště Hlinky. Týn nemá ani městskou hromadnou dopravu, kterou by se lidé mohli na nákupy dopravit. „Uvažovali jsme o seniorském taxi, ale projíždějí tady linkové autobusy, kterými se lidé mohou do obchodní zóny svézt. Mimoto je to ze sídliště pěšky deset, patnáct minut a snažíme se tam udělat i přístupnost pro cyklisty,“ dodal starosta. Podle něj bude záležet na podnikatelské veřejnosti, jestli se chopí budoucích příležitostí v nové čtvrti, kde jsou v části domů partery pro různé provozovny plánované. A zmínil i výhledový plán Jednoty do tří let rozšířit prodejnu na Hlinkách. Slíbil také o životě v Týně další veřejné diskuse.